ODS zůstává po kongresu stejná

Vysočanský 19. sjezd ODS toho o sebereflexi, kteréžto slovo bylo zřejmě nejskloňovanějším substantivem po prohraných volbách mezi politiky ODS, strany mnoho neukázal. Bémovo křídlo neuspělo, Topolánek naopak triumfoval. Vedení strany kromě změny na místě prvního místopředsedy (pražského primátora Pavla Béma nahradil starosta Prahy 13 David Vodrážka) také obměny nedoznalo.

„Sjezd ukázal strašlivou krizi identity strany. Klaus odešel, vyzývatel Topolánka Bém byl slabý. Nikdo třetí se nevyprofiloval,“ hodnotil výsledky sjezdu pro Respekt.cz politolog Josef Mlejnek jr. Klade si tak otázku, kdo by mohl Topolánka ve funkci předsedy strany nahradit, kdyby musel například ze zdravotních důvodů odstoupit.

V jednotlivých diskusních příspěvcích si sice mnozí členové vedení strany sypali popel na hlavu, ale že by někdo vyvodil osobní politickou odpovědnost z katastrofální porážky v krajských a senátních volbách, nelze říci. „Změnu názorů, nebo jejich přetvoření? Nic takového jsem nepozoroval. Byl to pouze veřejně uspořádaný kongres, kde jednotlivci opakovali své názory,“ řekl Respektu.cz politolog Rudolf Kučera.

Ani politolog z Masarykovy dělnické akademie Lukáš Jelínek nezaznamenal výrazný posun v názorech strany. „Pouze v některých jednotlivých diskusních příspěvcích (Nečas, Skokan) jsem zaznamenal poměrně zajímavé analytické pohledy. Vůbec se to však nepromítlo do hlasování,“ poznamenal naopak pro Respekt.cz Jelínek. Ideový posun se tak neprojevil na „staronovém“ složení vedení strany, ani v závěrečném usnesení ODS. (Celé ZDE) . „Mnohokrát jsme sice slyšeli: Udělali jsme chybu. Musíme se poučit. Ale následovala nulová politická odpovědnost,“ zdůraznil Jelínek.

Mlejnek byl překvapen pouze způsobem, jakým opustil stranu její čestný prezident Václav Klaus. „Že to udělá takto, jsem nečekal. A proč nevyjádřil podporu Pavlu Bémovi? Dobře si spočítal, že jeho křídlo nevyhraje.“

Kosmetické úpravy ve vládě

Mirek Topolánek v neděli po svém zvolení slíbil, že vláda dozná změn. Nejdřív však chce jednat s koaličními partnery a pak teprve s prezidentem. Oslovení politologové však nečekají, že by změny byly ve vládě výrazné. Koaliční partneři těžko nějaké ministerstvo „pustí“, naopak ministři za ODS na kongresu stáli za Topolánkem, takže bude pro něj složité, někoho z nich obětovat. „Od voleb do kongresu to byl pouze boj o moc, souboj mezi Topolánkem a Bémem. Přestaly se řešit problémy vlády,“ všiml si Jelínek.

„S koaličními partnery se dají domluvit maximálně rošády s ministerstvy. Spíše předpokládám, že se vytvoří funkce navíc,“ míní Mlejnek. Tou by se měla stát nová funkce vicepremiéra pro ekonomiku.

Kučera naopak upozornil na složitou pozici vlády ve sněmovně, kdy musí bojovat o každý hlas. „Změna půdorysu vlády? Tak tomu nevěřím. Bude se jednat tak o jednu nebo dvě drobné změny,“ odhadl Kučera.

Dohoda s ČSSD v nedohlednu

Podle Jelínka, který má blízko k ČSSD, se rozplývá i dohoda ČSSD a ODS o podpoře během předsednictví Unii. ČSSD požaduje ratifikaci Lisabonské smlouvy, ODS naopak podporu radaru. V úterý by měla sněmovna na mimořádné schůzi jednat o ratifikaci Lisabonské smlouvy. ODS však na závěr sjezdu vyzvala své senátory a poslance, aby především dotáhli do konce ratifikaci umístění amerického radaru a až teprve potom jednali o Lisabonské smlouvě.

Nakonec i Topolánek naznačil, že Česká republika má na ratifikaci čas až do podzimu příštího roku, dokud se nebude opakovat hlasování v Irsku. „Během závěrečného hlasování se Topolánek neprojevil jako silný lídr, aby se pokusil protlačit Lisabonskou smlouvu. ČSSD to použije jako argument netolerovat vládu,“ odhadl Jelínek. Paroubek si tak podle něj nemohl přát lepší výsledek kongresu. „V čele strany jsou ti samí soupeři,“ zdůraznil politolog.

Kučera se domnívá, že by si nyní měl Topolánek ve vládě určit alespoň minimální priority, kterých chce dosáhnout. „Ratifikace radaru a Lisabonské smlouvy by v současném rozložení sil bylo velkým úspěchem. Na ostatní věci už nebude mít zřejmě sílu.“

Další výprask za půl roku

Katarze tedy nepřišla a jak upozornil ve svém blogu i bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek, je to škoda, protože tak stranu čeká velmi pravděpodobně další výprask, tentokrát v červnu ve volbách do Evropského parlamentu. Podle Mlejnka však ani možný neúspěch ve volbách do Evropského parlamentu nemusí nutně vyvolat větší tlak na změnu ve vedení občanských demokratů. „Špatný výsledek svedou na euroskeptiky, kteří jim odlákají část voličů,“ předpokládá Mlejnek.

O možné sebereflexi ve straně nechtěl hovořit politolog a jeden z tvůrců povolební analýzy pro ODS Stanislav Balík. „Sjezd ODS nechci soudit. Já jsem analyzoval volby, ne vnitrostranické poměry,“ odtušil pouze pro Respekt.cz brněnský politolog s tím, že na sjezdech stran se především mnoho mluví. (Čtěte online rozhovor se Stanislavem Balíkem z minulého týdne ZDE)

O budoucnosti ODS a případné nové straně čtěte v posledním čísle Respektu rozhovor s Petrem HavlíkemPravice v papiňáku.

O sjezdu ODS také Jan Macháček v glose Střípky z kongresu ODS. Chlapáci, fešáci a misogýni.