Informační servis

Vleklý spor o nového ministra kultury se dostal do dalšího dějství. Místopředseda ČSSD Michal Šmarda se v pondělí večer vzdal nominace a hledání kandidáta tak začíná nanovo. Zatímco předseda sociálních demokratů Jan Hamáček řekl, že ho to mrzí, ale Šmardovo rozhodnutí lidsky chápe, opozice krok kritizuje s tím, že ČSSD ustoupila prezidentovi, který ho nechtěl jmenovat. Hamáček oznámí kandidáta na nového ministra kultury ještě před pátečním jednáním předsednictva své strany. Neočekává přitom, že by nový kandidát narazil u Babiše či Zemana.

O nastalé situaci bude v úterý odpoledne premiér Babiš jednat s Milošem Zemanem. Předtím ještě prezident přijal šéfa pirátů Ivana Bartoše a šéfa lidovců Marka Výborného.  Bartošovi prezident řekl, že nepředpokládá odchod sociální demokracie z vlády ani rekonstrukci kabinetu. A pokud bude novým kandidátem na ministra někdo z pohledu Hradu přijatelný, tak nominaci vyhoví. Nový lidovecký předseda Výborný uvedl, že se Zemanem hovořil hlavně o svých prioritách a programu KDU-ČSL.

Italský premiér Giuseppe Conte sdělil senátorům, že rezignuje, informuje server ct24.cz. Vedl koaliční vládu dvou stran: populistického Hnutí pěti hvězd a euroskeptické a protiimigrační Ligy. Spory mezi nimi se v poslední době vyhrotily a především Liga tlačila na konec kabinetu. Její preference totiž významně vzrostly, čehož chce využít v předčasných volbách. Hlasování se však nemusí konat, pokud vznikne nová koalice. Itálie v současnosti vede citlivá jednání s Evropskou komisí o svém rozpočtu na příští rok. Conte v hodinovém projevu ostře kritizoval šéfa Ligy Mattea Salviniho. Řekl, že nezodpovědně vytvořil politickou krizi „v osobním a stranickém zájmu“. Nyní bude na prezidentovi, aby jmenoval nového premiéra.

Prezident Sergio Mattarella bude zjišťovat, zda v parlamentu nevznikla nějaká jiná většina. O tu se pokouší část politiků Hnutí pěti hvězd a opoziční levicové Demokratické strany někdejšího premiéra Mattea Renziho. Ten se už vyjádřil, že je třeba hlavně zastavit šéfa Ligy Salviniho a vyzval k úřednické přechodné vládě. Jenže tyto strany nejsou vnitřně jednotné, a navíc mezi nimi panují velké programové rozdíly. Pokud se nová parlamentní většina nenajde, zákonodárný sbor se rozpustí a budou se konat předčasné volby. Ty by si přál Salvini uspořádat co nejdříve, protože posiluje, naopak Hnutí pěti hvězd podle průzkumů výrazně oslabilo.

Ministerstvo spravedlnosti podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana nepřijalo žádnou z jeho připomínek k návrhu zákona o státním zastupitelství. Jde mimo jiné o funkční období nejvyššího státního zástupce a obou vrchních státních zástupců. Podle Zemana je tak účelem zákona zřejmě především přeobsadit tyto funkce. Ministerstvo na Twitteru uvedlo, že se připomínky vypořádávají a je předčasné o nich hovořit.

Ministerstvo spravedlnosti podle Zemana setrvává na tom, že nejvyšší státní zástupce má mít sedmileté funkční období, stejně jako zbytek soustavy. Nejvyšší státní zastupitelství naproti tomu zastává stanovisko, že státní zastupitelství je součástí širší justice a jako takové by mělo mít srovnatelné podmínky se soudy, to znamená deset let pro nejvyššího státního zástupce, říká nejvyšší zástupce. Další připomínkou je otázka výběru vedoucích státních zástupců. V předkládaném modelu je ve výběrové komisi podle Zemana majorita členů jmenovaných ministerstvem spravedlnosti - a lze prý tedy s jistou nadsázkou říct, že ministerstvo si může pomocí svých členů vybrat vhodného vedoucího státního zástupce. Klíčovou otázkou jsou podle nejvyššího žalobce i přechodná ustanovení, kdy ministerstvo podle nejvyššího státního zastupitelství nehodlá dát nový mandát nejvyššímu státnímu zástupci.

