Informační servis

Nejvýznamnějšími původci kybernetických hrozeb v ČR jsou podle úřadu pro kyberbezpečnost cizí státy, především aktéři napojení na Rusko a Čínu. ČR nicméně zatím nečelila sofistikovanému a soustředěnému kybernetickému útoku na kritickou informační infrastrukturu.  Vyplývá to ze zprávy  Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2018, kterou příští týden projedná vláda. NÚKIB bez dalších podrobností také píše, že loni pokračoval ve zkoumání rozsáhlého útoku na strategicky významnou českou vládní instituci. Za pravděpodobné považuje, že útok pocházel z Číny, a v této souvislosti dodává, že se ani Česku se nevyhýbá kyberšpionáž státní aktérů nebo na ně napojených skupin.

Státní aktéři kyberšpionáže usilují o získání strategických informací. „Mají k dispozici lidské, finanční a časové prostředky, díky kterým jsou jejich operace v kyberprostoru technicky sofistikované a persistentní. Jejich hlavní motivací bývají strategicky a politicky důležité informace a získání vojenských výhod,“ stojí v dokumentu. Úspěšné útoky mohou znamenat únik citlivých informací, případně být přípravou na závažnější útoky a operace. Kybernetickému útoku čelilo několikrát ministerstvo zahraničí, naposledy v červnu. Bezpečnostní informační služba ve výroční zprávě za rok 2017 uvedla, že nejvýraznějším případem kyberšpionáže byl dlouhodobý útok na poštu ministerstva zahraničí.

Bílý dům zveřejnil zápis telefonního hovoru prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Podle agentury AFP potvrzuje, že Trump požádal ukrajinského lídra o obnovené vyšetřování Huntera Bidena - syna Joea Bidena, který je favoritem mezi demokratickými kandidáty do voleb prezidenta USA.  Podle médií tím podmiňoval americkou finanční pomoc Ukrajině, to ovšem podle zveřejněného záznamu explicitně nezaznělo. Trump v minulých dnech slíbil, že zveřejní úplný přepis telefonátu, Bílý dům však podle BBC ukázal pouze zápis z hovoru, jejž vytvořili američtí úředníci.

Americká Sněmovna reprezentantů už v této souvislosti v úterý oznámila, že  zahájí proces přípravy ústavní žaloby na prezidenta Trumpa. Procedura impeachmentu může vést k odvolání, Trump záhy tento krok označil za „hon na čarodějnice“.  Šéfka dolní komory parlamentu, demokratka Nancy Pelosi, při ohlášení uvedla, že Trump "vážně porušil   Pravděpodobnost úspěchu při pokusu zbavit Trumpa úřadu je však nízká. Konečné slovo má Senát, kde mají převahu Trumpovi republikáni. Hunter Biden byl byl spoluvlastníkem ukrajinské energetické firmy v době, kdy jeho otec byl druhým mužem ve vládě prezidenta Baracka Obamy. Joe Biden podle vlastního přiznání v roce 2016 zatelefonoval do Kyjeva a pod pohrůžkou zablokování půjček přinutil vládu, aby odvolala generálního prokurátora.

Do Rady České tiskové kanceláře ve středu zvolila sněmovna kandidáta hnutí ANO Davida Soukupa. V radě zbývá obsadit jedno volné místo. Utkají se o ně zbylí dva nominandi Angelika Bazalová (za Piráty) a Michal Semín (za SPD). Oba postoupili do druhého kola volby, které by se mělo uskutečnit na říjnové schůzi dolní komory. Zastupitel ANO Prahy 3 Soukup obdržel v tajné volbě 93 hlasů. Ke zvolení jich bylo nutných nejméně 91. Někdejší novinářku Bazalovou volilo 75 poslanců, místopředsedovi spolku Akce D.O.S.T. Semínovi dalo hlas 31 poslanců.

