Epidemie žloutenky se v Praze stabilizovala, skončit by mohla v létě

Epidemie žloutenky typu A se v Praze stabilizovala a případů ubývá. K normálu by se situace mohla dostat v letních měsících. Minulý týden klesl počet nových případů pod 20, což je stav, který pražští hygienici zaznamenali naposledy loni v dubnu. V minulém roce v Praze žloutenkou typu A onemocnělo 1377 lidí, o rok dříve bylo zachyceno 37 případů.

"Situace se stabilizuje. Od Nového roku jsme měli hlášeno 89 nových případů s tím, že minulý týden jsme se poprvé od dubna dostali pod 20 případů za týden. Očekáváme, že situace se bude nadále zlepšovat a k normálu se dostaneme během letních měsíců," uvedla ředitelka protiepidemického odboru pražské hygienické stanice Martina Marešová.

Za normální situaci hygienici považují stav, kdy budou evidovat pouze jednotky případů měsíčně a půjde o případy, kdy se nemocní nakazili v cizině. Současný stav lze podle Marešové stále považovat za epidemii. "U žloutenky A není stanovený počet (případů, kdy by šlo o epidemii, pozn. red.). Je to nad rámec toho, co se vyskytuje běžně. A 17 případů týdně není normální stav," doplnila.

Běžně vydá hygienická stanice zhruba 800 rozhodnutí souvisejících se žloutenkou typu A ročně. Loni to bylo přibližně 8200 rozhodnutí. Hygiena také zajišťovala 5000 vakcín pro lidi, kteří byli v kontaktu s nemocným. Výskyt žloutenky typu A v Praze hygienici označili loni na podzim za lokální epidemii. Spustili dvě kampaně na podporu prevence a očkování. Obě ještě pokračují, ale v menším rozsahu než na podzim.

V celé ČR loni onemocnělo 3255 osob, zhruba pětkrát více než o rok dřív. Nejvíc nakažených, zhruba 40 procent, bylo v Praze. Letos lékaři podle zprávy Státního zdravotního ústavu zaznamenali v celé ČR 370 případů. Nejvíc nakažených přibylo v Jihomoravském kraji, a to 129, druhá byla Praha.

Příznaky žloutenky typu A se zpočátku podobají chřipce, objeví se teplota, nechutenství, nevolnost, pobolívání pod pravým žebrem a bolest břicha. Později se onemocnění projevuje zežloutnutím kůže a bělma očí typickým pro záněty jater, dále tmavou močí, světlou stolicí a svěděním kůže. Vážné onemocnění nebo vyšší riziko úmrtí mají lidé s poškozenými játry.

Hepatitida A se přenáší stolicí nemocného nebo infikovaného člověka a k nakažení stačí velmi malé množství virových částeček. Člověk se může nakazit například ze špatně umytých rukou po použití toalety, z nich se může virus dostat například na nákupní košík, držadlo v MHD nebo zábradlí. Podle odborníků je virus hepatitidy A velmi odolný a dlouho přežívá zejména v chladném a vlhkém prostředí.