Informační servis

Bývalý slovenský prezident Andrej Kiska, někdejší náčelník generálního štábu Jiří Šedivý ani bývalý generální tajemník Severoatlantické aliance George Robertson se nestali sněmovními nominanty na státní vyznamenání. Dolní komora je ve čtvrtek z předběžného seznamu kandidátů vyškrtla. Prezidentu Miloši Zemanovi nenavrhla na ocenění také youtubera Karla Kováře známého pod pseudonymem Kovy, zakladatele serveru Manipulátoři.cz Petra Nutila či zakladatele obecně prospěšné společnosti Post Bellum Mikuláše Kroupu. Konečný sněmovní seznam čítá 37 jmen. Je jich o 11 méně, než navrhoval příslušný podvýbor a po něm také organizační výbor.

O některých navrhovaných kandidátech se rozhořela debata. Poslanec KSČM Leo Luzar podotkl, že Robertson byl navržen kvůli tomu, že vedl NATO v době, kdy Česko do aliance vstupovalo. „Všichni víme, co následovalo. Bylo to bombardování Jugoslávie,“ uvedl. Václav Klaus mladší (Trikolóra) pak zpochybnil nominaci bývalého náčelníka generálního štábu Petra Pavla. Poukázal mimo jiné na jeho někdejší členství v bývalé Komunistické straně Československa a na to, že si ho některé politické strany podle něho pěstují jako prezidentského kandidáta. „Voják je výborný, ale politruk je špatný,“ podotkl na Pavlovu adresu Jaroslav Foldyna (ČSSD). Pavel nakonec na seznamu zůstal, Sněmovna podpořila jeho nominaci o dva hlasy. Prezident návrhům Sněmovny, ale také Senátu a vlády může, ale nemusí vyhovět. Loni dolní komora navrhla 28 osobností, Zeman vyhověl jedenácti sněmovním návrhům.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová dorazila ve čtvrtek na první oficiální návštěvu Česka a dodržela tak tradici, že tamní hlava státu jede nejdříve na zahraniční cestu do Prahy. Návštěvu zahájila na Pražském hradě, kde ji na prvním nádvoří uvítal s vojenskými poctami český prezident Miloš Zeman. Následovalo zhruba hodinové jednání, které obě hlavy státu označily za přátelské. Zeman Slovenská prezidentka před cestou zmínila, že očekává, že budou mít se Zemanem rozdílné názory v tématech zahraniční politiky, jako jsou postoje k Evropské unii a Visegrádské čtyřce. Po schůzce ale uvedla, že k rozporům zatím nedošlo.

„Můj zájem ve vztahu k tomuto uskupení je pokračovat v budování co nejužších vztahů mezi zeměmi V4,“ uvedla Čaputová. Smysl spolku se podle ní nevyčerpal vstupem do EU, měl by hledat další společná témata za respektování hodnot právního státu a nezávislé justice. Politici mluvili také o oslavách 30. výročí listopadové revoluce a výstavbě Českého domu v Bratislavě. Během schůzky Čaputová pozvala Zemana na Slovensko. Odpoledne první slovenská prezidentka měla na programu jednání s předsedy obou komor českého Parlamentu.

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek sestřelily americký bezpilotní stroj. Informovala o tom íránská státní agentura IRNA, podle níž byl dron zasažen nad územím Íránu.  Nejmenovaný americký představitel ale ve čtvrtek podle Reuters uvedl, že íránská střela typu země-vzduch bezpilotní stroj sestřelila v mezinárodním vzdušném prostoru nad Hormuzským průlivem. Sestřelení potvrdila i americká armáda, ale rovněž popřela informaci, že se to stalo nad Íránem. K incidentu došlo v době silného napětí mezi Teheránem a Washingtonem, které způsobilo americké vypovězení jaderné dohody zahraničních mocností s Íránem z roku 2015.

