úterý 27. 6. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

A teď tedy co nás čeká, až nás v práci nahradí umělá inteligence. Prý to zase nemusí být tak strašné, povaha práce se prostě změní. Budoucnost patří emocím, píše třeba server Aeon. Již dnes rychlý úbytek pracovních příležitostí v průmyslovém sektoru znamená, že stále větší počet lidí zastává práci, v níž se neobejde bez emočních dovedností - musí jednat se zákazníky nebo spolupracovat s kolegy v týmech na různých projektech. Alespoň tedy ve Spojených státech prý téměř veškerá nová zaměstnání předpokládala právě tyto „měkké“ dovednosti.

Server tvrdí, že nový trend je dobře vidět třeba v medicíně. Diagnostika se stále více ocitá v hájemství strojů, kdo by si ale o diagnóze toužil promluvit s robotem? Rychleji než poptávka po lékařích tak v USA předpokládají zájem o pečovatelky a pečovatele a různé další ošetřovatelské profese. V praxi jsou to dosud podceňovaná zaměstnání, pro která ani není potřeba vysoká škola. Tohle - především v oblasti finančního ohodnocení - bude potřeba v budoucnu zřejmě přehodnotit. Například klasická rada, jak dostat špatně placené zaměstnance do vyšších sfér zní: poskytněte jim lepší vzdělání. Aeon má za to, že spíše budeme muset začít lépe platit profese, kteých si dnes příliš nevážíme.

Reklama
Reklama

Budoucnost je zkrátka v empatii, sebeovládání, umění překonávat a řešit složité lidské situace. To, co již dnes umí třeba letušky nebo právě lidé pečující o vyhasínající seniory. Čekejme lepší a mnohem lépe placené policisty, úředníky na poštách a vůbec zaměstnance pohybující se ve službách.

Podobně to vidí Edward Hess, který svůj text uveřejnil v Harvard Business Review. Podle tohoto profesora budeme muset zásadně přehodnotit, co si představujeme pod pojmem „být chytrý“. Dnes je to hodně citlivá věc, analytická záležitost sloužící k tomu „být lepší“ než ostatní - mít lepší výsledky testů, dělat méně chyb. Tohle ztratí smysl, protože stroje budou ještě lepší a ještě neomylnější. Lidé se budou rozvíjet spíše v oblastech, které je dělají lidmi - ano, emoční inteligence a schopnost experimentovat a tvořit.

Dnes většinu z nás brzdí sklony prosazovat vlastní ego a hledat uznání ostatních. Nová inteligence bude otevřená, bude naslouchat, vstupovat do vztahů a spolupracovat. Nebo ještě jinak, jak píše profesor Hess: v nové éře bude kvantita (tu zastanou stroje) nahrazena kvalitou. A naše kognitivní a emoční dovednosti se s takto rozvázanýma rukama dostanou na novou úroveň. „Budeme se učit, jak se poučit z vlastních chyb, budeme investovat více do dovedností spojovaných tradičně s emoční inteligencí. Nová inteligence se bude snažit překonat dvě základní překážky kritického myšlení a týmové spolupráce: naše vlastní ego a vlastní strach.“

Stroje nás tak prý odnaučí být posedlí sami sebou. Otevřeme se. A naší hlavní silou bude největší z lidských schopností, pokora.

Inzerce
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Na Slovensku se radují, že se jim povedla první velká masová stávka a porazili Volkswagen. „V podstatě je to výzva pro celé Slovensko, že se není nutné bát,“ cituje Denník N odborového předáka Zoroslava Smolinského, novou hvězdu slovenského odborového nebe.

Všichni se teď samozřejmě snaží tvářit jako vítězové, firma naznačuje, že odboráři vlastně přistoupili na nabídku, kterou jim dříve sami předložili, ale budiž. Zaměstnanci si vybojovali výrazné zvýšení platů (a nevybojovali prodloužení přestávek, takže na oběd mají nadále přesně 20 minut). Slovenský deník se nicméně obává, jestli prohra přece jenom nezmění pohled vedení koncernu na své slovenské investice - a zda na svou odvahu odboráři nedoplatí v delším časovém horizontu.

Reklama
Reklama

Komentátor serveru Bloomberg Leonid Bershidsky tvrdí, že stávka odhaluje něco hlubšího a prohnilejšího ve vztahu východního okraje Evropské unie s jeho centrem. „Východoevropané mají často pocit, že se jejich země proměnily v západoevropské kolonie - a tento pocit může být pro jednotu EU větší hrozbou než Brexit," píše doslova.

Slovensko zažívá příkladný růst a je to způsobeno především jeho nástupem jako centra automobilové výroby. V roce 2005 se na Slovensku vyrobilo 200 000 aut, v posledních dvou letech vždy více než milion. Auta tvoří třetinu slovenského exportu. Na západě země, kde se automobilky koncentrují, klesla nezaměstnanost pod 5%, zaměstnancům narostlo sebevědomí a začínají se srovnávat s lidmi vykonávajícími úplně stejné profese v západní Evropě. A srovnání pro ně samozřejmě nedopadá dobře: v Německu jsou platy ve Volkswagenu 2,5krát vyšší než v jeho továrnách na Slovensku.

Slováci přitom nevyrábějí žádné šunty, dělají luxusní značky, které přinášejí firmě nejvyšší zisk. Bershidsky upozorňuje, že celá stávka je zvláštní už tím, že na straně odborářů stojí i premiér země, který vlastně mluví ještě radikálněji než sami stávkující. Komentář ještě dodává, že pocit, že se Západ chová k Východoevropanům jako k chudým příbuzným, je všudypřítomný. Jmenuje třeba stížnosti na to, že se tady prodávají méně kvalitní potraviny, nebo cituje mluvčího maďarské vlády, jenž podotkl, že na otevřených trzích západní firmy těžce vydělávají.

Problém je v tom, že komunistická minulost je už hodně vzdálená a obyvatelé Východu jsou si zároveň vědomi, že propast mezi nimi a Západem zůstává stále otevřená. Rozhodně pokud jde o platy; ty nestoupají na Východě o nic rychleji než na Západě.

platy

Podle Bershidského mají lidé na Východě plné zuby své role - a je to i jeden z důvodů, proč jsou dnes u moci v Polsku nebo Maďarsku národovečtí populisté. Autor menu před pár týdny ostatně hovořil s předním českým sociologem Danielem Prokopem, který tvrdil něco podobného: výrazná část české populace je podle něj otrávená z toho, že se nenaplnily porevoluční sny a nepodařilo se Západ dohnat nebo se mu alespoň přiblížit.

Podle Bershinského je však reakcí Německa či Francie stále otevřenější touha po dvourychlostní Evropě. A komentátor varuje, že tohle není moc chytré: Východoevropané si sice musí dát pozor, aby svůj tlak na západní firmy nepřehnali, ale západoevropské země naopak musí být obezřetné, aby nenabízely populistům další a další munici. Na Západě je ostatně podle šetření think-tanku Chatham House ekonomická solidarita se slabšími zeměmi stále jednou z klíčových hodnot EU: podporuje ji 50% běžné populace a 77% tamních elit.