Za vraždu Jana Masaryka nebyl nikdo potrestán

Mluvčí Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) Jan Srb pro Respekt.cz uvedl, že úřad už v roce 2003 konstatoval, že šlo o vraždu. O opětovném otevření případu pochybuje.

„Vyšetřování skončilo odložením. Vyšetřovatel dospěl subjektivně k názoru, že to byla vražda,“ prohlásil Srb. „Kde není pachatel, není koho stíhat,“ vysvětlil Srb.

Je ještě možné se dobrat toho, co se skutečně v noci z devátého na desátého března 1948 odehrálo ve služebním bytě československého ministra zahraničí? Jan Srb se domnívá, že nové informace by mohly být v bývalých sovětských archivech. Ty jsou však stále v režimu utajení.

„To je jediná šance, kde by se mohlo něco objevit, protože z živých (pamětníků) již nikdo není,“ skepticky uzavírá Srb. Nevěří totiž, že by se někdy Rusko přiznalo k tomu, že Sovětský svaz měl „prsty“ ve vraždě ministra zahraničí jiného státu.

Kde je pravda?

Čtvrté vyšetřování smrti Jana Masaryka (první se uskutečnilo v roce 1948, druhé v roce 1968, třetí v roce 1993) vedl v letech 2001 až 2003 major Ilja Pravda. "Předpokládám, že v ruských archivech nějaké dokumenty budou. Když jsme žádali o zpřístupnění případných archiválií, tak nám k tomu sdělili, že žádané dokumenty jsou stále předmětem utajení,“ řekl Respektu.cz Pravda. Podle něj již tato odpověď svědčí o tom, že ruská strana disponuje informacemi o smrti Masaryka.

Pravda během svého vyšetřování oslovil dva soudní znalce, kteří oba konstatovali, že nešlo o sebevraždu, nýbrž o vraždu. Jednak znalce v oboru forenzní biomechaniky a  rovněž v oboru soudního lékařství.

Kriminalističtí experti vycházeli z náčrtku tehdejších kriminalistů mrtvého těla na nádvoří Černínského paláce, než jim po padesáti minutách vyšetřování případ odebrala Státní bezpečnost. Sám Pravda je přesvědčen, že Masaryk byl násilně z okna vystrčen a v žádném případě se nejednalo o sebevraždu, jak byla smrt oblíbeného ministra vysvětlena československé veřejnosti jen pár dnů po převzetí moci komunisty.

„Soudní znalec zkoumal trajektorii pohybu, rotaci těla, dopad těžiště. Výpočty dospěl k tomu, že k pádu Jana Masaryka muselo dojít působením vnější síly,“ zdůraznil Pravda. Dodal, že „toto působení vnější síly“ nemuselo zanechat stopy na těle mrtvého.

Znalec v oboru soudního lékařství rovněž vyloučil sebevraždu. „Konstatoval, že skok z výšky pozadu je u sebevrahů nezvyklý,“ uvedl Pravda. Zdůraznil, že tělo Masaryka bylo pouze otočeno z polohy na zádech do polohy na bok. „Rozhodl jsem se odložit případ kvůli tomu, že osoba pachatele není známá.“

Ranní deprese

Již několik hodin po smrti Jana Masaryka ministr vnitra Václav Nosek při představování nové Gottwaldovy vlády prohlásil: „Na základě prvních výsledků zahájeného šetření mohu již říci, že jde o dobrovolnou smrt za těchto okolností: Ještě včera dopoledne se zúčastnil slavnostního přijetí pana polského velvyslance Olszewského u pana presidenta republiky v Sezimově Ústí. Jak známo, bylo toto přijetí velmi srdečné. … V důsledku zhoršující se nemoci nastala v noci u ministra Masaryka nervová krize. Bylo zjištěno, že v posledních dnech trpěl nespavostí a podle zanechaného množství nedopalků cigaret lze usuzovat, že tomu tak bylo i této noci. Kolem šesté hodiny ranní nastalo u ministra Masaryka vyvrcholení dostavením se prudké ranní deprese, která se stupňovala až do náhlého pominutí smyslů. … Další šetření, jakož i soudní pitva, se provádí. Jan Masaryk patřil vždy celému lidu, měl ho rád a lid měl rád jeho. Právě proto v nedávných dnech se postavil tak bez váhání a bez výhrad za hlas a vůli naší lidové demokracie. Stal se proto předmětem záštipných útoků na Západě. Byl zahraniční reakcí bezohledně napadán a štván za to, že zůstal věren svému národu, své vlasti, svému lidu.“

Nejvíce podezřelým byl Augustin Schramm, který po válce působil jako spojka mezi Státní bezpečností a sovětskou tajnou službou a byl šéfem partizánského oddělení ÚV KSČ. V květnu 1948 byl zastřelen ve svém bytě. Další čtyři důstojníci StB, kteří vyšetřování v březnu převzali, byli během dubna rovněž nalezeni mrtví. Mnoho dalších svědků spáchalo později sebevraždu.

Více informací (včetně fotografií, náčrtků a podrobností z jednotlivých vyšetřování) naleznete v časopise Svědectví – Jan Masaryk (úvahy o jeho smrti) zveřejněných na stránkách ÚDV.