Informační servis

Případ dopisových bomb, které kdosi postupně rozeslal skupině prominentních Američanů, se dál rozrůstá. Nejprve americkému miliardáři a filantropovi Georgi Sorosovi, následně dvěma bývalým americkým prezidentům Billu Clintonovi a Baracku Obamovi a ex-ministryni zahraničí Hillary Clinton. Mezi dalšími adresáty se následně objevil také bývalý viceprezident Joe Biden nebo herec Robert de Niro. V pátek se seznam rozrostl o další dvě jména – bývalého šéfa tajných služeb Jamese Clappera a senátora Coryho Bookera.

Všichni adresáti jsou buď demokratičtí politici, nebo lidé, kteří demokratickou stranu podporují, spojuje je rovněž dlouhodobá kritika republikánského prezidenta Donalda Trumpa. Jedenáctý balíček určený Bookerovi byl nalezen v poštovním zařízení na Floridě ještě před tím, než se dostal k adresátovi. Vyšetřovatelé FBI ve spolupráci s experty na výbušniny tak místo prověřují. James Clapper řekl CNN, že nepochybuje o tom, že jde o akt domácího terorismu. Toto hodnocení s ním sdílejí i vyšetřovatelé. Později odpoledne pak americké úřady oznámily, že na Floridě zadrželi jednoho podezřelého. Podle CNN jde o padesátníka se záznamem v trestním rejstříku.

Vrcholí přípravy na víkend, během něhož si země připomene sto let od vyhlášení samostatnosti Československa. V pátek přijeli poblahopřát politici klíčových spojenců Česka - německá kancléřka Angela Merkel a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba se setkali s premiérem Babišem, Macron navíc ještě na Hradě s prezidentem Zemanem. O víkendu pak řady státníků rozšíří slovenský prezident Andrej Kiska nebo americký ministr obrany. Výročí v pátek otevřeli i poslanci ve sněmovně, přičemž to byla událost z několika důvodů pozoruhodná. Jednak vystoupilo pouhých jedenáct poslanců, což je poněkud překvapivé. Podle očekávání se pak unisono přihlásili k hodnotám, na nichž byl samostatný stát vybojován a vybudován. Otázka ovšem je, čím humanitu, demokracii a svobodu  jednotlivé strany zastoupené ve sněmovně naplňují.

Což zmínil třeba čestný předseda TOP09 a exministr zahraniční Karel Schwarzenberg, když řekl, že se jen obtížně můžeme hlásit k ideálům humanity a zároveň dlouhodobě odmítat pomoci potřebným. „Ano, naši humanitu jsme teď právě prokázali, když jsme odmítli přijmout ty sirotky do České republiky z válečných vřav, aby mohli v klidu vyrůst. Opustili jsme všechny ideály a zůstalo nám pouze národní sobectví, na kterém tento náš novodobý stát stavíme. Obávám se, že to je poněkud chabý základ pro stát,“ řekl  Schwarzenberg. „Obávám se, že když všechny ideje, na kterých náš stát, naše republika byla postavená, opustíme, když neprokážeme ani Evropě ani světu, že jsme k něčemu užiteční, také svým sousedům ničím nepomáháme.“

Tíha exekuce leží v Česku na bezmála milionu lidí a cesta z dluhové pasti je velmi obtížná. Pravidla pro oddlužení doposud podmiňovala osvobození od dluhů splacením aspoň třetiny závazků během pěti let. Novela insolvenčního zákona měla podle plánu bývalého ministra spravedlnosti Roberta Pelikána tuto podmínku odstranit zejména pro lidi s nízkými příjmy. Dlužníci by nemuseli prokazovat, že jsou schopni splatit určitou částku, po dobu sedmi let by se museli snažit platit maximum možného. Posouzení celé věci by pak bylo na insolvenčním správci: pokud by tuto podmínku uznal, dlužníci by byli dluhů zbaveni.

Původní návrh ale ve sněmovně došel zásadních změn a ve výsledné podobě se příliš neliší od současných pravidel. Proces oddlužení bude stejně dál trvat pět let, dlužník už nicméně nebude muset na počátku prokazovat, že je schopen 30 procent dluhů splatit. Musí však splnit podmínku, že kromě poplatku insolvenčnímu správci bude stejnou částku posílat věřiteli, celkem jde o více než dva tisíce korun měsíčně. Zástupci neziskových organizací pracujících s dlužníky varují, že tato nová pravidla moc neřeší. „Dnes mohou dlužníci věřitelům platit i částku nižší než je odměna správci a část dluhů jim tak úspěšně splatit,“ říká Pavla Aschermannová, šéfka dluhové poradny neziskové organizace Rubikon centrum.

Dohodnutá metropolitní koalice Pirátů, Prahy sobě a Spojených sil pro Prahu plánuje odstranit z představenstev firem vlastněných pražským magistrátem politické nominanty. Jak řekl kandidát koalice na primátora Zdeněk Hřib a navržení pirátští radní Adam Zábranský a Vít Šimral, Piráti se zaměří také na zvýšení částky určené na platy učitelů, transparentní fungování a reorganizaci úřadu nebo bytovou otázku.

Všechny strany koalice se shodly, že ve vedení městských společností nemají být politici. „My tento systém považujeme za systém politických trafik a jednoznačně jsme se shodli na tom, že s tímto skoncujeme,“ uvedl Zábranský s tím, že personální změny se odehrají v mnoha městských firmách. Při změnách bude koalice vycházet z auditu, který si město nechalo vypracovat a nyní se dokončuje. Co se týče platů učitelů, stávající návrh rozpočtu na příští rok počítá s tím, že na ně půjde 850 milionů korun, Piráti chtějí tuto částku zvýšit na miliardu a v dalších letech až na miliardu a půl.

Ze série schválených zákonů je na místě zmínit ještě novelu služebního zákona, kterou v pátek ve sněmovně prosadila vláda (tedy ANO, ČSSD a nepřímo KSČM) s pomocí hlasů SPD. Předložila ji ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) a největší novinka, kterou přináší, se týká způsobu odvolání státních tajemníků na ministerstvech, kteří tam mimo jiné odpovídají za obsazení úřednických pozic.

Už dnes je možné tajemníky odvolat, ovšem podle jasně formulovaných pravidel a pomocí tzv. kárného řízení, nově by je mohla jednoduše odvolat vláda svým rozhodnutím. Normu kritizuje opozice, podle níž se tímto krokem státní správa opět zpolitizuje. Výhrady má i Evropská komise, Odborový svaz státních orgánů a organizací či organizace Rekonstrukce státu, která profesionalizaci státní správy prosazovala.