Soukromé důchody: Co přinesou?

Pokud ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) prosadí všechny tři etapy důchodové reformy, zažije Česko největší změny v oblasti penzí ve své novodobé historii. První etapa řeší parametrické změny jako posunutí odchodu do důchodu na 65 let a měla by platit už od roku 2010. Skutečné změny budou ale znamenat až další dvě části. Druhá etapa má řešit takzvaný třetí pilíř důchodového systému (dobrovolné připojištění) a závěrečná část zase druhý pilíř (dobrovolné vyvázání ze státního systému).

Dobrovolné připojištění v Česku už nyní využívají přibližně 4 miliony lidí. Stávající systém má ale dvě vady na kráse. Vzhledem k tomu, že z hlediska státního příspěvku je nejvýhodnější spořit 500 korun, tak si Češi do penzijních fondů odkládají jen malou část svých příjmů.

Druhý zádrhel je v nemožnosti připsat na klientské účty ztrátu. Tato drobná „technikálie“, která se do legislativy dostala až jako pozměňovací návrh, od základů překopala základy podnikání penzijních fondů. Ztráta se totiž musí každoročně uhrazovat, a fondy tak prakticky neinvestují do rizikovějších aktiv. Z dlouhodobého hlediska (30–40 let) je přitom investování do akcií výhodnější než kupovat státní dluhopisy (i při zohlednění současné krize).

Co se ztrátami

Řešení navržené ministerstvem práce počítá se zachováním současného stavu a vytvoření paralelního nového systému. V něm už nebudou fungovat penzijní fondy jako samostatné instituce, ale bude existovat penzijní společnost, která bude mít pod sebou fondy s různou investiční strategií.

Zřejmě budou minimálně tři – konzervativní, balancovaný a růstový. Nový systém bude výhodnější také pro zaměstnavatele, kteří si budou moci odečíst z daní příspěvky zaměstnancům ve výši 32 tisíc korun místo současných 24 tisíc. Návrh zákona, který bude základní teze více specifikovat, dostane vláda na stůl v polovině ledna.

Ministerstvo se klienty stávajících penzijních fondů do nového systému lákat nechystá. „Motivací pro přestup do nového systému by měla být rozšířená nabídka investičních strategií s potencionálně vyšším výnosem,“ sdělil Respektu.cz Petr Sulek z tiskového oddělení ministerstva.

Od okamžiku působnosti zákona budou ale moci lidé vstoupit jen do nového systému. Otázkou zůstává, kolik z těch 4 milionů dosavadních klientů přistoupí na nová pravidla. „V tomto nepanuje v prezídiu jednotný názor. Podle mě k žádnému masivnímu odlivu ze stávajícího systému nedojde. Většina klientů už je v předdůchodovém věku a nebude tak pro ně změna ani výhodná,“ prozradil Respektu.cz člen prezídia Asociace penzijních fondů Jan Diviš.

Pokud by ale došlo k masivnímu přesunu ze starých penzijních fondů do nových, určitě se vyplatí nebýt mezi posledními. Stávající fondy totiž mají ve svých bilancích takzvané náklady příštích období, které souvisí hlavně s provizemi za získání klientů. V současnosti je umořují například 10 nebo 15 let.

Pokud by ale začali lidé z fondů odcházet, tyto ztráty by se musely realizovat. I když by se tedy fondu dařilo, svým klientům by připsal pouze zisk po odečtení těchto nákladů. „Náklady příštích období mají penzijní fondy dohromady mezi 4 a 5 miliardami. Pro fondy to ale není zase tak výrazná částka. Dokázaly by si s tím poradit. Na státní pomoc v tomhle spoléhat nemůžeme,“ tvrdí Diviš.

Třetí etapa

Ještě větší změny přinese třetí etapa reformy. Ta počítá s takzvaným dobrovolným opt-outem, tedy s částečným vyvázáním ze státního (prvního) pilíře do kapitálového spoření (druhý pilíř). „Počítáme s tím, že by nevznikal další typ finanční instituce, ale udělovala by se speciální licence stávajícím subjektům,“ uvedl Sulek.

Pokud návrh projde parlamentem, což se při současném rozložení politických sil nemusí povést, bude možné vyvázat z platby sociálního pojištění 4 procentní body z celkových 28. K tomu ale bude nutné přidat další 2 procenta. Ministerstvo tím chce omezit morální hazard lidí. „Je to rozumný kompromis, který patří mezi ty lepší. Vychází relativně dobře pro státní rozpočet a měl by na něm být konsensus,“ okomentoval návrh pro Respekt.cz hlavní ekonom ČSOB Tomáš Sedláček.

Podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka by dobrovolného opt-outu mohla využít většina Čechů. „Trochu se přeceňuje konzervativnost Čechů. Při opt-outu si budou vědomi, že si spoří na důchod,“ řekl Respektu.cz. Čím více lidí se ze státního pilíře vyváže, tím budou krátkodobě vyšší transformační náklady. „Z dlouhodobého pohledu je ale výhodné, aby přestoupilo co nejvíce lidí,“ upozorňuje Marek.

Anonymní příspěvky

Aby finanční instituce spravující prostředky vyvedené ze státního pilíře neměly tak vysoké náklady příštích období jako stávající penzijní fondy, budou jednotlivé platby od klientů anonymní. Peníze tak do fondů protečou přes Českou správu sociálního zabezpečení. „Tak jako tak se budou penzijní fondy zviditelňovat a náklady na reklamu se tím neodbourají. Není to řešeno efektivně. Lepší by bylo podporovat co nejvíce konkurenci mezi penzijními fondy,“ myslí si Marek.

Náklady se tedy uspoří hlavně na finančním zprostředkování. „Na Slovensku se za jednoho člověka platilo 4 až 8 tisíc korun. Když si to vynásobíte 3 miliony, tak dostaneme částku, která se dá určitě marketingově zužitkovat lépe. Na druhou stranu nová pravidla určitě přilákají zahraniční společnosti, a to bude tlačit marketingové náklady nahoru,“ doplnil Diviš.

Finální návrh třetí etapy by měl být hotov do poloviny příštího roku, ale jeho projednání v parlamentu by se už do konce volebního období nemuselo stihnout. „Takto výrazná změna by měla být přijata na základě široké shody. Po nalezení takovéto shody není rozhodující to, zda dojde k přijetí v tomto volebním období či později,“ uzavřel Sulek.