Rusko už dobylo v Česku mnohá strategická vítězství

Rusko nevede válku o území ve střední Evropě ani s USA, ani s NATO, jak se domnívá mnoho levicových a pacifistických expertů, ale především s Českem (Polskem, Maďarskem). A dobylo už u nás podstatně více kót, než si umíme připustit.

Vlastně už fakt, že si v Česku tolik lidí myslí, že jsme v ohnisku souboje mezi velmocemi Ruskem a USA, je vítězství Ruska. I domněnka, že boj o vliv ve střední Evropě je soubojem velmocenských zájmů, totiž pochází z Kremlu. Z opačné strany přichází jiné vysvětlení: boj o vliv je bojem o svobodu, spravedlnost či pravdu.

Normální byznys

Kreml je trpělivý; klidně počká ještě deset let a zatím si tu vybuduje silnou finanční i ideovou základnu. Řekl mi před osmi lety vysoký představitel tuzemské tajné služby – ještě slouží, tak ho zatím nechme v anonymitě. Základna se začíná stavět na ruské ambasádě. Desítky vycvičených důstojníků řídí operace, které se na první pohled zdají být naprosto normálním byznysem.

 Svoboda rozhodnutí žít tak, jak chci já, a nikoli jak mi to diktuje státní moc. To tady ještě pořád máme.

V Česku je zaregistrováno osmnáct tisíc firem s ruskými majiteli; třeba Němci tu vlastní devět tisíc firem, Francouzi necelé dvě tisícovky. Majitele s adresou v USA má necelé tři tisíce tuzemských firem – jenže tady jde především o daňové ráje jako je Delaware a skutečnými majiteli firem jsou často čeští podnikatelé. Ruské firmy skupují nejen pozemky a nemovitosti, ale snaží se získat co největší podíl na tuzemské dopravní infrastruktuře, v IT firmách a hlavně v energetice.

Samozřejmě, často jde o běžné podnikatele, ale co je vlastně běžný ruský podnikatel? Rusko je autoritativní systém, v němž se snaží vše kontrolovat stát. A ten je vykonavatelem vůle hlavní státní ideje, že Rusko sahá tam, kde se mluví rusky. Nejúčinnější zbraní v prosazování takové ideje jsou tajné služby a jejich dezinformační šikovnost – o tom, že Kreml byl v dezinformacích nejsilnější světovou mocností celé minulé století, existují dostupné knihy i od českých autorů.

Jakou svobodu má ruský obchodník, který založí firmu v Česku? Je to přece vyslanec ruské ideje. A když si stát vzpomene, je obchodník nucen jí sloužit, ať chce nebo nechce – tedy pokud chce mít dál vazbu na svou rodnou zemi. Navíc podle tajných částí výroční zprávy BIS zakládají v Česku firmy přímo lidé řízení ruskou tajnou službou; takových firem jsou tu podle zprávy prokazatelně desítky, odhadem zřejmě stovky.

Pátá kolona

Ať jsou příčiny jakékoli, Rusku se podařil skvělý tah. Poslední dva čeští prezidenti jsou představiteli ideje silného Kremlu s velkými vazbami na Česko. Pro Václava Klause byl Putin přímo vzorem, Miloš Zeman má k němu velký respekt. Oba prezidenti jsou velmi proruští a oběma se podařila docela zásadní věc – narušit důvěru zemí Evropské unie a vůbec zemí s demokratickou tradicí v to, co jako země chceme.

Chceme demokracii - nebo vůdce, jehož vůle je nad zákony? Dokud se nedohodneme, nebude na nás spolehnutí a spojenci nás budou brát s velkou rezervou, což z nás udělá velmi oslabený cíl. Kremlu, dodává pan Patizon.

Rusko v Česku už prostě dobylo zpět aspoň část moci, kterou tu mělo před pádem železné opony. Mimochodem, je to velké téma, ale zatím ho nikdo nezvedl. Dvacet let tu byla sovětská okupační armáda složená hlavně z Rusů. A ti nežili jen za dráty v kasárnách bez styku s českými občany. Naopak, často se velmi družili s různými funkcionáři a představiteli Národní fronty v čele s komunistickou stranou. Vznikly vazby přátelské, profesní, profesionální, ideové i kolaborantské. Nemůže to být další podhoubí páté kolony Kremlu v České republice?

Možná by vše, co je v tomto blogu popsáno, nemuselo znamenat žádné bezpečnostní riziko. To by ale Rusko nesmělo zbraněmi dobývat takové země, jako je Ukrajina nebo Gruzie - a znovu a znovu připomínat, že největší hrozbou pro jeho oficiální doktrínu je svoboda. Svoboda rozhodnutí žít tak, jak chci já, a nikoli jak mi to diktuje státní moc. To tady ještě pořád máme.