Informační servis

Ministerstvo pro místní rozvoj požádá Evropskou komisi, aby prodloužila třicetidenní lhůtu na vypracování odpovědi na návrh první auditní zprávy o údajném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) při čerpání peněz z evropských fondů. „Ministerstvo je koordinátor odpovědi, a nikoliv její tvůrce. Podklady pro odpověď připravují jednotlivé dotčené subjekty a vzhledem k tomu, že některé z nich požádaly o prodloužení, ministerstvo tento požadavek zprostředkuje vůči Evropské komisi. V srpnu jsou v Evropské komisi prázdniny a není důvod, aby to tam leželo,“ uvedla ministryně Klára Dostálová (za ANO). Minulý týden přitom řekla, že třicetidenní lhůta nebude znamenat problém, protože úředníci, kteří odpověď připravují, nečekali na oficiální překlad. Podle předsedy opozičních lidovců Marka Výborného jde ze strany ministerstva o záměrné zdržování.

Podle návrhu auditní zprávy má Babiš nadále vliv v holdingu Agrofert, a je proto ve střetu zájmů při čerpání peněz z evropských fondů. Česko by kvůli tomu mohlo vracet do rozpočtu EU kolem 450 milionů korun. Babiš v minulosti odmítl, že by byl ve střetu zájmů i že by Česku hrozilo vracení peněz. Návrh auditní zprávy dorazil do Česka na konci května, minulý týden dostalo ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo financí oficiální český překlad. Tím také začala běžet lhůta pro vypracování odpovědi. Obvykle unijní úřady dávají na odpověď dva měsíce, mají ale právo lhůtu zkrátit na minimálně 30 dnů, což učinily i v případě Česka. Kromě toho zkoumali auditoři Evropské komise také zemědělské dotace pro Agrofert, který premiér vložil do svěřenských fondů. Český překlad této auditní zprávy dostalo ministerstvo zemědělství na konci června. Na odpověď v tomto případě dostalo Česko tři měsíce, obvyklá dvouměsíční lhůta je prodloužena kvůli srpnovým unijním prázdninám. Holding Agrofert vnímá oba návrhy auditů jako velmi pochybné a neprofesionální.

Jednasedmdesátiletý Jaromír Balda, první člověk v Česku odsouzený za terorismus, si podal dovolání k Nejvyššímu soudu. Informaci uvedla Česká televize s odvoláním na mluvčí krajského soudu v Praze Jitku Kubešovou. Podle posledního rozhodnutí vrchního soudu v Praze se Balda dopustil teroristického útoku, odsoudil jej na čtyři roky a uložil mu ambulantní psychiatrickou léčbu.

Muž v létě před dvěma lety pokácel dva stromy na železniční koleje a způsobil tím dvě vlakové nehody, ale naštěstí při nich nedošlo ke zranění.  Na místě rozmístil letáky s arabským nápisem „Alláhu akbar!“ - „Bůh je veliký“. Chtěl tímto činem ve společnosti vyvolat obavy z migrační krize. „Konal jsem pod tehdejšími účinky prášků proti vysokému tlaku, které člověka stísňují. Do toho přišly zprávy v televizi a vyjádření některých našich vrcholných představitelů. Toto všechno na mě silným způsobem působilo,“ hájil své činy Balda u vrchního soudu. jeho advokát navrhoval pro svého klienta překvalifikovat trest na obecné ohrožení. Důchodce byl stoupencem SPD, ale hnutí se od jeho činu distancovalo.

Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf prohlásil, že nemá informace o tom, že by jeho země přišla o dron. V sídle OSN v New Yorku tak reagoval na čtvrteční oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého americká vojenská loď u Hormuzského průlivu sestřelila íránský bezpilotní stroj. Zarífův náměstek sdělil, že USA zřejmě sestřelily vlastní stroj. Zprávu o ztrátě dronu popřela také íránská armáda. Trump řekl, že dron se přiblížil k výsadkové lodi USS Boxer, a ohrozil tak bezpečnost nejen plavidla, ale i posádky. Američané prý před sestřelem opakovaně vyslali k íránskému bezpilotnímu letounu výzvy, aby se vzdálil.

Elitní revoluční gardy oznámily, že zveřejní snímky, které dokážou nesprávnost Trumpova tvrzení. Podle íránského poslance a člena parlamentního bezpečnostního výboru Hosejna Nakaví Hosejního jde Trumpovi o vyhrocení napětí v Perském zálivu. „Amerika chce takovým tvrzením vyvolat napětí a psychologickou válku v oblasti a v Íránu a zastřít vlastní neúspěchy,“ řekl. Incident se stal v době, kdy jsou vztahy mezi Spojenými státy a Íránem velmi napjaté, mimo jiné i kvůli jadernému programu Teheránu. Íránské revoluční gardy minulý měsíc sestřelily v oblasti americký dron. Podle Teheránu se tak stalo v prostoru nad íránskými vodami, USA trvají na tom, že jejich stroj byl v mezinárodním vzdušném prostoru.

