ODS? Rozkročená, či přinožená

ODS před bouří, bouře ve sklenici vody, odtržený prs tatíčka zakladatele od matčina prsu. I tak lze mediálně vnímat sjezd ODS. Před mediálními nálepkami typu „ A my sme řekli ano, proč ne!“ jde o skutečnou emancipaci české pravice. Jaká řešení nabízejí její protagonisté?

Současný předseda a premiér Mirek Topolánek rád prohlašuje, že ODS má tmelit mnoho názorových proudů. Od konzervativních, liberálních až po křesťansko-sociální. Rád používá bonmot: Nemusíme se dále rozkračovat, stačí rozpřáhnout ruce. Jeho vyzývatel a dosavadní první místopředseda strany Pavel Bém naopak hovoří k návratu k pravicovým kořenům a prosazování konzervativního programu ODS s důrazem na osobní svobodu jedince ve společnosti. Co obě koncepce přinášejí a jaká jsou jejich rizika?

Bémova koncepce přináší velmi pravděpodobně to, že by se strana ve společnosti dále marginalizovala a získala by maximálně kolem současných dvaceti procent voličů. Jak by pak ODS mohla realizovat svůj program, případně nepustit do vlády komunisty? Jedinou možností by byla změna volebního zákona. Její riziko však hrozí v tom, že by případný většinový systém úplně zlikvidoval současné koaliční strany (KDU-ČSL a SZ), KSČM by však jednoznačně eliminovat nemusel.

Pak by v parlamentu byly pouze tři strany: ČSSD, KSČM a ODS. Jak by v takovéto konstelaci mohla dělat ODS poctivou pravicovou politiku? Velmi těžko, pokud by vůbec chtěla vládnout, tak jedině s ČSSD. A pak by kompromisy byly jistě větší, než se současnými koaličními partnery. „Koncepce uzavřené pravicové strany je problematická. Navíc je to malá skupina, která nadále slábne,“ hodnotí představu Pavla Béma politolog Jan Kubáček.

Ztráta střední třídy

Konzervativně-liberální institut CEVRO, který je názorovou líhní pro občanské demokraty, vypracoval analýzu, podle které ODS prohrála podzimní volby především proto, že ztratila středové voliče a střední třídu ve věku 30 až 44 let, včetně úředníků, lékařů a učitelů.

„Právě úkrok doprava by znamenal definitivní ztrátu střední třídy. Co jsou dnes pravicové kořeny? Konzervativní nebo národovecké myšlenky,“ klade si otázku ředitel CEVRO Ladislav Mrklas. Podle něj ODS dokázala ovládnout celospolečenský diskurs naposledy před několika lety. „ODS dominovala v diskusi v 90. letech a možná na počátku tohoto století,“ řekl Mrklas.

Analytik CVVM Daniel Kunštát, který se na analýze volební porážky ODS podílel, tvrdí, že takzvaná střední třída, je definována jak ekonomicky, tedy lidmi s průměrnými příjmy, tak politicky. „Jsou to voliči politicky velmi nevyprofilovaní, jednou volí Stranu zelených, jindy sociální demokraty, nebo občanské demokraty,“ přiblížil pro Respekt.cz. „Tito lidé se rozhodují naprosto pragmaticky. Program strany pro ně není žádnou bariérou,“ dodal. A právě tito voliči rozhodují o úspěchu či neúspěchu strany ve volbách. „Strana, která chce získat ve volbách 30 až 35 procent voličů, musí tyto lidi získat.“

Program? Ať jej píší voliči

ODS se tak musí daleko spíše změnit v duchu Topolánkových rozpažených rukou, ale ani to nemusí stačit. ČSSD má totiž podle jejího analytika Otto Novotného dlouhodobě potenciál získat až 50 procent hlasů. Navíc pravicový volič je daleko háklivější na rozbroje uvnitř strany, nemluvě o promyšlenosti a propracovanosti politického programu. „Voliči pravice jsou nejvzdělanější, nejvíce cestují. Potřebují reflexi nových témat, jako je globalizace nebo změny klimatu,“ zdůraznil v rozhovoru pro Respekt.cz Mrklas.

Obdobně se dívá na možné východisko ze současného stavu i Kubáček. „Je nezbytné, aby se strana rozkročila, nebo upažila. Když se podíváte na moderní společnost, ta již netouží po ideologii, požaduje adresný program,“ míní Kubáček.

Program strany by tak neměli psát pouze politici strany, ale i její voliči. „Bude to velký krok a změna. Ale strana, pokud bude chtít uspět, bude muset poslouchat, co voliči navrhují. Dost často nabízejí lepší řešení, než samotní politici,“ dodal Mrklas. Tato úvaha přesně odpovídá posunu švédských i britských konzervativců. „Naslouchat a netvářit se, že my vše víme nejlépe,“ prohlásil například švédský premiér a předseda konzervativců Fredrik Reinfeldt. (Více v článku Respektu ODS před bouří). Ten dokázal v Švédsku v roce 2006 vyhrát tím, že vytvořil alianci čtyř stran napravo od středu, které sice kandidovaly zvlášť, ale předložily společný volební program.

Většina veřejnosti volí levici

Podle Kunštáta si ODS bude muset rozmyslet, jaký bude mít případné rozkročení strany efekt. Může ztratit pravověrné pravicové voliče, kteří jsou například zklamáni tím, že strana neprosadila rovnou daň. Naopak může získat středové voliče. „Úvahy ODS by se měly ubírat i tím směrem, že většina veřejnosti volí levici. ODS bude mít málokdy šanci sestavit koalici, jaká je nyní.“

Před nedělní volbou předsedy občanských demokratů jsou karty rozdány ve prospěch Topolánka. Získal podporu ve všech krajích vyjma Prahy. „Topolánek by musel ještě udělat nečekanou chybu. Bém naopak nevyužil čas po prohraných volbách,“ odhaduje šance obou kandidátů Kubáček. „Navíc Klaus Bémovi svým vystupováním nepomohl a Topolánek překvapil. Ustál to s klidem.“