0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Denní menu17. 8. 20173 minuty

Střed Evropy zažívá ekonomický boom, ale nemá dost pracovních sil a stárne

Kompletace vozů Škoda Octavia; ilustrace • Autor: Milan Jaroš

Ačkoli to možná v každodenním životě příliš nepociťujeme, právě zažíváme z ekonomického hlediska zlaté období. Brzy ovšem skončí, varují ekonomičtí experti z Financial Times a agentury Bloomberg, kteří komentují nejnovější zprávy o překvapivě vysokém růstu HDP v Česku i zbytku střední Evropy.

Celá Evropa nyní prochází obdobím hospodářského růstu, zemím v jejím středu a na Východě se ale daří suverénně nejlépe – tedy aspoň co do růstu hrubého domácího produktu, což je nejběžnější indikátor ekonomické kondice. Vůbec nejrychleji v Evropě roste Rumunsko, jehož HDP meziročně stoupl o 5,9 procenta. Ekonomiky Česka (4,5%), Polska (4,4%), Maďarska (3,6%) a Slovenska (3,1%) rovněž posilují mnohem rychleji než západní země (průměr u zemí platících eurem je 2,2 %). „Rychlost růstu v těchto zemích připomíná boom,“uvedl pro deník FT analytik Piotr Kalisz z banky Citi Handlowy ve Varšavě.

Reklama

Za dobré výsledky může do velké míry jednoduchá skutečnost, že se daří docela dobře i Západu. Lidé na bohatším Západě kontinentu více nakupují zboží, které se často vyrobí právě v průmyslových zemích, jako je Česko nebo Slovensko, a pak se exportuje. „Země jako Slovensko nebo Maďarsko jsou součástkami německého dodavatelského řetězce a vydělávají na tom, že největší ekonomika Evropy také roste,“ píše deník Financial Times.

Růstu střední Evropy pomáhá i domácí spotřeba: lidé mají práci, nemají strach, že o ni přijdou (Česko má nejnižší nezaměstnanost v Unii), a tak utrácejí. Financial Times ale varují, že významná část růstu je způsobená i vládními programy, kdy hospodářský růst živí utrácení z veřejného rozpočtu. Jako příklad uvádí polský program 500 plus, kdy každá rodina dostane měsíčně 500 zlotých za každé druhé a další dítě. „Takové programy nejsou udržitelné,“ konstatuje deník. Podobně utrácejí vlády v Rumunsku, ale také Česku – viz plošné zvýšení platů všech státních zaměstnanců o 10 procent, o které usiluje premiér Bohuslav Sobotka.

Největším problémem pro střed Evropy je nicméně podle FT nedostatek pracovních sil a stárnutí populace. Právě kombinace stárnutí a odlivu mladých na Západ po rozšíření Unie způsobila nedostatek pracovníků v regionu. A tato situace se bude podle deníku dál zhoršovat. Navzdory spíše opačným trendům na západě EU se navíc třeba polská vláda rozhodla od letošního podzimu snížit věk odchodu do důchodu, díky čemuž z pracovního trhu naráz zmizí na 200 tisíc lidí, varuje Citi Handlowy. Ukrajinští dělníci, kteří dosud v Polsku pomáhali bránit nedostatku pracovníků, přitom možná brzy odejdou dál na Západ za lepšími mzdami, což jim od letošního léta umožňuje uvolněný evropský zákon.

Také agentura Bloomberg si všímá impozantního růstu v našem koutě světa, ale rovněž varuje, že tento stav dlouho nevydrží, protože zdejší továrny jedou na plné obrátky a nemají kde sehnat nové pracovníky. „Tohle zlaté období silného ekonomického růstu ve střední a východní Evropě brzy skončí,“ řekl agentuře analytik Liam Carson z londýnského centra Capital Economics, podle kterého dosáhne růst vrcholu ve třetím čtvrtletí.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].