Drug addicts prepare and inject their heroin and drugs, inside the Safe Consumption (of drugs) van,…
Ilustrační foto • Autor: Profimedia

Kdo si chtěl přečíst něco o závislosti v češtině, měl dvě možnosti. Buď se začal prokousávat krkolomnou, trochu zastaralou a neosobní odbornou literaturou, anebo se začetl do osobních (často i velmi osobitých) zpovědí lidí, kteří si závislostí prošli. Na odbornou, současnou a zároveň osobní knihu jsme si museli počkat až do nedávna, kdy vyšel bestseller kanadského autora Gabora Matého s názvem V říši hladových duchů.

Je to v současnosti jednoznačně nejlepší kniha o závislosti na českém trhu. Vychází z klinické praxe předního světového odborníka na závislosti, kombinuje poznatky mnoha vědních oborů, a navíc je napsána (a přeložena) tak čtivě, že je možné mít s ní podobně intimní vztah jako s oblíbeným románem. Zajímavé je, že nevyšla v nakladatelství zaměřeném na odbornou literaturu ani nebyla podpořena vědeckým grantem. Vyšla v malém nakladatelství Peoplecomm, na její vydání se složili lidé na internetu a jedním z hlavních důvodů úsilí bylo to, že šéf nakladatelství Tomáš Hajzler chtěl lidem v Česku zprostředkovat hluboký transformační potenciál této knihy, jaký měla na něj osobně i na porozumění závislostem v jeho rodině.

Reklama
Reklama

1ba707b622102ce4b2e9896ba6f13c24--mmf1000x1000_Fotor

Kniha je napsána pro široké publikum, ale rozhodně neurazí žádného vědce. Nejenže staví na nejvýznamnějších výzkumech souvisejících se závislostmi za posledních dvacet až třicet let, ale s mnohými autory těchto výzkumů se zná Maté osobně a cituje z přímé komunikace s nimi. Mnohem víc než vědce však Maté cituje lidi, kteří sami procházejí či prošli závislostí svou či někoho z blízkých -  a tím oslovuje i čtenáře, kteří si kvůli tomu, co se děje v jejich životech, kladou základní a obtížně zodpověditelné otázky o povaze závislosti. Co to vlastně je závislost? Jak vzniká? Ukládá se v genech? Mohou rodiče za závislost svých dětí? Může si za závislost člověk sám? Je možné ji vyléčit? Autor odpovídá jak vědeckými studiemi a teoriemi, tak lidskými příběhy. Jednu linku přitom tvoří jeho pacienti, těžce závislí uživatelé opiátů z chudinských čtvrtí Vancouveru, druhou příběh jeho vlastního života.

Cesta ke kořenům

Gabor Maté není znám jen jako odborník na závislosti, ale i na vývoj dětí, poruchy pozornosti nebo stres. Ve všech svých knihách, které Peoplecomm postupně vydává v češtině, čerpá kromě své profese lékaře také ze svého osobního života a otevřeně popisuje dramatické příběhy vlastní rodiny. Narodil se v roce 1944 v nacisty okupovaném Maďarsku do židovské rodiny, a když mu byly čtyři měsíce, rodiče jeho matky, kteří pocházeli z Košic, byli transportováni do Osvětimi. Jeho otec byl nasazen na nucené práce daleko od domova a on jako několikaměsíční dítě zůstal jen se svou matkou, která zvažovala sebevraždu.

Když později zkoumal vliv stresu rodičů na vývoj dětí, opakovaně se vracel ke svému dětství a k deníkům, které si psala jeho matka. Začal vnímat souvislosti mezi stresem a poruchou pozornosti, hyperaktivitou a tendencemi k závislosti, které rozpoznával u sebe. Poté, co začal pracovat jako lékař v dnes světoznámém centru pro lidi s těžkou drogovou závislostí Portland Hotel ve Vancouveru, žasl nad tím, s jakou pravidelností se dozvídá o závažných traumatech v dětství svých pacientů a začal vnímat přímou linku k rozvoji jejich závislosti.

V knize V říši hladových duchů Maté vrství příběhy svých pacientů a prokládá je poznatky o mechanismu působení různých typů látek na nervovou soustavu, o fungování stresu v lidském těle nebo o tom, jak se tělo vyrovnává s traumatem. Kromě toho ještě zveřejňuje i svoje vlastní zkušenosti se závislostí, v jeho případě zejména s nekontrolovatelným nakupováním CD s klasickou hudbou. Ačkoliv se srovnání nákupu Beethovena s nitrožilní aplikací heroinu na ulici může zdát trochu přitažené za vlasy, Maté tak předkládá svůj hlavní argument -  a to, že závislost není způsobena drogami, ale že je to zoufalá, usilovná a navyklá snaha zaplnit prázdnotu vzniklou v důsledku bolestí a traumat.

Gabor Maté
Gabor Maté • Autor: youtube

Říše hladových duchů z názvu knihy odkazuje právě k této prázdnotě, která se objevuje bez ohledu na společenské postavení, místo narození či inteligenci. Nelze si však zároveň nevšimnout rozdílných možností a zdrojů, jaké mají pro zaplňování této prázdnoty například černošská žena z chudého předměstí a bílý muž z rodinného domu v luxusní čtvrti. Ani na tyto otázky sociální spravedlnosti Maté nezapomíná, i když se jim věnuje méně než mechanismům nervové soustavy.

Je trauma příčinou každé závislosti?

