Paragraf pro dospělé řidiče

Psycholožka Martina Ciprová dostala v MfD velký prostor - na titulní straně pražské přílohy včetně místa pro fotografii. Stačil k tomu fakt, že nezvládla řízení svého auta. Sjela ze silnice, nabourala do stromu. Nikomu se nic nestalo, ani jí ne, akorát řinčely plechy jejího vozidla.

Přijela policie a verdikt byl nekompromisní: za nezvládnutí řízení a nepřizpůsobení jízdy okolnostem dostala pokutu 25 tisíc korun a zákaz řízení na rok. Paní Ciprové to připadá nespravedlivé, novinářům MfD dokonce absurdní. Když se nikomu nic nestane, proč by měl řidič pykat za to, že si zničí své vlastní auto a namlátí jen svůj vlastní nos?

Ostatně stejný pocit mají i na ministerstvu dopravy a už taky připravili změnu zákona. Pokud projde, postihl by paní Ciprovou jediný trest – její nabourané auto.

Něco tady ale nehraje. Rozjeté auto je nebezpečná zbraň, to patrně chápe každý. Pravidla provozu na silnici mají jeden chytrý paragraf: podle něho musí řidič přizpůsobit svoji jízdu okolnostem a umět zastavit na vzdálenost, na kterou vidí. To je paragraf pro dospělé lidi, kterým není nutné všechno přesně předepisovat, detailně jim něco zakazovat. Tenhle paragraf pro dospělé lidi počítá s tím, že provoz na silnici přináší nečekané události, soudně uvažující řidič to ví a sám pozná, kdy je třeba zpomalit a jet opatrně.

Ostatně také paní Ciprová nepřímo přiznala, že jízdu podcenila. V zatáčce se objevilo bláto a nebylo kam uhnout, protože proti „nečekaně“ jelo auto. Kdyby paní Ciprová jela opatrně, situaci by zřejmě vyřešila, jenže ona nejela. Proč by tedy mělo být „absurdní“, když jí za tuhle chybu stihne trest?

A má to být pět tisíc pokuty a tři měsíce bez řidičáku místo pětadvaceti a roku? To už je na jinou debatu.