Evropští zpravodajci jsou skeptičtí ohledně mírové dohody na Ukrajině v letošním roce
Šéfové evropských zpravodajských služeb jsou pesimističtí ohledně šancí na dosažení dohody o ukončení války Ruska proti Ukrajině v letošním roce, a to navzdory tvrzením amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj rusko-ukrajinské rozhovory, zprostředkované USA, přiblížily vyhlídky, že dohoda je docela blízko. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na své rozhovory se šéfy pěti evropských špionážních agentur, které poskytli pod podmínkou anonymity.
Tito šéfové se shodli, že Rusko nechce válku rychle ukončit. Čtyři z nich uvedli, že Moskva využívá rozhovorů k prosazení zmírnění sankcí a uzavření obchodních dohod s USA. Rozhovory, jejichž poslední kolo se konalo tento týden v Ženevě, jsou "vyjednávací divadlo", řekl jeden ze šéfů evropských zpravodajských služeb.
Tyto výroky svědčí o výrazném rozdílu v myšlení mezi evropskými metropolemi a Bílým domem, který podle Ukrajiny chce do června uzavřít mírovou dohodu. Trump prohlašuje, že věří, že ruský prezident Vladimir Putin chce dohodu uzavřít.
"Rusko neusiluje o mírovou dohodu. Usiluje o své strategické cíle a ty se nezměnily," řekl jeden z evropských šéfů zpravodajských služeb. Mezi tyto cíle patří podle něj odstranění ukrajinského vůdce Volodymyra Zelenského a přeměna Ukrajiny v "neutrální" nárazníkové pásmo mezi Ruskem a Západem. Hlavní problém podle názoru dalšího šéfa zpravodajských služeb tkví v tom, že Rusko nechce a ani nepotřebuje rychlý mír a ruská ekonomika "není na pokraji zhroucení".
Ačkoli šéfové zpravodajských služeb nesdělili, jak získali své informace, jejich služby používají lidské zdroje, odposlechnutou komunikaci a různé další prostředky. Všichni uvedli, že při shromažďování zpravodajských informací považují Rusko za prioritu. Ruské ministerstvo zahraničí na žádost o vyjádření nereagovalo. Putin říká, že je připraven na mír, ale za jeho podmínek. Ruští představitelé tvrdí, že evropské vlády se ve svých hodnoceních Ruska opakovaně mýlily.
Ukrajinští a ruští vyjednavači se tento týden setkali na své třetí schůzce zprostředkované USA v letošním roce, ale nedosáhli jakéhokoli průlomu v klíčových sporných otázkách, včetně územních. Moskva chce, aby Kyjev stáhl své síly ze zbývajících 20 procent Doněcké oblasti, které Rusko nedobylo, což Ukrajina odmítá. Další šéf tajné služby uvedl, že Rusko by mohlo uspokojit své územní nároky, kdyby získalo zbytek Doněcké oblasti, ale tím by nesplnilo svůj cíl svrhnout Zelenského prozápadní vládu.
Jiný z oslovených řekl, že existuje mylná představa, že postoupení Doněcké oblasti by rychle vedlo k mírové dohodě. "V případě, že Rusové tyto ústupky získají, myslím si, že by to možná byl začátek skutečných jednání," řekl. Předpověděl, že Rusko by poté vzneslo další požadavky. Šéf tajné služby, aniž by poskytl důkazy, rovněž vyjádřil znepokojení nad "velmi omezenou" úrovní dovedností Západu ve vyjednávání s Ruskem, a to i na evropské straně, která by podle Zelenského měla hrát v rozhovorech aktivní roli.