Jednou z drobných vad na kráse českého vydání je věta na zadní obálce, která zní: „Jak se v knize dozvíme – závislost není důsledkem svobodné volby závislého člověka, nýbrž nemocí mozku.“ Při četbě se totiž dozvíme něco jiného. Například to, že závislost je natolik komplexní fenomén, že se nedá jednoduše definovat, tedy ani redukovat na zdravotní problém typu onemocnění mozku. A celá kniha, která má přes 500 hustě popsaných stran, je vlastně pokusem o definici závislosti z různých úhlů pohledu.

Autorova profese lékaře a zkušenost s těmi nejzávažnějšími případy mu poskytuje skvělou příležitost seznámit nás důkladně s neurobiologií závislostí, nicméně od začátku vyzdvihuje její osobní, vztahové, sociální a spirituální rozměry, které vytvářejí pestrobarevný a plastický obraz. Proto i v kapitole „Co je závislost?“ autor píše, že se nechce „…nijak podílet na šíření názoru, že model choroby sám o sobě dokáže závislost zcela vysvětlit“. Aniž tedy model závislosti jako nemoci mozku zavrhuje, neboť přece jen jako lékař v něm celý život funguje, považuje jej pro porozumění tomuto fenoménu za příliš zjednodušující.

drogy02_profimedia
Ilustrační foto • Autor: Profimedia

Matého myšlenky se setkávají vesměs s pozitivním přijetím u odborné i laické veřejnosti, zřejmě největší kritiku sklízí za možná příliš úzké zaměření na trauma, které podle něj leží takřka vždy v kořenech závislosti. Psycholog Stanton Peele, autor několika slavných knih o alternativním přístupu k závislosti a hlasitý kritik tradičního způsobu léčby, mu vyčítá zejména to, že vidí vždycky příčinu závislosti v traumatu. Tato kritika stojí určitě za pozornost, protože definice traumatu podle Matého je tak široká, že se v ní může poznat takřka kdokoli z nás. Možné vysvětlení však leží v úvodu ke knize, který Maté napsal v roce 2018, deset let po prvním vydání V říši hladových duchů. Píše v ní, že nazývá traumatem to, co profesor Bruce Alexander popisuje jako sociální dislokaci.

Ten žije stejně jako Maté v kanadském Vancouveru a stejně jako on zasvětil svůj život zkoumání závislostí. Je autorem slavného experimentu Krysí park, v němž ukázal, že zatímco izolované krysy v klecích s přístupem k morfiu si bez výjimky zvyšují dávky drogy dokud nezahynou, v prostředí s ostatními krysami bohatém na podněty dávají obvykle přednost vodě před morfiem a raději si užívají života. Alexander přišel s teorií, podle které se závislost rozvíjí nejvíce ve společnostech, v nichž je nedostatek psychosociální integrace, kdy dochází k rozpadům komunitních vazeb, rodina přestává plnit svou funkci, kde jsou lidé pod velkým stresem a existenciálním strachem. Tento stav, který nazval dislokací, vidí Bruce Alexander v současné společnosti postavené na tržním hospodářství.

Život v traumatogenní společnosti

Rozdíl mezi teorií Bruce Alexandera a Gabora Matého může tedy být v jiném úhlu pohledu. Zatímco Alexander popisuje závislost z hlediska celé společnosti, Maté ji vnímá z hlediska jednotlivce. To, že jsme možná všichni tak trochu traumatizovaní a dle Matého náchylní k závislostem, může být přímým důsledkem toho, že žijeme ve společnosti, v níž psychosociální integrace chybí. Zatímco Maté nabízí ve druhé části knihy svůj 5-krokový program pro zotavení ze závislosti, Alexander volá po revoluční a celospolečenské změně způsobu, jakým jako lidstvo žijeme. Jakkoliv můžeme začít s obojím hned a každý za sebe, pět kroků na cestě ze závislosti můžeme také sami na individuální úrovni vyhodnocovat a vidět výsledky. A to je podstatný rozdíl, který dělá z knihy Gabora Matého bestseller. Je zacílena na jednotlivce a nabízí individuální návody.

V každém případě mají nyní čeští čtenáři možnost přečíst si o závislosti i něco jiného než suché konstatování, že závislost je nemoc, která může postihnout každého a má spoustu příčin. V Matého knize se také kromě svěžího porozumění závislosti mohou dozvědět i o jiném způsobu jejího řešení než to, že se musí léčit v nemocnici a pak do konce života abstinovat. Maté se tak přidává ke stále se zvětšující skupině autorů, která závislost vnímá spíše jako odpověď na něco než jako něco.

Pro něj je to reakce na bolest, pro Bruce Alexandera na sociální dislokaci, pro Stantona Peela na životní okolnosti, ale to není až tak podstatné. Důležité je, že nás tím všichni tito autoři zvou k jinému vztahu se závislostmi svými i druhých. Lidi s těžkou závislostí na tvrdých drogách nemusíme vnímat jako iracionální bytosti s genetickými předpoklady k destrukci sebe i okolí, ale jako vysoce vnímavé spoluobčany, kteří byli více než ostatní vystaveni destruktivním vlivům svého okolí a stejně jako my hledají svůj vlastní způsob, jak co nejlépe kráčet životem. Klíčem k řešení závislosti není abstinence, ale hledání nového vztahu – se sebou, s okolím a se světem.

Autor je psycholog a terapeut

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte