Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Fokus

Ondřej Kobza: Krymská mi připomíná Montmartre

Proč otevřel vršovické Café V lese

Kavárník Kobza
Kavárník Kobza • Autor: Martin Stránský

Na to, že má být ulice Krymská novým pražským Kreuzbergem či drážďanským Neustadtem, to na první pohled moc nevypadá – úzkou dlážděnou cestu lemují nevýrazné vyšší domy, nahusto tu parkují auta a přes den zde člověk zahlédne maximálně pejskaře. Za poslední rok tu však vyrostlo šest nových podniků, za kterými sem neomylně míří velká část liberálně naladěné Prahy. A jak se Krymská večer co večer plní hlučícími hosty, stává se testovacím prostorem, jak se spolu bavit a žít ve městě. Nad pivem i kávou tady člověk může  potkat sochaře Krištofa Kinteru, saxofonistu Vratislava Brabence i režiséřa Jana Látala. A taky kavárníka Ondřeje Kobzu (34), který z velké části stojí za raketovým rozvojem této „trendy oblasti“.

Boom nových podniků na Krymské začal před třemi roky s otevřením vaší kavárny Café V lese. Proč jste si vybral právě Vršovice?
Byla to dost náhoda. Celý život mě baví organizovat akce, při kterých mohou lidé něco zažít a kde se budou bavit. Už v šestnácti jsem jednou za měsíc pořádal jakési rockotéky/tančírny v klubovně dobrovolných hasičů v rodném Ústí nad Orlicí. Po vlastní hospodě coby gastronomickém zařízení jsem nikdy netoužil, ale když jsem se doslechl, že na Krymské končí zavedená kavárna Shakespeare a synové, spontánně jsem  vycítil šanci vytvořit vlastní klubovnu a prostor pro pořádání akcí - a řekl si, že se aspoň naučím něco nového.


Na Krymské vzápětí začaly vznikat další podniky; jen za poslední rok jich přibylo šest. V čem je zrovna tato část Prahy výjimečná?
Jednak je dost blízko centra a je příjemné vrátit se večer domů pěšky: pohodlně odtud dojdete na Vinohrady, do Nuslí i Strašnic. Zároveň mají Vršovice svůj genius loci, když se dívám z dolní části ulice nahoru a odmyslím si auta, připadám jako na Montmartru. Už v minulosti tu stála řada výjimečných míst -  třeba v domě, kde je teď Café v lese, byl prý první nevěstinec s teplou vodou v Praze.

Řada lidí, kteří v Krymské bydlí, si ovše stěžují na to, že nemohou spát kvůli hluku, který v noci na ulici dělají hosté i vašich podniků. Jak to řešíte?
Vím, je to problém; snažíme se proto hosty, kteří stojí po desáté večer venku, tišit. Mnohdy se ale jen přesunou o pár desítek metrů dál a tam už je nahánět nemůžeme. Je to prostě město a ve městě není - bohužel i naštěstí - nikdy úplný klid.

Po Café v lese jste postupně otevřel nebo provozujete dalších pět podniků. Jak to stíháte?
Kromě kavárny, kterou provozuji v Ústí nad Orlicí, se snažím všechny podniky každý den objet na kole. Každý má ale svého provozního, který za něj zodpovídá. A nestresuji se z toho, pokud není všechno dotaženo k dokonalosti – rád nechávám věci fungovat částečně na improvizaci.

Co chystáte dál? Vznikne na Krymské další podnik?
Volné prostory tam ještě jsou, já ale teď žádný další podnik nechystám, většina mých projektů je poměrně nová, spíš se teď snažím zajistit, aby se pořádně rozjely. Nosím v hlavě i další nápady, třeba rozmístit po Praze několik nástrojů pro potulné pianisty. Byl by to další střípek k oživení veřejného prostoru. 

Text o proměně Krymské ulice nazvaný Shakespeare nebo Sladkovský najdete v novém čísle časopisu Respekt, které vyšlo v pondělí 1. července 2013

 

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte