Jak známo, produkty nejznámějších technologických firem typu Facebook či Alphabet (mateřská firma Googlu) jsou pro uživatele zdarma. Až na to, že vlastně zadarmo nejsou – firmám totiž za jejich výrobky platíme cennou komoditou, která má dnes větší cenu než ropa. Totiž osobními daty, touto „ropou digitálního věku“ - jak píše třeba Economist.
Komentář v americkém listu The New York Times se proto zamýšlí nad tím, zda by nebylo na místě společnosti za shromažďování osobních dat danit. Informace o uživatelích jim vydělávají stovky miliard dolarů ročně. Některé firmy existují čistě za účelem nákupu a dalšího prodeje osobních dat. Proč by z našich osobních dat měly profitovat pouze tyto společnosti, ptá se autorka textu Saadia Madsbjerg, šéfka Rockefellerovy nadace. A navrhuje zavést „daň z dat“, která by pro technologické giganty ani specializované firmy nepředstavovala takovou zátěž (méně než procento z obratu), ale zároveň by přinesla prospěch celé společnosti.
Na co přesně by se vybrané peníze použily, Madsbjerg příliš nespecifikuje. Ráda by viděla „lepší a férovější internet“, z něhož budeme mít „prospěch všichni“, jenže už příliš neupřesňuje, jak konkrétně by to mělo vypadat. Což u textu, který otevírá takto zajímavé téma, trochu vadí.
Zároveň také není jasné, jak přesně velkou hodnotu naše data vlastně mají – třeba Google je využívá při všem možném od zlepšování vyhledávacích algoritmů po budování umělé inteligence. Zároveň díky nim lépe prodává reklamu, protože je cílenější, a tím pádem účinnější. U firem, které s daty „jen“ obchodují, je situace o něco přehlednější - generují obrat ve výši 150 miliard dolarů ročně, nicméně růst v tomto odvětí je tak prudký, že už příští rok se očekává obrat 250 miliard.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
