Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
pátek 29. 3. 2019

Informační servis

5 zpráv, které byste neměli minout

Divoký rozvod, nebo dlouhý odklad? Poslanci opět odmítli dohodu o brexitu

March to Leave
V době, kdy poslanci opět hlasovali o brexitové dohodě, konal ase v Londýně akce March to Leave • Autor: REUTERS

Velká Británie se ponořila zase o něco hlouběji do chaosu. Parlament opět odmítl schválit dohodu o podobě brexitu, kterou v Bruselu vyjednala premiérka Theresa May. Britové tak stále nevědí, jak a jestli vůbec z EU odejdou. Poslanci v pátek smlouvu o brexitu odmítli rozdílem 58 hlasů. To je pro vládu výrazně menší prohra než při předchozích dvou pokusech o prosazení dohody. Naposledy hlasování prohrála o 149 hlasů. Podle Mayvé bude mít rozhodnutí poslanců „vážné“ důsledky. Zopakovala, že bude nadále bojovat za „brexit po dohodě s EU“.

Britové se teď musí do 12. dubna rozhodnout, co vlastně chtějí. Pokud se opět nedokážou na ničem shodnout, odejdou toho dne z EU bez jakékoliv dohody. Nastal by tedy takzvaný divoký brexit, který by měl dramatické následky pro ekonomiku Británie i zemí EU.  Riziko, že se tento scénář naplní, přitom kvůli politickým zmatkům v Londýně roste. Druhou možností je, že britská vláda Evropskou unii požádá o další odklad vystoupení. Donald Tusk, který šéfuje Evropské radě, svolal okamžitě po hlasování v britském parlamentu krizovou schůzku evropských premiérů či prezidentů na 10. dubna. Na tomto summitu by státy unie rozhodovaly o britské žádosti o další odklad brexitu. Ten by v takovém případě nejspíš byl velmi dlouhý – o řadu měsíců či dokonce o víc než rok.

Novým předsedou lidovců je poslanec Marek Výborný

Marek Výborný
Končící předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek gratuluje ke zvolení novému šéfovi strany Marku Výbornému • Autor: ČTK

Předsedou KDU-ČSL se na sjezdu strany v Brně stal poslanec Marek Výborný. Ve druhém kole porazil Mariana Jurečku. Po osmi letech nahradil končícího šéfa Pavla Bělobrádka, kterému poděkoval, že dovedl stranu na práh nového století, a chce na něj navázat. Poslanec Výborný získal podle ČTK ve druhém kole volby 256 hlasů. „Cítím obrovskou odpovědnost,“ poděkoval za důvěru a doporučil delegátům, aby na první místopředsedkyni podpořili senátorku Šárku Jelínkovou, na místopředsedy pak Mariana Jurečku a Jana Bartoška.

Výborný byl favoritem druhého kola. V prvním kole získal 176 hlasů, zatímco bývalý ministr zemědělství Jurečka 118.
Výborný svůj projev před volbou postavil na poměrně silné kritice dosavadního vedení KDU-ČSL a podle reakce delegátů s tímto uspěl. „Naše strana nezkvétá. Je to, jako by strana povstala, ale zase si lehla. Nepodařilo se nám navázat na nadějný výsledek z roku 2013. Ztratili jsme skoro třetinu poslanců, několik senátorů a v komunálních volbách skoro 350 mandátů. V aktuálních volebních průzkumech bojujeme o parlamentní přežití,“ nebral si servítky. Ostře se ohradil i proti tomu, jak se lidovci chovali ve vládě Bohuslava Sobotky v letech 2013 až 2017.

https://twitter.com/A_Prochazkova/status/1111656556611944448

Bude prezidentem Slovenska Čaputová, nebo Šefčovič?

Zuzana Čaputová
Autor: Milan Bureš

Slovensko se v sobotu večer může zařadit mezi země, v jejichž čele stane žena. Favoritkou druhého kola prezidentských voleb je totiž podle průzkumů právnička a aktivistka Zuzana Čaputová. Opanovala už první kolo před dvěma týdny, které vyhrála s velkým náskokem před eurokomisařem Marošem Šefčovičem: v prvním kole jí dalo hlas 40,57 % voličů, Šefčovič postoupil z druhého místa s velkým odstupem, hlas mu dalo 18,66 % voličů.

Kampaň před sobotním druhým kolem proběhla klidně. Podle šetření agentury Median SK stále vede Čaputová, a to s 60 %, jejímu protikandidátovi by dalo hlas 39 % občanů. Ačkoliv je rozdíl velký, volby rozhodne především účast, tedy schopnost oslovit voliče kandidátů, kteří v prvním kole neuspěli.

Erik Tabery: Čaputová vs. Slovensko včerejška

Ministryně průmyslu Nováková sklízí kritiku

Ministryně Nováková
Ministryně Marta Nováková • Autor: Milan Jaroš

Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD) chce probrat s ministryní průmyslu a obchodu Martou Novákovou (za ANO) středeční událost, kdy zástupce Tchaj-wanu musel na žádost čínského velvyslance opustit setkání představitelů ministerstva se zahraničními diplomaty. Podle senátorů STAN je incident porušením suverenity a ministryně Nováková by měla být odvolána. Senátoři také žádají, aby česká vláda toto jednání odsoudila s náležitou omluvou. Novákovou kritizuje i předseda sněmovního zahraničního výboru Lubomír Zaorálek (ČSSD). S Petříčkem už o záležitosti mluvil a varoval, že by to mohlo znamenat nebezpečný precedent. Ministr ho ujistil, že Česko se nehodlá nechat Čínou tlačit a dohodnuté principy pro vzájemné jednání platí.