Bezpilotním letounem byl podle Íránců typ RQ-4 Global Hawk. Jeho sestřelení přichází poté, co Spojené státy minulý týden obvinily Írán, že vypálil raketu na jiný jejich bezpilotní letoun - ten v oblasti hlídkoval po útoku na dva tankery v Ománském zálivu. Washington z napadení tankerů obvinil Teherán, který to však popírá. Pozorovatelé vyjadřují obavy, že špatný odhad situace či další eskalace napětí může obě země přivést do otevřeného konfliktu. Podle íránských revolučních gard byl stroj sestřelen, když sbíral data nad íránským územím, mimo jiné nad jižním přístavem Čánbahár. Velitel revolučních gard Hosejn Salámí řekl, že Írán nemá v úmyslu vést válku proti jakékoli zemi, ale je na válku připraven. Íránské ministerstvo zahraničí incident označilo za provokaci.

Policie prověřuje komentáře některých uživatelů sociálních sítí k vyjádření předsedy SPD Tomia Okamury o redaktorce Českého rozhlasu, která mu položila ve středu ve sněmovně otázky související s případem znásilnění na Litoměřicku. O vyšetřování informoval na Twitteru ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Ředitel ČRo René Zavoral označil Okamurovo vyjádření na sociální síti za útok na podstatu Českého rozhlasu jako veřejnoprávního média a porušení demokratických principů.  Útoky odsoudili i politici.

Okamura na Facebooku redaktorku kritizoval za způsob, jakým s ním chtěla hovořit o kriminálním činu a jeho okolnostech. Reagoval na případ z Litoměřicka, kde byla v úterý znásilněna dívka mladší 18 let. Policie z činu obvinila mladého muže původem z Afriky, řekla ve středu státní zástupkyně Věra Šípalová. Soud ho ve čtvrtek poslal do vazby. Okamura mimo jiné napsal, že za útokem stojí migrant z Afriky vyhoštěný z Německa.  Oficiální zdroje však v téže době informaci popřely.Právě na zdroj se ho tak redaktorka mimo jiné ptala.

Rusko nesouhlasí se závěry mezinárodních vyšetřovatelů o příčinách katastrofy malajsijského letadla na lince MH17 nad východem Ukrajiny z roku 2014, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. O vině podle něj nebyly předloženy žádné důkazy. „Rusko se nikdy nevyhýbalo odpovědnosti, pokud spočívá na jeho bedrech, ale tady nejsou žádné důkazy,“ řekl podle webu deníku Vedomosti. Rusko má podle něj vlastní verzi příčin letecké katastrofy, ale mezinárodní společenství si to nepřeje slyšet.

Putin reagoval na středeční informaci týmu mezinárodních vyšetřovatelů, že z odpovědnosti za sestřelení letadla nad východem Ukrajiny budou obviněni tři ruští občané s vazbou na armádní tajné služby a jeden Ukrajinec. Stroj letící z Amsterdamu do Kuala Lumpuru sestřelila v červenci 2014 raketa země-vzduch odpálená podle vyšetřovatelů z území kontrolovaného proruskými povstalci. Všech 298 lidí na palubě zemřelo. Rusko tvrdí, že střela byla odpálena z území kontrolovaného ukrajinskou armádou. Nesouhlas s dosavadními výsledky mezinárodního vyšetřování katastrofy letu malajsijského boeingu vyjádřil i malajsijský premiér Mahathir Mohamad, podle kterého jde o protiruské spiknutí.

Vegetační období v Česku se kvůli postupnému růstu průměrné roční teploty v příštích 30 letech podle prognóz vědců prodlouží až o měsíc. Dřívější nástup jara ovšem výrazně zvýší riziko letního sucha i poškození úrody zemědělských plodin jarními mrazíky. Na konferenci Klimatická změna a jak na ni můžeme reagovat z pohledu komunálního politika to v Olomouci řekl Zdeněk Žalud z Mendelovy univerzity v Brně. Podle něj budou také přibývat období sucha, extrémní výkyvy počasí i tropické dny.

„Je logické, že když se otepluje, tak vegetační období bude delší,“ uvedl Žalud. Z klimatických modelů podle něj vyplývá, že do roku 2050 se vegetační období v ČR kvůli růstu teploty prodlouží o 20 až 30 dní. Pro zemědělce to však není dobrá zpráva. „Čím dříve začíná jaro, tím déle se otevře okno, kdy k nám letí studený vzduch a přichází mrazíky. Jakmile jaro začne dříve, tak to také znamená, že vegetace dříve vyčerpá příděl vody a poté tady máme letní sucho, i když prší normálně,“ uvedl Žalud s tím, že v ČR kvůli oteplování v posledních letech mizí přechodná období.