Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Informační servis, Politika

Informační servis

5 zpráv, které byste neměli minout

Babiš: Kulturu by mohla dočasně vést náměstkyně Kalistová

Jan Hamáček a Roman Onderka • Autor: Říhová Michaela
Jan Hamáček a Roman Onderka • Autor: Říhová Michaela

Premiér Andrej Babiš (ANO) svolal na příští středu jednání na ministerstvu kultury. Řešit chce výměnu v čele resortu. Právě ve středu by měl prezident odvolat stávajícího ministra Antonína Staňka. Podle Babiše by mohla resort dočasně vést nynější náměstkyně Kateřina Kalistová (ČSSD). O novém ministrovi chce mít premiér jasno do 26. srpna, v opačném případě slibuje „zásadní kroky“. Kalistová nicméně Aktuálně.cz řekla, že o ničem neví a že s premiérem ani nemluvila. Babiš ve středu na zámku v Lánech jednal s prezidentem Milošem Zemanem. Hlava státu potvrdila, že odvolá Staňka k 31. červenci. O nominaci ČSSD na nového ministra rozhodne v polovině srpna.

ČSSD navrhla na post ministra svého místopředsedu Michala Šmardu, jinou nominaci odmítá. Strana hrozí odchodem z vlády, pokud by Staněk kabinet neopustil a Zeman místo něj Šmardu nejmenoval. Babiš o výsledku středečního jednání hovořil ve čtvrtek dopoledne s Hamáčkem. „Od poslední schůzky se nezměnilo prakticky nic. Stále platí termín odvolání pana ministra Staňka a stále není jasno o termínu jmenování pana Šmardy,“ řekl poté Hamáček.  Následně se čtvrtek odpoledne sešlo grémium strany a po něm Hanáček řekl, že počínání Zemana v této otázce je jasně mimo ústavu. Pokud by se senátní ústavní žaloba týkala jen této záležitosti, ČSSD by ji podpořila v horní i dolní komoře Parlamentu.  Zároveň ale uvedl, že do 31. července se asi nic nového nestane a ČSSD patrně vyčká do půlky srpna. „To, že pan premiér neuspěl u pana prezidenta, nás netěší. To, že pan prezident posunul termín, nás netěší dvojnásob, ale to není vina sociální demokracie,“ prohlásil.

Kvůli smrti afghánského vojáka vojenská policie obvinila čtyři lidi

Vládní speciál přivezl těla tří padlých vojáků z Afghánistánu, srpen 2018 • Autor: Milan Jaroš
Vládní speciál přivezl těla tří padlých vojáků z Afghánistánu, srpen 2018 • Autor: Milan Jaroš

Vojenská policie začala v souvislosti s prověřováním loňského úmrtí afghánského vojáka trestně stíhat čtyři lidi. Obvinila je z přečinu neoznámení trestného činu, uvedlo na webových stránkách dozorující Městské státní zastupitelství v Praze. Policisté kvůli případu ve středu zasahovali na generálním štábu a v Prostějově, podle Deníku N zadrželi několik vojáků.  „Bylo zahájeno trestní stíhání čtyř osob pro přečin neoznámení trestného činu,“ uvedlo státní zastupitelství. Další informace poskytovat nechce. Za tento přečin hrozí až tříleté vězení.  Vedení armády se k záležitosti nechce vyjadřovat.

Příslušník afghánských ozbrojených sil Vahidulláh Chán, jehož úmrtí se prověřuje, údajně zastřelil loni na podzim českého psovoda Tomáše Procházku na afghánské základně Šindánd v provincii Herát. List New York Times poté v listopadu napsal o vyšetřování českých a amerických vojáků, kteří se údajně podíleli na jeho zabití. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) ale odmítl, že čeští vojáci mají na jeho smrti vinu. Afghánský voják byl zatčen afghánskými jednotkami a vzat do vazby západních sil. V době, kdy byl vrácen afghánským jednotkám, byl zbitý a v bezvědomí, odvolával se na podzim americký list na afghánské úředníky. Krátce poté muž zemřel. Česká armáda se v druhé polovině loňského roku musela v Afghánistánu vypořádat hned s několika útoky. Aktuálně má ČR v Afghánistánu 345 vojáků. V bojích v této zemi dosud zahynulo 14 českých vojáků. Jak píšeme v novém vydání tištěného Respektu, afghánské ministerstvo zahraničí teď poslalo do Česka kvůli jeho smrti nótu.

Peking varuje, že může do neklidného Hongkongu poslat armádu

Hongkong • Autor: Profimedia, Alamy
Hongkong • Autor: Profimedia, Alamy

Mluvčí čínského ministerstva obrany Wu Qian varoval, že vláda v Pekingu v případě eskalace protestů v Hongkongu nasadí armádu. Je to doposud nejjasnější signál centrální čínské vlády, že o vývoji v částečně autonomním Hongkongu ve finále rozhoduje ona. “Chování některých radikálních protestujících zpochybňuje autoritu centrální vlády a princip Jedna země, dva systémy,” řekl Wu, čímž naznačil, že některé protesty vnímá jako odmítání poslušnosti Pekingu či zárodek separatismu. “To absolutně nemůže být tolerováno.” Upozornil, že základní zákon, který kodifikuje předání Hongkongu Číně, umožňuje Čínské lidové armádě zasáhnout ve městě v případě zachování pořádku či pomoci v případě přírodní katastrofy - pokud o tuto pomoc požádá městská vláda Hongkongu. V kasárnách v Hongkongu je trvale rozmístěno asi šest tisíc čínských vojáků.

