Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Fokus

Včely na vymření

Albert Einstein jednou řekl, že až vymřou včely, lidstvo je přežije o čtyři roky. Bez opylení nebude úroda, zvířata pojdou hlady a lidé s nimi.

1545-mobr-vcely-vcelar.jpg
1545-mobr-vcely-vcelar.jpg • Autor: Respekt

Je celkem příznačné, že úvodní slavnou větu, kterou včelaři všude na světě tak rádi říkají novinářům a kromě Respektu ji v nedávné době k přilákání čtenářů využila třeba BBC nebo magazín Der Spiegel, Albert Einstein pravděpodobně nikdy neřekl.

V jeho písemnostech ji nenajdete a badatelé mají vážné pochybnosti, že by geniální fyzik vypustil z úst tak kategorické tvrzení z oblasti biologie. Ale ono to vlastně nevadí. Zlidovělý citát nejasného původu se dobře hodí ke všem dalším záhadám, nejistotám a rozporuplným vědeckým teoriím, které současné zdravotní problémy včel obestírají. Nic není jasné, obavy z budoucnosti má skoro každý, ve světě se situací včel zabývají parlamenty i vlády a pro katastrofické scénáře nemusí chodit daleko.

Včela medonosná, chovaná po celé planetě jako domestikovaný živočich v úlech, se během posledních desetiletí proměnila v chronického pacienta. Trápí ji včelí mor, nebezpečná a nesmírně odolná bakterie, proti níž nepomáhá nic než úl s hmyzem, rámky a náčiním spálit. Roztoč jménem kleštík včelí, který saje včelám krev jako blecha a ničí larvy, pustoší včelstva v Evropě a Severní Americe po milionech. Hmyz má dýchací potíže, sužuje jej řada dalších parazitů, plísně, bakterie a celkem osm nebezpečných virů.

Z jižní Afriky se už dvě desetiletí šíří nenápadný cizopasný brouček lesknáček, který ničí plástve s larvami a proti němuž není obrany. A v loňském roce se zdravotní problémy sečetly a vyvrcholily v USA záhadnými úhyny, jež dostaly zlověstné jméno syndrom zhroucení včelstva. Britský ministr zemědělství lord Rooker před pár týdny varoval: „Včelí zdraví je v ohrožení, a pokud s tím něco neuděláme, může včela během deseti let vyhynout.“

Důležité jako energetika

Pro druh Homo sapiens to nevěští nic dobrého. Včely opylují většinu zemědělských plodin a velkou část těch volně rostoucích, bez jejich pomoci by sklizeň obilovin, řepky nebo ovoce byla výrazně chudší. Čísla se liší od rostliny k rostlině a záleží na řadě dalších okolností, ale uvádí se například, že úrodu řepky včely zvyšují až o třetinu, jabloní o víc než polovinu a třeba hrušně nebo mandloně bez opylení včelou prakticky neplodí. Američtí výzkumníci vyčíslili ekonomický přínos včelstev pro tamější zemědělskou produkci na 15 miliard dolarů ročně, Británie odhaduje 150 milionů liber (čeští zemědělci podobná čísla k dispozici nemají).

Včela medonosná, žijící v dokonale strukturovaných a nesmírně výkonných společenstvech, je nenahraditelná. V jednom úlu na vrcholu letní sezony přebývá až osmdesát tisíc dělnic a každá z nich stihne během dne opylit několik tisíc květů. Ostatní volně žijící opylovači jako čmeláci, motýli nebo včely samotářky takový objem práce nikdy nezvládnou, nehledě na to, že i jich výrazně ubývá.

Divoká lesní včelstva ve většině Evropy vymřela, mnoho čmeláků patří mezi ohrožené druhy. A bez nich by byl výrazně ochuzen nejen náš jídelníček, ale i venkovská krajina a divoká příroda. „Hmyzí opylovači představují v pozemních ekosystémech klíčový druh a jejich služby umožňují většině rostlin rozmnožování a zachování rozmanitosti,“ řekla loni entomoložka profesorka May R. Berenbaumová, když přijela do amerického Kongresu přesvědčovat zákonodárce, že situace je skutečně vážná. „Rostliny poskytují potravu a úkryt zvířatům. Semena a plody, vzniklé díky hmyzímu opylení, tvoří stravu asi 25 procent všech ptáků a savců, počínaje hraboši a konče medvědem grizzlym.“

Nad varovnými zprávami o vymírání druhů leckdo nezúčastněně krčí rameny – co se vlastně stane tak hrozného, když z povrchu země zmizí jeden brouček, ryba nebo druh myši. Není snadné pochopit varování biologů, že v propletenci přírodních vztahů může být jeden konkrétní druh posledním šroubkem, bez nějž se celé soukolí života rozsype.

V případě včely ale není třeba nijak zvlášť namáhat fantazii, aby člověk pochopil její význam. „Šiky ekonomů věnují mnoho hodin tomu, aby odhadli a vypočítali naše energetické rezervy,“ vyčítala Berenbaumová americkým kongresmanům, „ale nikde nevidím podobnou snahu zjistit, jaké vlastně máme rezervy hmyzích opylovačů. Technologické inovace vytvořené člověkem nedokážou jejich práci nahradit a není pravděpodobně, že by to dokázaly v blízké budoucnosti. Ptáci a včely zůstávají základním kamenem života.“

Celý text čtěte v Respektu 13/2008, který vyjde v úterý.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Petr Třešňák

zástupce šéfredaktora

tresnak
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Od roku 1995 jich napsal/a 1471
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte