Praha nekomunikuje s občany

Na pozvánce pražského magistrátu sice stálo, že konference je otevřena také nejširšímu laickému publiku, program se však veřejnosti do rukou nedostal. I přes několik pokusů se „laikovi“ nepodařilo pozvánku získat, o konferenci jeden týden před konáním akce nevědělo ani oddělení pro komunikaci s veřejností. Nepředpokládám, že by magistrátní úředníci veřejnost schválně vytlačovali a nechtěli znát její názor, ale prostě zatím neví jak na to. Na revitalizaci Staroměstské radnice a jejího okolí proběhlo už osm neúspěšných soutěží, proto pravděpodobně budoucnost místa nevyřeší ani tato konference, nicméně by pražstí úředníci mohli pochopit, že o veřejném prostoru by měli vedle odborníků rozhodovat i lidé, kteří v místě bydlí.

A že občané o takovou diskusi mají zájem ukazuje velká účast například na debatě o Karlově náměstí nebo na jarním veřejném projednávání Zásad územního rozvoje. Magistrát se ale v tu chvíli nechoval jako hostitel, který by rád ostatním něco sdělil a poslechl si jejich názor. Většina zájemců v publiku musela totiž během tříhodinového projednávání narozdíl od úředníků stát. Člověk, který téměř přes přestávky a bez občertvení několik hodin stojí v sále plném lidí, rozhodně nebude klidně poslouchat a s rozvahou argumentovat. Podle očekávání skončilo jarní setkání nadávkami na hostitele. Proto by se pražský magistrát měl vyhnout nadávkám rozhořčených Pražanů, než jim bude až po odsouhlasení prezentovat budoucí podobu Staroměstského náměstí. Předpokládám, že úředníci ví, že když všechny zúčastněné provedou celým procesem rozhodování, tak že konečné rozhodnutí lidé přijmou pozitivně, i když s ním sami nesouhlasí.

Nakonec ale ještě malá poznámka k budoucnosti radnice. V diskusi opět padl názor, že do nové budovy na Staroměstském náměstí by mohla být umístěna i Slovanská epopej, čímž by se po letech naplnilo přání Alfonse Muchy, aby Praha pro epopej postavila novou budovu. Revitalizace radnice s novým jednacím sálem zastupitelů Prahy by tak vyřešila při jednom dva zásadní úkoly za jednu cenu. Radniční síň byla na Staroměstském náměstí od 14. do poloviny 20. století, a proto existuje legitimní důvod - ba i závazek – udržet tradici a symboliku místa. A epopej by radnici moc slušela.