Tchaj-wan nemá v Česku velvyslanectví, ale hospodářskou a kulturní kancelář. Její ředitel Chung-I Wang je ale považován za člena diplomatického sboru a je běžně zván například na jednání s ministerstvem zahraničí. Čínský velvyslanec podle informací webu HlídacíPes.org o odchod zástupce Tchaj-wanu požádal s tím, že je to v zájmu České republiky, respektive v zájmu hladké cesty prezidenta Miloše Zemana do Číny, jež je naplánována na 24. až 28. dubna. Nováková prostřednictvím náměstka Vladimíra Bärtla požádala reprezentanty Tchaj-wanu, aby setkání opustili, v zájmu zabránění diplomatickému konfliktu, uvedlo ministerstvo podle Aktuálně.cz

 

Kočner shromažďoval kompromitující údaje o vlivných lidech

Marián Kočner
Marián Kočner • Autor: Profimedia.cz

Marián Kočner, obviněný z objednávky vraždy novináře Jána Kuciaka, měl systém, jak vydírat vlivné. Sbíral na ně choulostivé informace. Na seznamu vlivných, které chtěl Kočner vydírat, je padesát jmen. Ministři, poslanci, podnikatelé, ale třeba i bývalý slovenský prezident Ivan Gašparovič. Kočner ovládal policisty, prokurátory, soudce a hlavně politiky kompromitujícími materiály. Přes Alenu Zsuzsovou, svou milenku a ženu obviněnou ze zprostředkování Kuciakovy vraždy, je i vyráběl. Zsuzsová si s politiky psala lechtivé zprávy, nabízela jim erotické služby a komunikaci včetně intimních fotografií, které jí naposílali, si ukládala. Podle iDnes.cz tomu říkali pasení ovcí a měli ceník, kolik Kočner vyplácel Zsuzsové. Kompro na „ovci 1. kategorie“: 30 tisíc eur. Kompro na méně významnou „ovci 2. kategorie“: 10 tisíc eur.

„Tím, že Kočner disponoval takovými materiály na vlivné osobnosti slovenské politiky, prokuratury, soudnictví a policie, mohl mít pocit neohroženosti v případných trestních stíháních,“ popsal vyšetřovatel Peter Juhás v usnesení o Kočnerově obvinění z novinářovy vraždy a vraždy jeho přítelkyně Martiny Kušnírové. Není sice jasné, na kolik lidí choulostivé informace Kočner skutečně měl, je nicméně spousta případů, kdy policisté, prokurátoři či politici rozhodli tak, jak Kočner potřeboval. Prokuratura otevřela rovnou devět pochybných případů, policie pak znovu prošetřuje pět odložených vyšetřování Kočnera, rozhodnutí politiků je nespočet. Policisté také analyzují nahrávky hovorů, které se nalezly při domovní prohlídce v Kočnerově trezoru.

 

zajímavost

Největší ledovec roste, ale dobrá zpráva to není

Ledovec Thwaites
Ledovec Thwaites; ilustrační foto • Autor: NASA ICE

Největší grónský ledovec Jakobshavn, který řada odborných studií označovala za vůbec nejrychleji tající na světě, se nečekaně zvětšuje. Zjistili to vědci z NASA. Podle nich začalo přírodní těleso růst v roce 2016 díky chladnějším vodám oceánu. Odborníci ale růst ledovce z dlouhodobého hlediska neoznačují za dobrou zprávu, která by věštila zpomalení klimatických změn. Naopak.

Překvapivé výsledky měření v rámci projektu OMG (Oceans Melting Greenland) uveřejnil vědecký časopis Nature. Pětiletý projekt zkoumá od roku 2015 právě změny ledovců v důsledku oteplování oceánů.  Jakobshavn, který se nachází na západním pobřeží Grónska, po dvě dekády postupně tál. Každoročně se ztenčoval o asi 40 metrů. Nová studie ale uvádí, že tání se v roce 2014 zpomalilo a v letech 2016 až 2018 začal ledovec naopak nabírat na síle.

„Zprvu jsme tomu nevěřili. Víceméně jsme předpokládali, že Jakobshavn bude prostě pokračovat v tání jako v posledních dvaceti letech,“ neskrývá překvapení glaciolog Ala Khazendar z Laboratoře proudového pohonu v NASA. „Moje první reakce byla ‚hele, udělali jsme chybu‘,“ vzpomíná.

https://twitter.com/NASAEarth/status/1110219506687733760

Autoři studie nečekaný jev přisuzují chladnějším vodám v zálivu u západního pobřeží Grónska, kde Jakobshavn přechází do oceánu. Teplota těchto vod klesla v několika posledních letech asi o dva stupně Celsia, na což měla podle expertů vliv takzvaná severoatlantická oscilace.

Růst ledovce v důsledku chladnějších vod ale podle vědců ukazuje i na jednu důležitou skutečnost. Teplota vody v oceánech ovlivňuje tání těchto přírodních těles mnohem více, než se dosud předpokládalo. Oceány se přitom kvůli globálnímu oteplování dlouhodobě zahřívají a do budoucna se dá očekávat další úbytek ledovců. Podle loňské studie amerických vědců přijaly oceány za poslední čtvrtstoletí o 60 procent více tepla, než odborníci odhadovali.

Přihlaste se k newsletteru a žádný Informační servis vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte