Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Glosa

Brdy civilistům, ale...

Chcete zabrousit do jediných středočeských hor? Až do soboty jste měli smůlu. Teď dala armáda nám civilistům velikonoční dárek – otevřela okraje vojenského prostoru Jince. Jenže samotné Brdy stejně zůstanou jen „na čumendu“ zdálky.

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt
Fotografie: Mapa vojenského újezdu Brdy • Autor: Respekt
Fotografie: Mapa vojenského újezdu Brdy • Autor: Respekt

Chcete vidět pramen Odry? Máte smůlu, je ve vojenském prostoru Libavá. Chcete navštívit největší bývalou sopku v této zemi? Máte smůlu, celé Doupovské hory tvoří vojenský prostor Hradiště. Chcete spatřit pramen Blanice a unikátní kolonie perlorodek? Máte smůlu, nachází se ve vojenském prostoru Boletice. Chcete zabrousit do jediných středočeských hor? Až do soboty jste měli smůlu. Teď dala armáda nám civilistům velikonoční dárek – otevřela okraje vojenského prostoru Jince. Jenže samotné Brdy stejně zůstanou jen „na čumendu“ zdálky.

Tahle země vykazuje zvláštní obsesi vojenskými prostory. Za Rakouska stačil jeden – Mladá. Za první republiky přibyly právě Brdy – mělo to logiku, moderní armáda se někde musí naučit střílet z dalekonosných zbraní, zkoušela se tam i odolnost pevnůstek stavěných proti Hitlerovi. A za komunistů se s nepřístupnými prostory roztrhl pytel – i to mělo svou logiku v rámci totalitně nazíraného světa. Jak zaplnit vyprázdněné areály po odsunutých spoluobčanech? Inu, na vojenský rozkaz.

Teď jsme v 18. roce svobody, máme za sebou časový úsek, který by už skoro pohltil první republiku, na rozdíl od ní jsme obklopeni spojenci, takže nemusíme po jejím vzoru udržovat pohraniční opevnění, ale vojenské prostory tu straší dál a logiku aby jeden pohledal.

Pravda, řada vojenských újezdů zmizela, jako první v roce 1991 šumavská Dobrá voda (Hartmanice, Prášily) a pak mnohé po sovětech v čele s Mladou (Milovice). Jenom ta logika se posunula z vojensko-strategické na tržně-budovatelskou. Stačí pár citátů z novin.

Přeměna vojenského prostoru Mladá v novou průmyslovou zónu i místo pro rekreaci je stále teprve na začátku. Vida, nejde o krajinu, kterou si užije pocestný, rolník i podnikatel, ale o zónu a místo pro rekreaci. Jaký je vlastně rozdíl mezi „prostorem“ (vojenským) a „zónou“ (průmyslovou)? Radnicím se daří bývalé vojenské prostory pronajímat soukromým firmám. Dejme tomu. Radnice do toho asi skutečně vidí lépe než stát – i když je otázka, zda prodej trvalému vlastníkovi není lepší než pronájem. A kam to vše míří? Středočeský kraj chce kontrolovat investice v Mladé a části Ralska.

Dnes už zřejmě nežijí pamětníci debaty z roku 1926, kdy se rozhodovalo o vzniku vojenského újezdu Brdy. Zapojili se do ní hlavně hydrologové a botanici. Nemluvilo se o „zónách“ a kontrole investic, spíše o brdských zdrojích pitné vody, o tamních lesích a vřesovištích. Nicméně mluvčí rezortu obrany Andrej Čírtek teď říká, že otevřením okrajů vojenského prostoru se armáda alespoň částečně vrací k tradici první republiky. K tradici, kdy se vojenský újezd uzavíral jen v době cvičných střeleb a jinak byly cesty průchodné. I to je téma do pranice – a hned dvojí.

Nač vlastně potřebujeme vojenské prostory? Na střelbu z dalekonosných zbraní? Má-li moderní tank vypálit plnou ráží, musí mít bezpečnostní rezervu až 25 kilometrů (což je k dispozici pouze v Boleticích). Jenže česká armáda počítá jen s 30 tanky a představa jejich nasazení v české kotlině je spíše teoretická. Výcvikové prostory potřebujeme na přípravu pro Kosovo, Afghánistán a podobná bojiště. Je reálné, že v Kosovu či Afghánistánu budou čeští tankisté střílet plnou ráží? Musí se na to chystat v Brdech, na Šumavě či na Doupově?

Říkáme-li A, musíme dodat i B. Potřebujeme-li cvičit jen zásahy v Kosovu či Afghánistánu, pak by bylo nejracionálnější se většiny vojenských prostorů zbavit – nejlépe čtyř ze současných pěti. Překovejme meče v pluhy! Vpusťme na cvičáky civilisty! Poslouchá se to hezky, ale…

Právě proto, že jsme už v 18. roce svobody, můžeme uvažovat neideologicky. Je lepší, může-li se perlorodkami u pramenů Blanice kochat každý turista, nebo mohou-li tam perlorodky přežívat právě díky nepřístupnosti vojenského prostoru? Vojenská ochrana krajiny se ukazuje jako poměrně účinná a bez trvalých následků. Představa, jak se po značených cestách na brdských pláních řítí stáda cyklistů, je de facto horší než vojenská správa. Upřímně řečeno, kdo chce Brdy projít, ten je projde po starých, neznačených cestách. A odvaha k porušení zákazu alespoň vyčlení skutečné zájemce od rekreantů. Tahle logika platí univerzálně.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].