úterý 20. 12. 2016

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Zurich. V centru švýcarského města považovaného dlouhodobě za jedno z nejpříjemnějších míst k životu došlo v pondělí večer k útoku na muslimskou modlitebnu. Podle CNN přímo do místnosti vstoupil o půl šesté ozbrojený muž a zahájil palbu na shromážděné muže. Některá zranění jsou vážná, zhruba třicetiletý útočník je na útěku a policie zahájila rozsáhlou pátrací akci.

Motivace švýcarského útočníka není známá, podle listu Chicago Tribune zatím švýcarská policie událost ani neposuzuje jako teroristický útok, ale vše dobře podtrhuje strach z propletence násilí. “Poslední události pravděpodobně posílí obavy z xenofobně a nábožensky motivovaného násilí, jež se šíří Evropou a může kromě Francie nebo Německa zasáhnout i menší země jako Švýcarsko,“ píší Financial Times.

Reklama
Reklama

Švýcarsko už hromadné útoky zažilo v roce 2013, jinak je to samozřejmě poklidná země. Na druhé straně jsou mezi Švýcary díky existenci domobrany na evropské poměry neobvykle rozšířeny palné zbraně.

Inzerce
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Jediný prosincový večer, tři útoky v Evropě a jejím bezprostředním okolí. V turecké Ankaře byl v zavražděn ruský velvyslanec. V Berlíně zahynulo během pravděpodobného teroristického útoku dvanáct lidí. Ve švýcarském Zurichu došlo k útoku na mešitu, zraněni byli tři lidé.

Vražda ruského diplomata vyvolala první vlnu obav. Pachatelem byl propuštěný turecký policista, který odkázal na boje v Sýrii a speciálně na masakr v severosyrském Aleppu. Proti ruské podpoře režimu Bašára Asada se konaly v Turecku v posledních dnech demonstrace. Útok na první pohled připomínal zlomové historické okamžiky, které nasměrují dvě mocnosti v komplikovaných vzájemných vztazích k nevyhnutelnému konfliktu. “Na sociálních sítích mnozí spatřovali paralelu s atentátem na rakouského vévodu Ferdinanda, která pomohla vyvolat první světovou válku v Sarajevu,“ popisoval úzkost veřejnosti list The New York Times.

Reklama
Reklama

První reakce naštěstí nic takového nenaznačují. Situace je plně v rukou Moskvy, především na ní záleží, zda cítí potřebu zaplétat se dalších konfliktů. Její vztahy s Ankarou skutečně prošly v posledních dvou letech sérií zvratů: od prudkého ochlazení pramenícího z protichůdných zájmů ve válčící Sýrii a vrcholícího sestřelením ruské stíhačky až k oteplení v posledních měsících. Turecký prezident Erdogan se Putinovi za sestřelení letounu omluvil a navštívil ho v Petrohradu. Následovalo uvolnění ruských ekonomických sankcí, ekonomické dohody a omezená spolupráce v Sýrii - Turecko mohlo se souhlasem Moskvy vyslat své jednotky hluboko na syrské území a vyčistit základny Islámského státu v blízkosti svých hranic.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan • Autor: Globe Media / Reuters

BBC shrnuje, že Putin vystoupil v televizi a prohlásil, že útok je “nepochybnou provokací s cílem narušit normalizaci bilaterálních vztahů (s Tureckem) a mírový proces v Sýrii”. Za provokaci označil útok i turecký prezident Erdogan, který se rychle telefonicky spojil s Putinem. Také Erdogan označil atentát za snahu poškodit vztahy Turecka a Ruska a dodal, že to se strůjcům atentátu nepodaří.

The Economist upozorňuje, že ruské úřady po atentátu potvrdily konání trojstranné schůzky ministrů zahraničí Ruska, Turecka a Íránu naplánované na úterý do Moskvy. Na schůzce se bude řešit právě situace v Sýrii, kde Rusové spolupracují s Turky na zajištění koridoru pro civilisty evakuované z bombardovaného Aleppa.

Turecko a Rusko se v tuto chvíli navzájem potřebují. Ankara původně podporovala syrské protivládní povstalce, ale v posledních měsících své ambice svrhnout vládce v Damašku opustila - a soustředí se (tradičně) na potlačení ambicí Kurdů vytvořit na hranicích Turecka silnou samostatnou enklávu. K tomu potřebuje pomoc Ruska, silného hráče na syrském bojišti, a Rusko zase využívá spolupráce s Tureckem, jež dříve povstalce podporovalo a má na ně vliv. “Obě země se podle všeho tiše dohodly, že Turecko se vzdá podpory některým povstaleckým skupinám a Rusko ukončí podporu syrským Kurdům,” píše zmiňovaný deník.

Válka v Sýrii se však zjevně přelévá do stále širšího prostoru. V Turecku je nyní okolo třech milionů syrských uprchlíků. Americký think tank Stratfor zase upozorňuje, že v posledních měsících roste počet teroristických hrozeb v Rusku. Islámský stát již 1. srpna vyzval k útokům na ruské cíle. V listopadu provedly ruské bezpečnostní síly sérii zátahů na ruském území. Před pěti dny pak Rusové údajně zmařili plány na útoky v Moskvě.