Již čtyři stanice měřící radiaci v Rusku přestaly předávat údaje do vídeňského sídla mezinárodní Organizace pro kontrolu úplného zákazu jaderných zkoušek. Odpojily se postupně po nepovedeném testu ruské rakety s radioizotopovým zdrojem energie na střelnici u severuského města Severodvinsk. Ruské ministerstvo zahraničí prohlásilo, že předávání údajů není povinné a jde jen o poruchu. Kreml ujistil, že není důvod ke znepokojení. Úřady na severu Ruska nicméně podle Interfaxu kupují nové plynové masky pro civilisty.

Dva dny po raketovém testu u Severodvinska, který proběhl 8. srpna a při němž zahynuli dva pracovníci ministerstva obrany a pět pracovníků Rosatomu, podle úřadů krátkodobě stoupla radiace šestnáctinásobně. Ruský prezident Vladimir Putin ale v pondělí znovu řekl, že zvýšení radiace nehrozí, přesto prý úřady podnikají všechny kroky, aby vyloučily jakékoliv ohrožení zdraví lidí. Ruské úřady nepodaly žádné oficiální vysvětlení, proč výbuch způsobil zvýšení radiace. Zatímco ministerstvo obrany žádné podrobnosti nesdělilo, na sociálních sítích se objevily zprávy o zraněných, údajně hospitalizovaných až v Moskvě kvůli ozáření. V zóně výbuchu údajně pracují specialisté na sběr radioaktivního odpadu.

Policisté a celníci ze speciálního týmu Daňová kobra zasahovali na desítkách míst po celém Česku. Informoval o tom mluvčí policejní Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Podle serveru Neovlivní.cz mají detektivové podezření na daňové úniky za stovky milionů korun. V souvislosti s podezřením na daňové úniky bylo zatím zadrženo 22 lidí, ale nikdo dosud nebyl obviněn, informovalo Vrchního státní zastupitelství v Praze. Případ dozoruje tým Lenky Bradáčové.

Podle MF DNES zásah souvisí s výrobou a pašováním cigaret. Podle jednoho z jejich zdrojů prý akce navazuje na případ, kdy armádní 601. skupina speciálních sil koncem loňského roku pomáhala celníkům se sledováním vietnamských pašeráků tabáku v nepřístupném terénu. Tehdy bylo zadrženo 11 podezřelých a skupina údajně způsobila škodu kolem 20 milionů korun. Podle informací Radiožurnálu se zase daňové úniky mají týkat fakturování služeb, při kterém nebylo odvedeno DPH.

Japonská televize NHK získala dokumenty, podle nichž někdejší císař Hirohito v soukromí několikrát vyjádřil lítost nad válečnými zločiny spáchanými japonskou armádou za druhé světové války. Rozhovory s Hirohitem zaznamenal bývalý vysoce postavený zaměstnanec císařského dvora Mičidži Tadžima; od jeho příbuzných získala stanice 18 sešitů, jejichž obsah odvysílala o víkendu ve zvláštním pořadu. Ačkoliv není překvapivé, že Hirohito války hluboce litoval, nové dokumenty odhalují, nakolik bolestivé byly jeho emoce. Když si v roce 1952 chystal řeč u příležitosti ukončení okupace americkou armádou a obnovení nezávislosti, Hirohito údajně trval na tom, že do projevu musí zahrnout slovo lítost.

Jeho názor však změnil tehdejší premiér Šigeru Jošida, podle nějž měli Japonci hledět do budoucnosti a jakákoliv zmínka znějící jako omluva by udělala špatný dojem. Druhá světová válka skončila kapitulací Japonska po shození jaderných bomb na města Hirošima a Nagasaki. Spojené státy umožnily Hirohitovi setrvat ve funkci, která však byla zbavena veškeré politické moci a zůstala jí pouze ceremoniální role. Členové císařské rodiny se po válce, na rozdíl od mnoha politiků a vojáků, vyhnuli zúčtování za svůj podíl na zatažení Japonska do války. Dokumenty ale odhalují, že Hirohito si přál válku ukončit dříve než dospěla ke konečné kapitulaci. V osobních rozhovorech také vyjadřoval zděšení nad zvěrstvy, kterých se dopouštěli japonští vojáci. Tadžimovi však sdělil, že armáda byla natolik mocná, že ji nebyl s to ovlivnit. Hirohito zemřel na rakovinu v roce 1989 ve věku 87 let.