Německá kancléřka Angela Merkelá se cítí být plně zdravotně způsobilá k výkonu své funkce. Uvedla to na páteční tiskové konferenci, kterou uspořádala krátce před svou letní dovolenou. V minulých týdnech při oficiálních příležitostech ji několikrát postihl nekontrolovatelný třes. To vyvolalo spekulace o jejím zdravotním stavu. „Můžu tuto funkci vykonávat,“ prohlásila Merkelová. Zájem veřejnosti o své zdraví ale podle vlastních slov plně chápe. Německá kancléřka zároveň ujistila, že sama má velký zájem na tom, aby byla zdravá. Znovu přitom zdůraznila, že po konci současného volebního období v roce 2021 už nehodlá kandidovat na politické funkce.

„Ale pak doufám, že bude následovat další život. A ten bych ráda vedla ve zdraví,“ dodala pětašedesátiletá politička. Minulý týden ji třes postihl při setkání s finským premiérem Anttim Rinnem. Opakovala se tak situace z poloviny června, kdy se kancléřka třásla při vítání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Tehdy to vysvětlila tím, že byla dehydrovaná a že jí pomohlo vypít několik sklenic vody. Asi o týden později při jmenování nové ministryně spravedlnosti se ale třes vrátil. Část některých oficiálních akcí v uplynulých dnech Merkelová absolvovala vsedě. Na páteční tiskové konferenci ale působila uvolněně a uvedla, že se cítí dobře.

Nizozemský nejvyšší soud podpořil rozsudek nižší instance, podle něhož nizozemský stát nese část viny za smrt 350 muslimských (nyní bosňáckých) mužů zavražděných silami bosenských Srbů při srebrenickém masakru v roce 1995. Dospěl tak k jinému názoru než jeho generální advokát, který v lednu verdikt označil za iracionální.  Odvolací soud v Haagu před dvěma lety potvrdil rozsudek soudu první instance z roku 2014, který konstatoval částečnou vinu Nizozemska za to, že vojáci umožnili deportaci mužů z takzvané bezpečné zóny OSN do rukou bosenskosrbských jednotek. „Nizozemští vojáci vydáním 350 mužů jednali nezákonně,“ konstatoval podle agentury Reuters nejvyšší soud, nicméně výrazně snížil míru viny. Odvolací soud ji v roce 2017 stanovil na třicetiprocentní, což znamenalo vyplatit rodinám 30 procent z celkového odškodného. Po nynějším rozsudku se snížila na deset procent.  Vláda ho již přijala, pozůstalí jsou zklamaní

K základně nizozemských mírových sil ve vesnici Potočari nedaleko Srebrenice se v létě 1995 stáhlo na 5000 lidí ze strachu před postupujícími jednotkami bosenských Srbů. Protože základna byla brzy přelidněná, uprchlíci zůstávali v jejím bezprostředním okolí. Poté co srebrenickou oblast jednotky pod velením generála Ratka Mladiče ovládly, byla dojednána hromadná evakuace ze základny a okolí. Zatímco Mladić sliboval všem převoz do bezpečí, byli muži odděleni od žen a dětí a posléze postupně zabiti. Odhaduje se, že toto vraždění nepřežilo až 8000 lidí, převážně Muslimů.  Za účast na masakru potrestaly soudy v Bosně, Srbsku i v Haagu desítky lidí mnohaletými tresty. Skupina příbuzných obětí zvaná Matky ze Srebrenice se nejprve snažila domoci odškodného od OSN, organizaci však nelze žalovat, a tak se členové obrátili na soudy v Nizozemsku.

Kulturní aktivity vedou k lepším vztahům mezi šimpanzi, tvrdí nová studie amerických vědců, kteří primáty zkoumali při sledování krátkého filmu. Lidem je známé, že společné aktivity vedou k lepším vztahům v rodině, mezi přáteli i na pracovišti. Víc než slova přitom sbližuje vzájemná přítomnost, tvrdí vědci. Ti na 60 šimpanzích zkoumali, jestli společné „lidské aktivity“ mohou vzbuzovat větší sympatie i mezi primáty .

„Poslouchání hudby a sledování filmů u jiných živočichů přirozeně nepozorujeme, protože to jsou specifické kulturní fenomény,“ říká Wouter Wolf, absolvent univerzity v Severní Karolíně a autor studie.  rozdělili primáty do dvojic a následně jim pustili krátké video, přičemž sledovali jejich vzájemnou interakci, dotyky i osobní prostor. Některé šimpanze dali do páru i s lidmi. Tým vědců pak zjistil, že zvířata v páru byla po filmu mnohem přátelštější, než když ho sledovala sama. Studie tak podle deníku The Guardian dokazuje, že „potřeba sdílet“ má v evoluci hlubší kořeny, než se předpokládalo.