Zas přeřídit hodiny

Zase nám takzvaně „změnili čas“. Letos už podruhé, bez ohledu na přírodní zákony a i když to všem komplikuje život. Zastavit rychlík od dvou do tří ráno někde v poli, to by ještě nebylo to nejhorší. Co například s letadlem do New Yorku, které sice startovalo na čas, ale doletí o hodinu později, protože tam se čas nemění? Tedy mění, ale až příští neděli. Ještě komplikovanější je to kupříkladu s Chile, kde se čas mění zase jindy a opačným směrem, takže časový posun oproti České republice je čtyři, pět nebo šest hodin. V Austrálii mají letní čas jen některé státy, stejně jako v Brazílii, kde ovšem záleží na tom, kdy je karneval. Je tohle hýbání hodinami opravdu ještě racionalizace? Dneska, v globálním světě?
Svět je také ještě elektronický, takže problémů je o to víc. Třeba američtí uživatelé diáře v Outlooku chodí teď na všechny schůzky o hodinu dřív, protože aplikace nepočítala s tím, co od loňska zavedl Energy Policy Act. Že totiž letní čas se v USA protáhne až do listopadu. Problémy s diářem jsou však jen jiná podoba toho, co dvakrát ročně zažívá každý český majitel hodin, mobilu, pečicí trouby s digitálkami nebo třeba resuscitačního přístroje. K čemu je to tedy celé dobré?

Nejjednodušší by bylo věřit vysvětlení z dob Gustáva Husáka, že totiž posunutí rána na dřívější hodinu je způsob, jak pomoci národnímu hospodářství, neboť večer je déle světlo a nemusí se tudíž svítit. Stačí však trocha surfování (pozoruhodné detaily viz např. Wikipedie), aby se zjistilo, že tak jednoduché to už dávno není. Existuje řada rozborů, z nichž některé tvrdí, že se naopak spotřebuje víc. Určitě v teplých oblastech, kde se kvůli letnímu času musí víc chladit, což je energeticky mnohem náročnější. Další odhad zase říká, že v Praze se v září skutečně asi dvě procenta energie ušetří, jenže v říjnu se zase spotřebuje o dvě procenta navíc.

I přesto se však letní čas v Americe i v Evropě protahuje, a trvá teď po celý říjen. Energetikům na tom zřejmě zase tolik nesejde, zajímá to ale jiné obory. Aby bylo déle světlo, je důležité třeba pro majitele sportovišť. Též pro maloobchodníky, jejichž lobbing přispěl k prodloužení letního času v USA; za delších dní lidé více nakupují.

Bude to celé samozřejmě složitější, ale jedno je celkem jasné. Až si zase (v souladu s evropskou direktivou 2000/84/EC) budeme v březnu přeřizovat všechny hodiny, nemusíme v tom hledat logiku. „Změna času“ nemá nic společného se zákony přírody, je to čistá politika a je také podobně racionální.