Zástupce Hongkongu následně ujistil, že se nic takového nechystá. Faktem ale je, že vedení města je v defenzivě a trvale silně loajální k čínské vládě.  Sílící demonstrace posledních dvou měsíců míří hlavně proti propekingské městské správě. Uplynulou neděli však protestující poprvé přímo pochodovali k sídlu čínského vyslance. Tisícovky lidí překročily policejní zátarasy a někteří z nich na budovu čínského zastoupení sprejovali vulgární protičínská hesla a ničili symboly čínského státu/režimu. Čína tyto obrazy násilností - na rozdíl od jiných informací o Hongkongu a záběrů pokojných manifestací - necenzurovala. Státní média hovořila o “urážce cti Číny” a na čínských sociálních sítích se zvedla vlna pohoršení i volání po tom, aby byl rychle nastolen pořádek.

Brusel volá Maďarsko k soudu kvůli protiimigračním zákonům

Viktor Orbán • Autor: AFP, Profimedia
Viktor Orbán • Autor: AFP, Profimedia

Maďarsko půjde k soudnímu dvoru Evropské unie kvůli legislativě přezdívané „Stop Sorosovi“. Evropské komisi se nelíbí, že tento zákon kriminalizuje pomoc běžencům, omezuje právo běženců žádat o azyl a postihuje neziskové organizace, které migrantům k získání azylu pomáhají. Komise kritizuje Maďarsko i za to, že osobám čekajícím v tranzitních zónách na vyhoštění neposkytuje jídlo a požaduje do měsíce vysvětlení. Evropská komise se zabývá maďarskými azylovými zákony již čtyři roky. Maďarský premiér Viktor Orbán prosazuje po migrační krizi v roce 2014 co nejtvrdší řešení situace, za což čelí opakované kritice. Další z důvodů, proč Evropská komise posílá Maďarsko k unijnímu soudu, je to, že cizinci nepocházející z unijních zemí zde nesmí vykonávat veterinární profese. Tímto postupem Maďarsko porušuje směrnici EU, která říká, že neunijním občanům žijícím na jejím území alespoň pět let náleží v určitých oblastech stejná privilegia jako ostatním obyvatelům Unie.

Parlament, v němž má ústavní většinu Orbánova koalice, schválil také ústavní dodatek, který zakazuje „nucené usídlení příslušníků cizích populací“ v Maďarsku. Současně zdůrazňuje platnost principu, podle kterého se musí migranti zaregistrovat v první bezpečné zemi, do níž přijdou. Komise právní kroky proti Maďarsku vystupňovala letos v lednu. V takzvaném zdůvodněném stanovisku žádala od Budapešti vysvětlení, které ale obavy Bruselu nerozptýlilo, proto se Komise rozhodla předat případ Soudnímu dvoru Evropské unie. Pokud jde o situaci běženců v maďarských tranzitních zónách, požaduje Komise od Budapešti kvůli naléhavosti vysvětlení do jednoho měsíce, po kterém může vydat zdůvodněné stanovisko. To je předstupněm předání případu unijnímu soudu.

Trump vetoval zákaz vývozu zbraní do Saúdské Arábie

Donald Trump a Mohamed bin Salmán v Rijádu, 2017 • Autor: REUTERS
Donald Trump a Mohamed bin Salmán v Rijádu, 2017 • Autor: REUTERS

Prezident Donald Trump vetoval rezoluci Kongresu, která měla za cíl zablokovat vývoz amerických zbraní v hodnotě osmi miliard dolarů do Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů. Tyto dva státy i s pomocí amerických zbraní vedou vojenské tažení v Jemenu a jsou výrazně odpovědné za jednu z nejvážnějších humanitárních krizí současnosti. “Prezidentovo ostudné veto dupe po společné vůli obou politických stran v Kongresu a zachovává zapojení vlády do hrůzného konfliktu v Jemenu, který je skvrnou na svědomí lidstva,” reagovala Nancy Pelosi, demokratka a současná předsedkyně Sněmovny reprezentantů.

Zbrojní obchod - včetně “chytrých” střel nebo amerického servisu pro letectvo obou států - se totiž pokusili společně zablokovat Demokraté i Republikáni v Kongresu. Trump a jeho ministr zahraniční Mike Pompeo prodej ospravedlňují obranou proti hrozbě Íránu, jíž podle nich arabské ropné monarchie čelí, a solidaritou s tradičními spojenci v regionu. Na tomto spojenectví tedy z pohledu Trumpovy vlády nic nezměnila ani vražda novináře Džamála Chášukdžího, po níž v západním světě přibylo pochybností o alianci se Saúdy a dodávkách zbraní do rukou tamního korunního prince Muhammada bin Salmána.

Jordánsko mění vysloužilé zbraně na umělé útesy

Autor: Aqaba Special Economic Zone Authority
Autor: Aqaba Special Economic Zone Authority

Jordánsko našlo neobvyklý způsob, jak naložit s již nepotřebnými starými zbraněmi. Obrněná vozidla, tanky, protiletadlové systémy a naposledy i helikoptéru hodilo do moře poblíž turisty hojně navštěvovaného přístavu Aqaba. Zrezivělé přístroje se mají stát umělým korálovým útesem, který přitáhne mnoho druhů ryb. A následně i turisty, kteří k nim budou potápět a kochat se krásami světa pod mořskou hladinou - nebo si prohlížet neobvyklé muzeum.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].