pondělí 17. 9. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Velkou většinu práce pořád ještě dělají lidé, ale tak to bude už jen pár let. Přesně řečeno sedm – aspoň pokud máme věřit nové studii The future of jobs, kterou v pondělí vydalo Světové ekonomické fórum, respektovaná ekonomická instituce stojící mimo jiné za pořádáním každoročního summitu v Davosu.

Sečtou-li se všechny pracovní hodiny, které vedou k ekonomickému výkonu dnešního světa, na lidské bytosti jich připadá 71 procent. Do roku 2025 má však podíl lidské práce na globální produkci klesnout na 48 procent, zbylých 52 procent obstarají stroje.

Reklama
Reklama

Kvůli tomu má už během příštích pěti let zmizet 75 milionů pracovních míst. Část úplně zanikne, část převezmou stroje. Pro některé profese jde o varovnou zprávu, ale celá předpověď tak drastická není. Oproti 75 milionům zaniklých míst má vzniknout 133 milionů nových -  problém je jen v tom, že na ně lidé budou potřebovat jinou kvalifikaci.

Snímek obrazovky 2018-09-17 v 15.18.12

S tímto shrnutím uvedl studii německý týdeník Spiegel, který na studii upozornil jako první poté, co jeho reportéři dostali možnost si ji přednostně prostudovat. V Německu se podle nich čekají velké změny: 85 procent tamějších firem plánuje do pěti let činnost automatizovat, skoro stejný počet jich zároveň chce najímat nové, kvalifikovanější zaměstnance.

Víc lidí bude potřeba v profesích, jako je zpracování a analýza dat (posbíraných stroji a automatickými algoritmy), věda, vývoj softwaru nebo sociální média. O práci se nemusí bát ani ti, kdo se živí znalostí mezilidských vztahů, jako jsou manažeři prodeje nebo experti na marketing.

V ohrožení jsou kancelářské práce, řadoví účetní nebo mnozí dělníci v průmyslu, což je mimochodem i jedním z důvodů, proč je toto téma velmi aktuální pro českou ekonomiku, postavenou do značné míry na levné zakázkové práci pro německý průmysl. Podle loňské studie McKinsey Global Institute je Česko nástupem automatizace dokonce ohroženo nejvíc ze všech evropských zemí.

Nová studie Světového ekonomického fóra stojí na rozsáhlém dotazníku mezi velkými zaměstnavateli. Autoři šetření se dotazovali personalistů z více než 300 společností po celém světě, za nimiž je více než 15 milionů pracovních míst. Česko je analyzováno jen v rámci souhrnné kapitoly o východní Evropě, kde je podle respondentů na kratší či delší rekvalifikaci zralá polovina pracovních míst.

Při vzniku nebo zániku pracovních míst bude hrát hlavní roli dostatek talentů, a ne už nízké mzdové náklady, jak tomu je v řadě firem doposud. Důležité budou přitom změny v automobilovém průmyslu, do kterého automatizace výrazně zasáhne - a který je pro země jako Česko nebo Slovensko klíčový.

Snímek obrazovky 2018-09-17 v 15.11.09

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Emmanuel Macron jako první francouzský prezident veřejně přiznal, že Francie na přelomu 50. a 60. let mučila příznivce nezávislosti Alžírska. Francouzská i mezinárodní média to popisují pojmy historické gesto, napravení historické křivdy či konec oficiální lži. Tedy významný krok ve snaze země vypořádat se poctivěji než doposud se zločiny spáchanými během koloniální minulosti.

Macron konkrétně minulý čtvrtek objasnil smrt Maurice Audina, mladého matematika, komunisty a aktivisty za nezávislé Alžírsko. Audin byl v roce 1957 zatčen a beze stopy zmizel. Oficiální místa do roku 2014 tvrdila, že při jednom z vězeňských převozů utekl neznámo kam. Řada historiků s tím nesouhlasila a přinášela důkazy, podle nichž byl mučen či popraven. Mlčení z nejvyšších míst narušil až bývalý prezident Francois Hollande, když před dvěma lety přiznal, že Audin zemřel ve francouzské vazbě. Macron šel o velký krok dál. Navštívil 87letou vdovu Josette Audin a uznal, že její tehdy 25letý manžel a otec tří dětí byl mučen a popraven - anebo umučen k smrti.

Reklama
Reklama

To se dělo v rámci legálně schváleného systému, který armádě umožnil „efektivnější boj“ proti alžírské nezávislosti. A slovy prezidenta dal základ mnoha hrozným činům včetně mučení. Macron zároveň slíbil zveřejnit všechny dokumenty, jež pomohou objasnit osudy dalších tisíců dodnes nezvěstných příznivců alžírské nezávislosti i francouzských vojáků.

Otevírá tím traumatickou epochu historie své země. Francie obsadila území Alžírska v roce 1830 a považovala tuto oblast za integrální součást státu, tedy nikoli za kolonii. V Alžírsku se usídlily miliony Francouzů, zástupy Alžířanů naopak našly domov ve Francii. I proto země v letech 1954 až 1962 všemi silami bojovala proti alžírskému nacionalistickému hnutí, ačkoli se v téže době příliš nebránila vyhlášení nezávislosti v západoafrických a středoafrických koloniích.

3d6f42bd-99e0-4798-aac3-d5006e77a299
Před 61 lety: Josette Audin a její muž Maurice

Francouzští historici odhadují, že v této válce zemřelo 400 tisíc Alžířanů, vláda severoafrického státu hovoří dokonce o milionu obětí. Oficiálně přitom Francie až do roku 1999 konflikt v Alžírsku vůbec neoznačovala slovem válka. Ve vládních dokumentech se psalo o “operaci” za účelem vymáhání zákona a pořádku.

Macron, který je prvním prezidentem narozeným po konci koloniální epochy, už během prezidentské kampaně v únoru 2017 nazval kolonialismus v Alžírsku zločinem proti lidskosti. Na nynější návštěvě Josette Audin jej doprovázel historik Benjamin Stora, jenž se narodil v roce 1950 v Alžírsku do židovské rodiny, která v roce 1962 prchla do Francie. V rozhovoru s listem The Washington Post Stora řekl, že Macronova slova dávají kdysi kolonizovaným lidem včetně francouzských muslimů alžírského původu pocit uznání a respektu vůči jejich historii.

Za zmínku stojí, že zmíněný Holland předloni uznal ještě jiné selhání z této epochy. Francie totiž v Alžírsku svému osudu ponechala desítky tisíc alžírských vojáků, kteří v občanské válce bojovali na straně Paříže - a 50 až 75 tisíc z nich alžírští nacionalisté z pomsty zmasakrovali.

 

Reklama
Reklama