0:00
0:00
17. 3. 20092 minuty

Komedie ve Štrasburku?

Pokud ve Francii opět zaboduje vůdce tamních pravicových radikálů z Národní fronty, Jean-Marie Le Pen, stane se nejstarším zákonodárcem nově zvoleného parlamentu.

Autor: Respekt

Poslanci Evropského parlamentu mají o jednu starost více. Při registrování kandidátek různých evropských stran a jejich politiků, kteří se o poslanecká křesla budou ucházet v průběhu červnových voleb, vyšla najevo následující věc. Pokud ve Francii opět zaboduje vůdce tamních pravicových radikálů z Národní fronty, Jean-Marie Le Pen, stane se nejstarším zákonodárcem nově zvoleného parlamentu. Pár dnů po volbách totiž Le Pen oslaví jednaosmdesát let a jakožto doyen ze 785 poslanců tak vzhledem k tradici bude mít právo, pronést zahajovací projev před první povolební schůzí parlamentu.

↓ INZERCE

Štrasburští politici a to především ze stran evropské levice – socialisti i zelení – se proto za každou cenu snaží toto potenciální nebezpečí odvrátit. Jak? Docela prostě. Neboli navrhnout za svou stranu ještě staršího kandidáta. Tedy někoho, kdo už třeba hrával kuličky, když byl vůdce francouzských nacionalistů ještě na houbách.

V této souvislosti bývá nejvíce citováno jméno někdejšího německého kancléře, letos jednadevadesátiletého Helmuta Schmidta. Strategie je přitom jednoduchá. O deset let starší politik by přednesl úvodní projev a Le Penovi by tím vypálil rybník. Vzápětí by na poslanecký post rezignoval. To vše samozřejmě za předpokladu, že Schmidt či někdo jiný ze seniorů evropské politiky dostane k takovému efemérnímu účinkování v Evropském parlamentu od voličů mandát.

Obdobná poslanecká rošáda ovšem budí rozpaky. A to nejen z toho důvodu, že Le Pen, jestliže se opět stane evropským zákonodárcem, bude mít kdykoliv právo přihlásit se o slovo a sdělit svým kolegům, co si o Unii myslí. Zarážející je zejména myšlení, jež k podobnému šachování dospěje.

Všichni zkrátka budeme vědět, že měl mluvit Le Pen, ale v zájmu toho, abychom na první schůzi nového parlamentu slyšeli jen hezké a pozitivní věci o Unii jsme si schopní zinscenovat frašku.

Znechucení z politiky se rodí i z takových „maličkostí“, jakými jsou neochota pohlédnout tváří tvář realitě, anebo snaha vyhýbat se nepříjemnému. Navíc se v této konkrétní a zhola zbytečné situaci demokracie nutně musí červenat.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].