Bulharskou prezidentkou zůstane Ilijana Jotovová
Téměř konečné výsledky nedělního druhého kola prezidentských voleb v Bulharsku ukazují, že ve funkci bude pokračovat úřadující hlava státu Ilijana Jotovová. Po sečtení více než 99 procent okrsků získala 57,6 procenta hlasů, uvedla ústřední volební komise. K volbám přišla méně než čtvrtina voličů.
Prozápadní ekonom a bývalý premiér Andrej Gjurov získal 39,5 procenta hlasů. Téměř tři procenta voličů, kteří hlasovali ve druhém kole, si nevybrala ani jednoho z kandidátů. Vítězství Jotovové předpovídaly průzkumy preferencí voličů u volebních místností.
Jotovová je první zvolenou prezidentkou v historii Bulharska. Spolu s ní byl zvolen viceprezidentem právník a bývalý ředitel státní tiskové agentury BTA Kiril Valčev.
Jotovová i Gjurov kandidovali jako nezávislí, měli však podporu protichůdných politických táborů a prosazovali rozdílné přístupy k zahraniční politice i geopolitickému směřování Bulharska. V předvolební debatě se Jotovová představila jako kandidátka, která dokáže zaručit mír v regionu a zachovat vyváženější diplomatické vztahy s Ruskem.
Jotovová patří mezi spojence bývalého prezidenta a současného premiéra Rumena Radeva. Z pozice viceprezidentky se úřadující hlavou bulharského státu stala poté, co Radev v lednu letošního roku rezignoval a následně se svou stranou Progresivní Bulharsko zvítězil v parlamentních volbách.
S projevem ohlašujícím vítězství vystoupila Jotovová po boku Radeva. Premiérovi poděkovala za podporu během kampaně a uvedla, že její poselství se soustředilo na témata "příjmů, míru a výzev, které nás čekají". Radev řekl, že bulharský lid zvolil "normálnost a stabilní, jasnou cestu vpřed", napsala agentura AFP.
Jotovové poblahopřála předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. "Od bezpečnosti a obrany po naši konkurenceschopnost a energetickou nezávislost, těším se na pokračování naší společné práce," napsala na síti X.
Prezident má v bulharském politickém systému převážně reprezentativní pravomoci. Významnou úlohu však hraje při řešení vládních a politických krizí, které byly v nejchudší zemi v EU v posledních letech časté. Prezidentský mandát trvá pět let.
