Snítilý odhalen Milošem Zemanem

Už v pátek se během prezidentské volby ozývaly hlasy, že komunisté stejně nakonec podpoří Václava Klause, jde jen o to jak. Dlouho se zdálo, že jsou to jen spekulace, ale teď se tato podezření zdají opodstatněná. KSČM totiž oznámila, že do druhé volby nominuje europoslankyni Janu Bobošíkovou.

Je to nejméně nápadná avšak velmi účelná podpora Klause. Komunisté pro něj nemusejí zvednout ruku a přesto mu pomohou. Hlasy, které v první volbě posunuly Švejnara do druhého kola, se nyní rozdělí, a tak s velkou pravděpodobností postoupí v obou komorách parlamentu pouze Václav Klaus. Nemusí se to stát, ale je to nyní velmi pravděpodobné.

Podezření, že jde o dohodu směřovanou ve prospěch Klause, nahrává i to, že jde právě o Bobošíkovou. Ta má s prezidentem velmi dobré vztahy a před lety pro něj dokonce pracovala. Pak se snažila změnit ve prospěch ODS zpravodajství České televize, ale to jí nevyšlo. Ani na chvilku není možné si myslet, že by KSČM vybrala Bobošíkovou proto, že je kvalitní politička. Těžko by se hledala horší a lenivější adeptka.

Je tu ještě možnost, že komunisté Janu Bobošíkovou nominovali jen proto, aby přitlačili sociální demokraty a zelené ke zdi. Od Bobošíkové mohou na poslední chvíli ustoupit nebo ji prostě nevolit. To ukáže čas, ale pokud KSČM skutečně čeká, že zelení výměnou za podporu Švejnara slíbí hlasovat proti americkému radaru, je to nereálné.

I kdyby ale komunisté nenominovali Bobošíkovou, šance Václava Klause stejně oproti minulému pátku výrazně vzrostly. Například díky rozeslání nábojnic nezávislým senátorkám a poslancům, kteří jej podpořili. To mnohé vedlo k “státotvorným” prohlášením, že je zapotřebí zavést tajnou volbu. A to znamená téměř 100% vítězství současného prezidenta. Také to vzbuzuje dojem, že stoupenci Jana Švejnara se nezastaví před ničím.

Na špinavé okolnosti se vymlouvá řada politiků. Šéf lidoveckých poslanců Pavel Severa už v pátek oznámil, že do poslední chvíle on a další tři jeho kolegové chtěli volit Švejnara, ale pak si to rozmyslel, když viděl, že ČSSD a zelení chtějí volbě zabránit. Přitom to byla ODS, která odmítáním veřejné volby jednání protahovala. Pan Severa si dělá pouze alibi pro rozčílenou členskou základnu, která Klause nechce. Ale i ostatní politici v kuloárech přiznávají, že je napětí kolem volby znervózňuje a chtěli by to mít za sebou.

Klid na dárky

Prezidentská volba má hned několik rozměrů, které nejsme v tuto chvíli sto prokouknout. Buď jsme svědky nekontrolovaného chaosu nebo se díváme na vrtění psem - tedy, že si někdo zahrává s realitou. Někým uvolněný videozáznam se setkáním Šloufa s Weiglem, možné vydírání poslanců na Hradě, rozesílání výhružných sms a nábojnic.

Měl by se tedy pod tíhou okolností změnit způsob pátečního hlasování na tajný? Odpověď není jednoduchá a nemělo by se k tomu přistupovat tak, že kdo chce Klause, podporuje tajnou a kdo Švejnara, ten dává přednost veřejné.

Obojí má své přednosti. Tajná volba nabízí volitelům určitou intimitu a tudíž nezávislost. Ale představa, že když bude tajné hlasování, tak vše bude férovější, je iluzí. Prostě jen zavřeme oči předtím, co se na nás nyní vychrlilo. Dárky budou rozdány v “rodinném” kruhu a na nic se nepřijde.

Jestli jsou politici vystaveni příliš velkému tlaku, bylo by pro veřejnost sympatické, když by se nenechali zastrašit a ukázali, že se nebojí. Jinak nám totiž vlastně sdělují, že českou politickou reprezentaci je jednoduché vyděsit několika anonymy a výhrůžkami.

