Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Zpráva dne

Maďarsko uvítalo papeže propuštěním pravicového extremisty

Hlava církve mluvila o konci války na Ukrajině a pomoci běžencům + SOUHRN DNE

Papež s maďarskou prezidentkou Novak a premiérem Orbánem • Autor: VATICAN MEDIA
Papež s maďarskou prezidentkou Novak a premiérem Orbánem • Autor: VATICAN MEDIA
Geoffrey Hinton
Geoffrey Hinton

Objednejte si k odběru newslettery a informační servis Respektu


Na třídenní návštěvu Maďarska přijel papež František. Návštěva nejvyššího představitele katolické církve je velkou událost pro každou zemi – a Maďarsko je převážně katolická země, i když jsou tu silně zastoupené i protestantské církve. Ale i pro každého politika - a pro Viktora Orbána a jeho režim obzvlášť. Dlouhodobě se totiž staví do pozice ochránců křesťanských hodnot a křesťanství v Evropě vůbec. Poslední návštěva v roce 2021 byla jen krátká, papež se v maďarské metropoli zastavil cestou na Slovensko a sotva na půl dne.

Ještě před pár měsíci se přitom mohl Orbán těšit, že původem argentinský papež bude jeho užitečným spojencem v protiukrajinské politice. František často pronášel slova, která budila ve světě pozdvižení, protože relativizovala agresi ruského státu - a vyvolávala obavy, odkud František informace o dění ve světě čerpá. Ty doby jsou pryč. Papež sice z politických důvodů nevolí jednoznačná slova, ale jeho postoj k ruské invazi je jasný a odmítající.

O čem naopak velmi jednoznačně mluví od samého začátku své funkce, je evropská politika k uprchlíkům, respektive jejich striktnímu odmítání, v němž hraje Orbánovo Maďarsko prim. V proslovu k hodnostářům maďarského režimu si papež - kromě volání po konci bojů na Ukrajině - tohle téma opět vybral jako hlavní. Kdo je křesťan, běžencům pomáhá; takhle jednoduché to podle papeže je.

Vyznění bylo zřejmé. A maďarská politická elita si na oplátku pro papeže připravila svou zprávu, neboť tušila, že bude říkat pro režim nekomfortní slova. Prezidentka Katalin Novák - k Orbánovi velmi loajální členka Fidesz, která dříve působila jako ministryně pro rodinu a před rokem ji strana vybraná na dnešní funkci - den před jeho příjezdem omilostnila skupinu pravicových extremistů v čele s Györgym Budaházym.

Muž populární mezi maďarskými fašisty seděl posledních deset let ve vězení kvůli plánování teroristických útoků především na levicové politiky. Mezi svými druhy a obdivovateli má tedy pověst nejen někoho, kdo nenávidí homosexuály, Židy a vůbec všechny, kteří jsou podle něj nepřáteli maďarského národa, ale také někoho, kdo je ochoten svou nenávist přetavit i v činy.

Papežovu návštěvu zakončí velká nedělní mše pod širým nebem. Tomáš Brolík

Na Ukrajinu společně přijeli český prezident Petr Pavel a slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Přicestovali vlakem krátce poté, co se řada míst na Ukrajině včetně Kyjeva stala v noci terčem nové série ruských raketových útoků. Oba státníci mají na programu mimo jiné setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Češi patří podle čerstvého šetření Eurobarometru k nejpesimističtějším v Evropě. Ekonomiku vnímá pozitivně pouze pětina populace, 62 procent Čechů se obává rostoucích cen a inflace. Optimisticky vidí budoucnost 55 procent obyvatel země, v Dánsku je to 80 procent a v Irsku 84 procent. Guvernér Floridy a hlavní vyzyvatel Donalda Trumpa v nadcházejících republikánských prezidentských primárkách Ron DeSantis přicestoval do Londýna. Média za hlavní motiv jeho cesty považují tradiční snahu lokálních amerických prezidentských kandidátů demonstrovat svůj globální přesah; během týdne již navštívil Tokio, Soul a Jeruzalém. Španělská vláda zakázala konání tradičních parodií na býčí zápasy, v nichž se za býky bez úspěchu honí lidé trpasličího vzrůstu. Španělsko tak dodrželo nařízení EU, které zakazuje diskriminaci osob s tělesným nebo mentálním postižením. Obliba „trpasličích“ zápasů se poslední dobou dramaticky snižovala. Ve věku 94 let zemřel Ivan Vyskočil, dramatik a profesor pražské DAMU, spoluzakladatel Divadla Na zábradlí a inspirátor vlny malých divadelních scén na počátku 60. let. Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, jenž umožňuje deportaci osob na okupovaných ukrajinských územích, jež odmítají přijmout ruské občanství. Městský soud v Praze potvrdil Lukáši Nečesanému náhradu újmy 1,7 milionu korun a úroky z prodlení za nezákonné stíhání a za dva roky ve vězení. Nečesaný čelil šest let stíhání za pokus o vraždu kadeřnice v Hořicích na Jičínsku.


Předchozí vydání najdete na webu respekt.cz v rubrikách Informační servis a Newsletter

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].