Euro v roce 2012? Bez šance

„Můžeme být rádi, že máme korunu,“ uvedl v rozhovoru pro Respekt.cz analytik Poštovní spořitelny Jan Bureš. Kvituje tak názory ministra financí Miroslava Kalouska a guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy, kteří se na konci minulého týdne vyjádřili negativně k variantě rychlého přijetí eura v Česku. „Vláda bude kvůli neklidu na finančních trzích potřebovat určitý oddechový čas, počítaný spíše na měsíce," prohlásil Tůma v nedělních Otázkách Václava Moravce.

Kalousek jen těsně předtím vzkázal z konference ve Washingtonu: „V okamžiku, kdy řada významných zemí eurozóny říká, že rozpočtová pravidla pro ně nemusí být zásadní a důležitá, tak velmi zvažuji termín našeho vstupu do eurozóny.“ Ministrovi tak vadí, že by se porušoval Pakt stability a růstu, který hlídá, aby se státy příliš nezadlužovaly a nezvyšovaly tím tlak na růst cen. Vláda zřejmě do konce roku o termínu přijetí eura nerozhodne. To znamená, že nejbližší termín, rok 2012 padá.

A čemu se Česko díky vlastní měně vyhne? „Na mezibankovním trhu eurozóny se obchoduje s vyšší rizikovou prémií. Je zde vyšší rozpětí mezi sazbami, za které si banky půjčují, a za které ukládají. Sazby se také výrazněji liší od základního úroku Evropské centrální banky,“ upozorňuje Bureš. K úvěrům se dostávají hůře i samotné soukromé firmy. Naopak v Česku je napětí nižší, a ani rozdíly v úrocích nejsou tak výrazné.

Podnikatele, exportéry i ministra financí ale nejvíce zvedá ze židle nejednotnost kroků evropských vlád. „Regulatorní konkurence je pro bankovní sektor vážným problémem. Může to ve svém důsledku poškodit banky sousedního státu, které jsou jinak zdravé,“ naráží Bureš na stoprocentní vládní garance některých zemí. O krocích jednotlivých vlád se více dočtete v článku Zúčtování: Na kolik přijde záchrana evropských bank.

Vyčkat, až zchladnou emoce

Bohatší státy Evropy navíc do bankovního systému pumpují stovky miliard eur. Například německá vláda o víkendu oznámila, že bankám pomůže 400 miliardami eur. „Německá pomoc dosahuje téměř částky amerického záchranného balíčku. Nepůjde ale o celkové náklady, určitě počítají s tím, že se jim většina vrátí. Podobně Spojené státy nakupují toxická aktiva, která ale mnohdy ještě generují slušné příjmy, a po uklidnění situace je zase prodají,“ myslí si Bureš. Pro představu, taková částka odpovídá více než 15 procentům německého HDP.

Svazu průmyslu a dopravy se takovéto jednostranné kroky nelíbí. Vyzval proto vládu k tomu, aby Česko s přijetím eura vyčkalo. „Znevěrohodnění projektu společné měny bude mít dopad na další integraci Evropy. Musíme s k tomu vrátit za půl roku, až emoce vychladnou,“ sdělil Respektu.cz prezident svazu Jaroslav Míl. Podle něj se takové kroky mohou přirovnat k situaci, kdy by některé krajské úřady nerespektovaly dohodnutá pravidla, a ostatní kraje by pak na ně musely doplácet.

Podobně to vidí i exportéři. „Jak jsem byl vášnivým příznivcem eura, tak teď jsem z posledních událostí mírně nervózní,“ řekl Respektu.cz šéf Asociace exportérů Jiří Grund. Také Grund by alespoň půl roku počkal, než se situace uklidní. „Chci věřit, že to vede k nějakému cíli, ale otázkou je, za jakou cenu. Velice mi vadí nejednotnost Evropy a to, že se bohatší státy přetahují se zbytkem Evropy je pro mě nepříjemné zjištění,“ dodal.

Slovenské poučení a polský odklad?

Na rozdíl od Česka si naši východní sousedé nemohou vybrat. Od 1. ledna vstoupí Slovensko do eurozóny, ať se mu to líbí nebo ne. „Pokud se napětí nesníží, tak se to na Slovensku projeví relativně rychle. Slovenské banky se dostanou do více zamrzlého mezibankovního trhu,“ varuje Bureš. Podle něj může současná krize pokračovat až dva roky. Kapitálu slovenských bank by se ale přijetí eura nemělo dotknout. „Na jejich kapitál nebudou moci mateřské banky sáhnout, to si ohlídá místní regulátor. Budou mít ale jednodušší možnost, jak operovat s likviditou slovenských bank,“ vysvětluje Bureš.

Nedávno oznámilo svůj záměr vstoupit do eurozóny také Polsko, které si stanovilo pracovní termín přijetí na rok 2011. „I kdyby Polsko své plány přehodnotilo, tak to neoznámí, protože by podkopali důvěru v polský zlotý,“ tvrdí Bureš. Podle něj si Polsko stanovilo termín nerealisticky, ale větší problém pro něj bude postoj Evropské centrální banky. „ECB nebude pospíchat s přijímáním takto velké a relativně zaostalé ekonomiky. Spíše naopak,“ doplnil.