středa 11. 10. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

 

Update: Španělský premiér Mariano Rajoy pohrozil omezením katalánské autonomie. Po mimořádném zasedání španělské vlády ve středu ráno požádal předsedu katalánské vlády Carlese Puigdemonta o vysvětlení, zda se katalánský parlament skutečně usnesl na vyhlášení nezávislosti. V takovém případě by Rajoy aktivoval článek 155 španělské ústavy, píše list El País. A tím by mohl pozastavit autonomii Katalánska. Puigdemont samostatnost navzdory očekávání v úterý neoznámil. Místo toho navrhl odložit vyhlášení nezávislosti o několik týdnů a mezi tím vyjednávat s Madridem. Dokument mu pak schválil katalánský parlament.

Reklama
Reklama
Reklama

Co přesně nakonec katalánský premiér Carles Puigdemont v úterý udělal, vlastně není jasné. Katarze boje za nezávislost rozhodně vypadá jinak. Tisícovky demonstrantů před parlamentem se po premiérově projevu rozcházely domů bez oslav a s rozpačitými výrazy ve tvářích. Klíčová skupina radikálně levicových nacionalistických poslanců ze strany Jednotná lidová kandidátka (CUP) nepovstala a nepřipojila se k potlesku zbytku vládních stran. Její mluvčí pak v rozpravě otevřeně mluvila o zklamání, promarněné příležitosti, a do médií dokonce o zradě.

Nejprve byl Puigdemontův projev o hodinu odložen. Jak se později ukázalo, v zákulisí probíhala dvouhodinová hádka právě mezi poslanci radikální CUP a umírněnějšími nacionalisty. Radikálové se teprve hodinu před ohlášeným vystoupením dozvěděli, že Puigdemont nezávislost otevřeně nevyhlásí, a tak požadovali, aby se o ní okamžitě hlasovalo přímo na zasedání. Jakýchsi ústupků se snad dopracovali (původní text na veřejnost nepronikl), ale zásadního průlomu nikoliv.

Takže výsledek: Puigdemont prohlásil, že Katalánsko si vydobylo právo na nezávislost a že naplní očekávání lidu. “Přijímám mandát katalánského lidu, podle nějž se má Katalánsko stát nezávislým státem ve formě republiky,“ pronesl. V tomto okamžiku následoval bouřlivý potlesk poslanců vládních stran. Vzápětí ale přišla další věta: “Navrhuji, aby parlament účinky proklamace nezávislosti odložil, abychom v následujících několika týdnech mohli vést rozhovory, bez nichž není možné dosáhnout vyjednaného řešení.“

Čtěte také: Katalánská krize vrcholí

Po zasedání ještě poslanci nacionalistických stran podepsali prohlášení o nezávislosti, o jehož právní závaznosti panuje ještě větší nejistota - nebyl projednám v parlamentu ani se o něm nehlasovalo. Jinými slovy, Španělsko se zastavilo těsně nad propastí: kdyby prosadili svou poslanci CUP, je celkem snadno představitelné, že by v ulicích Barcelony nyní hřměly vojenské transportéry. Nevyřešilo se však nic.

Ale v Madridu rozhodně nevládne klid. Deník El País opatřil svůj editorial titulkem Nová past - a v podstatě v něm tvrdí, že Barcelona hraje jen o čas a chaos je součástí taktiky nacionalistů. Ti se zcela nepřípustně se nadále pohybují za hranou zákona a stát prý nemůže nadále přihlížet. Největší španělský deník má za to, že nezbývá nic jiného než na neudržitelnou situaci tvrdě reagovat. Španělská vláda se schází ve středu ráno, premiér Rajoy bude jednat s představiteli socialistů (PSOE), kteří ho již plně podporují, a Ciudadanos, kteří ho k větší tvrdosti tlačí od počátku.

Šéfka jejich strany v Katalánsku Inés Arrimadas v úterý v katalánském parlamentu ve velmi tvrdém a strhujícím projevu obvinila nacionalisty z pokusu o převrat a nazvala je “nacionalisty nejhoršího druhu” - citovala přitom z jejich vlastních materiálů, v nichž voličům vysvětlují, že “Katalánci mají geneticky blíže k Francouzům či Italům než ke Španělům, mají vlastně trochu genů švýcarských”.

Co je teď důležité brát v potaz?

