Izraelský parlament odmítl vytvořit výbor, který by vyšetřil možná selhání při útoku teroristů z Hamásu 7. října 2023
Výbor izraelského parlamentu dnes zamítl návrh na vytvoření státní vyšetřovací komise, která by se zabývala událostmi, jež předcházely teroristickému útoku Hamásu na Izrael ze 7. října 2023 a které následovaly bezprostředně po něm. Informoval o tom server The Times of Israel (ToI). Rozhodnutí výboru Knesetu, v němž má většinu vládní koalice premiéra Benjamina Netanjahua, kritizovali opoziční poslanci i příbuzní obětí útoku.
Ti totiž viní vládu, že se snaží zakrýt pravdu a zbavit se zodpovědnosti za to, že před dvěma lety nedokázala ochránit občany Izraele.
Vytvoření státní vyšetřovací komise pro události kolem 7. října 2023 si podle průzkumů veřejného mínění přeje většina Izraelců, napsal dnes server ToI. Podle něj také nejvyšší soud minulý týden uvedl, že neexistuje žádný argument proti jejímu vzniku. Soud rozhodoval o žádostech Izraelců, kteří považují říjnový útok Hamásu za selhání izraelských tajných služeb, bezpečnostních složek i vládních politiků.
"Budeme dál trvat na spravedlivém a relevantním požadavku na zřízení státní vyšetřovací komise pro katastrofu ze 7. října. Izrael si nemůže dovolit jít dopředu, aniž by se poučil z největšího selhání ve své historii," řekl opoziční poslanec Ejtan Ginzburg. "Nespokojíme se s ničím jiným, než se státní vyšetřovací komisí. Půjdeme do ulic a nevzdáme se," uvedla Reut Edriová, jejíhož syna zavraždili palestinští ozbrojenci 7. října 2023 na hudebním festivalu v izraelském pohraničí spolu s dalšími asi 370 Izraelci. Edriová také řekla, že členové vládní koalice jí slíbili, že státní vyšetřovací komise vznikne hned po konci války. V Pásmu Gazy platí na základě amerického mírového plánu příměří od 10. října.
Server ToI dnes také napsal, že Netanjahuův kabinet zvažuje zřízení vládní komise k vyšetřování událostí kolem útoku ze 7. října. To ale odmítá opozice i příbuzní obětí, podle nichž tak chce vláda zakrýt svá selhání.
Netanjahu dlouhodobě odmítal četné výzvy k sestavení vyšetřovací komise se zdůvodněním, že nemůže vzniknout, dokud válka neskončí. Loni v létě vyzvala premiéra k ustavení vyšetřovací komise i izraelská generální prokurátorka Gali Baharavová-Miaraová či tehdejší ministr obrany Joav Galant.
Vlastní vyšetřování událostí kolem 7. října vedla izraelská armáda, která se ale soustředila jen dění uvnitř armády, nikoli na jednání politického vedení země. Podle jejích závěrů, zveřejněných letos v únoru, byl útok ze 7. října 2023 naprostým selháním izraelské armády, která zcela podcenila Hamás.
Loni v listopadu zveřejnila svou zprávu občanská vyšetřovací komise, kterou vytvořili pozůstalí po obětech a občanské skupiny. Podle ní Netanjahu jako premiér podcenil opakovaná varování vysokých činitelů armády a tajných služeb, která přicházela několik měsíců před útokem, a dál se držel teze, že Hamás nemá zájem na válce. Netanjahuova vláda se tehdy soustředila na boj s palestinskými radikály na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu.
Palestinští teroristé zabili před dvěma lety 7. října na 1200 lidí a dalších 251 unesli. Většinu rukojmích propustili koncem listopadu 2023 a letos začátkem roku výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích. Zbylých 20 živých rukojmích propustil Hamás letos 13. října opět výměnou za téměř 2000 palestinských vězňů a od té doby postupně předává těla mrtvých rukojmích.
Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze, ovládaného Hamásem, zabila izraelská armáda od začátku války v Pásmu Gazy nejméně 68.220 Palestinců. Tyto údaje, které OSN považuje za spolehlivé, nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, ale podle zahraničních nevládních organizací přes 80 procent obětí byli civilisté. Izraelské bombardování také Pásmo Gazy zdevastovalo a podle zprávy panelu OSN z letošního srpna způsobila izraelská blokáda v Gaze hladomor. Některé země i nezávislá vyšetřovací komise OSN obvinily izraelské vedení z genocidy. Izraelská vláda odmítá obvinění z genocidy i tvrzení o hladomoru.
čtk, tb