Několik otázek

Ještě několik poznámek k největším skandálům, které se odehrály na Hradě. Sociálnědemokratický poslanec

Evžen Snítilý

, který se v pátek zhroutil během volby a musela ho odvést sanitka, prohlásil, že na něj vůbec nikdo netlačil (proč se tedy hroutil pořádně nevysvětlil). Nicméně oznámil, že přemýšlí o vzdání se poslaneckého mandátu nebo o vystoupení z ČSSD. Vede ho k tomu údajně to, že ho kdosi podezřívavě vyfotil při jednání s 

Ivanem Langerem

.

Mandátu se v Česku nikdo nezbavuje dobrovolně, protože je to velmi dobrý zdroj příjmů. Spíše to vzbuzuje dojem, že pan poslanec byl k tomuto kroku připraven už předtím. Hrát na obě strany je vždycky těžké a nelze se divit, že z toho zkolaboval.

To, že se rozhodl podpořit Václava Klause není nic špatného, škoda jen, že to svým kolegům i veřejnosti neřekl dopředu. Pak by se podezřívavé myšlenky nevkrádaly tak jednoduše.

V pondělním Právu se objevila spekulace, že Langer mohl Snítilého vydírat kvůli jeho spolupráci s totalitní vojenskou kontrarozvědkou z konce 70. let. Možné to je, ale ne příliš pravděpodobné. Právo píše: “O minulosti Snítilého se dosud veřejně vůbec nemluvilo, mohl ji ale znát vzhledem ke své funkci právě ministr vnitra Langer.” Podobně jako o novince o tom hovoří i deník Aktuálně. To ale není pravda, o Snítilého spolupráci s kontrarozvědkou se mluvilo veřejně už několikrát. A vytáhl to dokonce sociální demokrat - Miloš Zeman.

Když v roce 1997 přišel se svým legendárním kufříkem, který měl dokazovat vznik policejního státu, jedním z řady naprosto banálních dokumentů byla i stránka o Snítilém. Psalo se tam, že pracoval pro totalitní složky pod krycím jménem Roman. Zeman to použil jako údajný důkaz, že policie sbírá na politiky kompromitující materiály.

Langer to sice mohl použít, ale těžko si lze představit, že by to Snítilého nějak vyděsilo. Spíše tu bylo něco víc, co je nám dosud utajeno.

To nic nemění na tom, že se Ivan Langer dopustil hned několikrát velké chyby. Jakožto ministr vnitra by se měl vystříhat jakýchkoli nátlakovějších debat (i té s Martinem Bursíkem, kterou zachytila kamera). Je to šéf silového resortu, který v sobě vždy skrývá obavy ze zneužití. Něco jiného je, když na vás křičí ministr zemědělství a když je to ministr vnitra.

Podobně by se ale poslanci ČSSD, kteří před kamerami svědčili na příkaz Jiřího Paroubka o tom, že vyslechli část rozhovoru mezi Snítilým a Langerem, měli někam schovat a pár dní nevylézat. Škoda, že to své svědectví nepřednesli před soudem, protože by mohli být obviněni z křivé přísahy. Nic jiného to totiž nebylo.

Více informací bychom potřebovali slyšet i v kauze lidoveckého senátora Kalbáče. Ten prý musel odjet z Hradu do nemocnice proto, že ho na toaletách zastrašoval nějaký mladík a on se ho potom snažil dohonit. Přitom se mu udělalo špatně.

Jaké informace potřebujeme? 1. Na jaké toaletě se to stalo? Pouze jedny toalety byly mimo prostor, kam směli výhradně poslanci a senátoři. Vyhrožoval tedy někdo z volitelů? 2. Když za mladíkem vyběhl, proč nekřičel o pomoc? Všechny chodby byly permanentně plné lidí. 3. Na Hrad byly vydávány poměrně přísné akreditace, pokusil se senátor mladíka dodatečně vypátrat? 4. Proč nepodá trestní oznámení na neznámého pachatele? 5. Mohl by poskytnout popis onoho mladíka? Bez zodpovězení těchto otázek to působí mírně řečeno nedůvěryhodně.