Návrh zákona o státních zaměstnancích budí v posledních týdnech mnoho kontroverzí 

Hnutí ANO 2011 ve své Hospodářské strategii deklarovalo reformu služebního zákona, která by měla posílit roli státních tajemníků a centralizovat i nábor klíčových manažerů. Tyto cíle jsou dlouhodobě sdíleny i odbornou veřejností.  

Odborné organizace nevládního sektoru už před volbami vydaly podrobná doporučení, jak státní službu dále modernizovat (podrobněji najdete na webu Stát ve formě).  Hnutí ANO se k těmto doporučením  přihlásilo (viz doporučení 2, 5 a 6 iniciativy Česko, funguj!). Navrhovaný zákon však tyto deklarované cíle nenaplňuje. Naopak jde v několika klíčových bodech přímo proti nim. 

Problém není v právní formě, ale v řízení

Předkladatelé návrhu zdůvodňují potřebu nového zákona snahou zjednodušit personální procesy a zvýšit flexibilitu státní správy. Proto navrhují přechod z veřejnoprávního na soukromoprávní režim zaměstnávání. Skutečný problém však neleží v právní formě pracovního vztahu, ale ve vnitřním fungování státní správy. 

Byrokracii a neefektivitu způsobují především nedostatečná digitalizace personálních procesů, formální řízení a slabá práce s daty. Tyto nedostatky nelze odstranit pouhou legislativní změnou. Vyžadují systematické investice do modernizace řízení, procesů a technického zázemí. 

Lákání expertů bez změny odměňování nefunguje

Návrh zákona dále deklaruje ambici přilákat do státní správy špičkové odborníky ze soukromého sektoru. Bez zásadní reformy odměňování a kariérního systému však tato ambice zůstává pouze na papíře. Tabulkové platy, zejména u profesí, jako jsou právníci nebo analytici, a omezené možnosti profesního růstu nejsou konkurenční vůči soukromému sektoru – a samotná změna právního režimu na tom nic nezmění. 

Právě reforma odměňování měla být postavena na kariérní lince, která byla do zákona o státní službě doplněna od 1. ledna 2025 a měla nahradit automatický růst platu podle odpracovaných let. Navrhovaný zákon však kariérní linku ruší, místo aby ji rozvíjel. 

Ignorování aktuálních analýz a probíhajících reforem

Důvodová zpráva k návrhu zákona odkazuje  na analýzy, na jejichž závěry již reagovala flexibilizační novela účinná od 1. ledna 2025 (zákon č. 448/2024 Sb.). Zároveň stát za prostředky z Národního plánu obnovy dokončuje komplexní expertní hodnocení fungování služebního zákona (RIA), které má přinést detailní popis aktuálních problémů státní služby i doporučení jejich řešení.

Vedle toho proběhl například průzkum Pohled úředníka/ce. Tyto aktuální a komplexní podklady však návrh zákona nezohledňuje. 

Doporučení projektu Stát ve formě k návrhu zákona o státních zaměstnancích

Kariérní linka

Navrhujeme doplnit pravidla kariérního postupu státních zaměstnanců založená  na míře prokázaných kompetencí. Tato pravidla jsou v platném zákoně o státní službě obsažena již od 1. ledna 2025. Kariérní linka měla sloužit jako podklad pro reformu systému odměňování, v němž by nahradila automatický růst platu v závislosti na odpracovaných letech. Zároveň měla představovat jeden z nástrojů kariérního rozvoje v rámci HR strategií po vzoru soukromého sektoru.

Funkce nejvyššího státní tajemníka a sekce pro státní službu 

Navrhujeme zachovat pozici nejvyššího státního tajemníka. Státní správa dlouhodobě trpí roztříštěností. Jednotlivé úřady si mezi sebou konkurují a postrádají dostatečné zdroje pro rozvoj talentů, včetně špičkových manažerů. 

Je proto nezbytné v souladu s Hospodářskou strategií hnutí ANO 2011 zavést princip jedné státní služby alespoň pro vrcholový management a klíčové experty. Hlavním úkolem nejvyššího státního tajemníka má být koordinace personálních procesů ve státní správě, zejména  v oblastech náboru, vzdělávání, hodnocení, odměňování a kariérního rozvoje. Tato role se má týkat především top manažerů a klíčových expertů, kteří dosáhli vrcholu své kariéry a jimž personální oddělení a kapacity jednotlivých úřadů již nemohou nabídnout další efektivní rozvoj.

Systemizace a reforma odměňování

Státní správa potřebuje přehlednou typologii profesí, která umožní srovnat pracovní pozice s obdobnými profesemi v soukromém sektoru, a to včetně jejich tržního ocenění. Na tomto základě lze jednotlivým profesím přiřadit objektivní hodnotu, která poslouží jako podklad pro výpočet rozpočtu na platy státních zaměstnanců vycházející ze schválené systemizace.

Proto také navrhujeme, aby vláda stanovila jednotnou a transparentní metodiku výpočtu minimálního objemu prostředků na platy ve vazbě na tržní hodnotu jednotlivých profesí a schválenou systemizaci. Tento  postup přispěje k vyšší  předvídatelnosti rozpočtů, férovějším podmínkám napříč úřady a ke stabilitě státní služby jako celku.

Služební komise

Flexibilizační novela (účinná od 1. ledna  2025, zákon č. 448/2024 Sb.) významně zjednodušila personální procesy, včetně vymáhání odpovědnosti, zejména prostřednictvím služebního hodnocení a kárných opatřeních Procesní ochrana, která v praxi znamenala dlouhé a složité ukončování služebních poměrů, byla nahrazena institucionální ochranou. Ta umožňuje snazší ukončení služebního poměru, avšak pouze se souhlasem nezávislé služební komise. Aktuální návrh ruší i tuto institucionální ochranu a ponechává pouze ochranu osobní, tedy možnost domáhat se nápravy soudní cestou. Tento model však nechrání neutralitu státní služby jako systému, ale pouze práva jednotlivce. V praxi to znamená, že nezákonnému jednání nemusí nikdo bezprostředně zabránit a případná náprava přichází až s časovým odstupem formou finančního odškodnění. 

Debata o úpravách zákona o státních zaměstnancích by neměla být ideologická ani konfliktní. Jde o technické, avšak  zásadní téma, které má přímý dopad na fungování státu, kvalitu služeb poskytovaných  občanům i na schopnost politické reprezentace realizovat reformy.