Kamery v hotelu Savoy byly nezákonné

Vejdete do restaurace (s přáteli, příbuznými, kolegy), dáte si něco k jídlu, kávu, odskočíte si, zaplatíte a odejdete. Nemusíte ani nic špatného dělat, s někým se tajně stýkat, ale majitel restaurace přesně ví, v kolik hodin jste přišli, kdy jste se od stolu vzdálili, s kým a jak dlouho jste hovořili.

Takovýchto případů může být mnoho. Nejznámějším je z poslední doby schůzka prezidentova poradce Jiřího Weigla a politického lobbisty Miroslava Šloufa před prezidentskou volbou v pražském hotelu Savoy. Nebudeme se zde pouštět do hodnocení této schůzky, která souvisí s „největším zneužitím policie a tajných služeb v politickém boji po listopadu 89“ jak opakuje premiér a o následném policejním šetření. To popsal Jaroslav Spurný ve svém článku Topolánek chce Randákovu hlavu.

Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) však zkoumal legálnost kamerového systému v hotelu a v úterý již předal protokol řediteli hotelu. Dospěl k závěru, že hosté nebyli podle zákona dostatečně informováni, že vstupují do prostoru, který je monitorován kamerami. Navíc majitel neměl ani potřebnou registraci od úřadu.

„Včera byl předán protokol řediteli hotelu Savoy, kde konstatujeme porušení zákona zejména, co se týče oblasti informování. Každý kdo zpracovává osobní údaje je povinen informovat, že zpracovává jeho osobní údaje. Aby si každý mohl rozhodnout, zda do restaurace vstoupí,“ řekl předseda ÚOOÚ Igor Němec. Dále upozornil i na neadekvátní rozsáhlost kamerového systému hotelu.

Počet registrací roste

Podle statistik úřadu používání kamerových systémů roste v České republice závratným tempem. V roce 2005 bylo registrováno 5 správců provozujících kamerové systémy, v roce 2006 to už bylo 380, v loňském roce pak 790. Pro letošní rok úřad odhaduje 1284 registrací. „Je iluzí, že kamery vyřeší všechny problémy spojené s vandalstvím, kriminalitou a dalšími negativními jevy společnosti,“ uvádí ÚOOÚ ve své výroční zprávě. Důvodem používání kamerových systémů bývá ochrana majetku, nemůže být však nadřazena ochraně soukromí, zdůraznil úřad.

Podle ÚOOÚ se mnohdy kamerový systém používá k prevenci možné kriminality jako první možnost, ačkoliv by se měly nejdříve použít méně invazivní technické prostředky.

Dalším problémem je používání kamer na pracovišti, kde po domově tráví většina lidí nejvíce času. „Je nutné striktně odmítnout snahy některých zaměstnavatelů zahájit provozování kamerového sledování v prostorách své firmy, z důvodu zabránění méně závažným disciplinárním pochybením,“ tvrdí výroční zpráva úřadu. Má tím na mysli například zamezení kouření nebo nepořádku v kantýně.

Podle úřadu se stále více kamerových systémů (často bezdůvodně) používá ve zdravotnických zařízeních a školách. „Inspektoři se neustále setkávají nejen s nepochopením a neznalostí principů ochrany osobních údajů, ale s neúctou k soukromí vůbec,“ stěžuje se úřad.

Často jsou kamery zneužívány k monitoringu prostor, které není třeba kontrolovat. Jako příklad ÚOOÚ uvádí sklad léků, kdy kamera snímá dveře skladu a přilehlou chodbu, místo aby byla instalována uvnitř skladu.

Nebo se kamery používají v nesprávný čas. „Jako příklad použití kamer v nesmyslném čase lze uvést kauzu městského úřadu, kde bylo „chráněno“ vybavení čekárny pořizováním záznamu v pracovní době, kdy celý prostor čekárny byl sledován 12 úředníky přes prosklené přepážky jejich pracovišť, avšak po pracovní době byl systém vypínán, takže případný zloděj by nebyl sledován ani úředníky, ani kamerami.“

Celá výroční zpráva ZDE.

Glosa Tomáše Pavlíčka k soukromým radarům.

Více k ochraně soukromí v článku Cena za pocit bezpečí.