Soukup a Semín se už o místo v Radě ČTK ucházeli. Sněmovna ale v minulé volbě nikoho nevybrala. Pozornost tehdy budila Semínova kandidatura, vyostřila také vztahy v koalici mezi ČSSD a hnutím ANO. Pro sociální demokracii byla jeho volba nepřijatelná. Snahu zvolit Semína radním ČTK tehdy kritizovala Federace židovských obcí, vystupuje podle ní antijudaisticky. Sněmovna vybírá členy rady za někdejšího předsedu Miroslava Augustina (zvolen za ANO) a za Jakuba Heikenwäldera (zvolen za KDU-ČSL), jimž pětiletý mandát skončil 20. června.  Sedmičlenná Rada ČTK je orgán, jehož prostřednictvím veřejnost uplatňuje své právo kontroly tohoto veřejnoprávního média. Do její působnosti náleží například jmenování a odvolání generálního ředitele a schvalování rozpočtu agentury.

Předseda KSČM Vojtěch Filip vyzval po jednání se zástupci zdravotnických odborů ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) ke změně úhradové vyhlášky podle požadavků takzvaného krizového štábu českého zdravotnictvítak, aby se navýšily prostředky na příští rok. Pokud se tak nestane, je to podle Filipa důvodem minimálně pro nové jednání o toleranci menšinové vlády. Ministr zdravotnictví uvedl, že kritice nerozumí, je ale ochotný s komunisty jednat.

Ministr zdravotnictví podle předsedy komunistů podepsal úhradovou vyhlášku rozdělující peníze na zdravotní péči v roce 2020 předčasně. KSČM trvá na tom, aby ji změnil , který tvoří odbory a další organizace. Šéf komunistů o tom bude jednat i s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Na zdravotní péči mělo jít v příštím roce původně 334 miliard korun, po jednání s premiérem se pojišťovny zavázaly přidat dalších šest miliard korun. Podporu požadavkům krizového štábu vyjádřila v minulosti také ČSSD, ale Babiš už o požadavcích odborů minulý týden odmítl jednat.  Krizový štáb požaduje ještě zhruba osm miliard korun navíc, přidaných šest miliard by podle něj mělo být rozděleno úhradovou vyhláškou, nikoliv nad její rámec.

Bankovní rada České národní banky nechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na dvou procentech. Pro ponechání úrokových sazeb beze změny hlasovalo pět členů rady, dva byli pro zvýšení o čtvrt procentního bodu. Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka se rada na příštím listopadovém měnovém zasedání k diskusi o zvýšení sazeb vrátí. V listopadu totiž bude mít rada k dispozici novou makroekonomickou prognózu.

„Nebyla to jednoduchá debata, poměr hlasování to částečně vyjadřuje. Rozhodně to ale nebyla debata o tom, jestli budeme snižovat sazby. Byla o tom jestli sazby mírně zvýšit, nebo zachovat,“ uvedl Rusnok. Dodal, že s ohledem na současný makroekonomický vývoj nevidí v dohledném horizontu důvod pro snížení úrokových sazeb. „Rozhodnutí se opírá o srpnovou makroekonomickou prognózu a informace, které jse eod té doby získali. Prognóza se převážně naplňuje, mírně rychlejší je růst cen a mezd,“ dodal. Aktuální makroekonomické prognóze ČNB odpovídá i mírný nárůst domácích tržních úrokových sazeb ve druhé polovině letošního roku následovaný jejich poklesem v příštím roce.

V Pekingu bylo ve středu oficiálně otevřeno nové mezinárodní letiště Ta-sing. Je postavené podle návrhu slavné britské architektky iráckého původu Zahy Hadid, má čtyři ranveje a pyšní se údajně největším terminálem na světě. Pro čínské hlavní město je Ta-sing druhým mezinárodním letištěm. Nachází se na stejnojmenném jižním předměstí metropole zhruba 50 kilometrů od centra. Hlavní pekingské mezinárodní letiště je podle počtu přepravených pasažérů druhé největší na světě po letišti Hartsfield-Jackson v Atlantě ve Spojených státech. Jeho kapacita ale nestačí a lety bývají často zpožděny.

Ta-sing z ptačí perspektivy vypadá jako mořská hvězdice. Komplex byl vybudován za necelých pět let, přičemž náklady na stavbu dosáhly podle zpravodajského serveru BBC kolem 11 miliard dolarů, podle jiných zdrojů ale byly celkové náklady na projekt podstatně vyšší. Předpokládá se, že do roku 2025 bude letiště Ta-sing odbavovat 72 milionů cestujících ročně, pak by to mělo být až 100 milionů za rok.