  • Koalice katalánských nacionalistů se může rozpadnout; zklamaní poslanci CUP mají dost síly na to, aby vládu poslali ke dnu. V tom případě by následovaly v Katalánsku předčasné volby, jejichž výsledek lze stěží odhadnout
  • Nacionalisté jsou pod drtivým ekonomickým tlakem. Z regionu odcházejí ve velkém největší firmy, turisté ruší dovolené, společnost American Airlines doporučila pasažérům, aby do Barcelony nyní raději nelétali. Prodlužovaná nejistota a hrozba chaosu situaci stěží zlepší.
  • Nacionalisté nezískali žádnou významnou zahraniční podporu, což je ostatně spolu s ekonomickým tlakem a neslaným nemastným výsledkem referenda hlavním důvodem, proč zařadili zpátečku. Katalánsko se bez přímluvců řítí do velkého ekonomického a politického průšvihu. Například Francie již podruhé v tomto týdnu oznámila, že Katalánsko neuzná. V takovém případě by nový stát, vyhozený z Evropské unie, ležel vklíněný mezi Španělsko, které mu hrozí silovým řešením, a Francií, jež neuznává jeho existenci.
  • Španělská vláda může stále situaci vyřešit silou, má k tomu souhlas tří hlavních stran a oporu v zákoně, protože nacionalisté prokazatelně postupují neústavně.
  • Premiér Rajoy se sám může dostat pod tlak, aby situaci konečně řešil, protože chaos neohrožuje pouze ekonomiku Katalánska, ale celé země.

 

Čtěte také: Ve srovnání s Katalánskem je Brexit procházka

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

V Americe nabírá na síle skandál kolem jedné z nejvlivnějších postav Hollywoodu. Harvey Weinstein a jeho společnosti Weinstein´s company a Miramax, které založil se svým bratrem Bobem, za léta existence nasbíraly tři stovky oscarových nominací a přivedly na svět takové klenoty, jako je kultovní tarantinovka Pulp Fiction či oscarový Dobrý Will Hunting.

Nyní se ale Weinstein, proslulý prosazováním nezávislých filmů i oscarovým lobbingem, objevuje na titulních stranách novin a obálkách časopisů z jiných důvodů. Nejprve přišel deník The New York Times minulý čtvrtek s odhalením, že pětašedesátiletý producent během několika desetiletí obtěžoval zaměstnankyně své firmy i herečky a modelky, s nimiž jeho firma spolupracovala.  Weinstein obvinění nepopíral, omluvil se a byl – společně se čtyřmi dalšími členy vedení Miramaxu – ze společnosti vyhozen.

Reklama
Reklama
Reklama

Tento týden pak doplnil další dílky rozrůstající se skládačky týdeník The New Yorker.  V obsáhlém materiálu, na němž pracoval jeho autor Ronan Farow deset měsíců, což je třeba zdůraznit, protože to ukazuje, že poctivá pátrací žurnalistika pořád žije, přináší další sérii odhalení a také důležitý kontext příběhu. U New Yorkeru jde o ještě vážnější obvinění: část z celkem třinácti žen, které reportérovi popsaly své zkušenosti, zmiňuje chování, které lze kvalifikovat jako znásilnění.

Scénář byl obvykle velmi podobný. Weinstein pozval herečky nebo spolupracovnice na pracovní schůzku, která se však neodehrála v kanceláři jeho firmy nebo v restauraci či na jiném veřejném místě, ale v hotelovém pokoji. V některých případech to ženy neznepokojilo, protože setkání byly přítomné jiné ženy (jeho asistentky, producentky, režisérky) - což byl trik, který podle jeho spolupracovníků Weinstein běžně a vědomě používal. Když ovšem dvojice osaměla, Weinstein buď ženám nabídl masáž, nebo o ni požádal; často u toho byl v županu. Některé ženy osahával na prsou nebo pod sukněmi, před jinými se odhalil, před dalšími masturboval. Tři ženy, s nimiž mluvil Farow, Weinsteina obviňují, že je znásilnil, orálně i vaginálně.

Harvey Weinstein
Harvey Weinstein • Autor: REUTERS

Tato obvinění Harvey Weinstein odmítá - a jak New Yorker, tak NYT důsledně píší „allegedly“, údajně. Nicméně Farrow shromáždil výpovědi celkem šestnácti bývalých a současných zaměstnanců Weinsteinových společností, kteří tvrdí, že byli buď přímo svědky nevhodného producentova chování, nebo o něm věděli. Zároveň se podle nich o jeho chování všeobecně vědělo. Jeden ze členů vedení v emailu zaslaném jedné z obtěžovaných zaměstnankyň, jehož pravost sám potvrdil, píše o Weinsteinově „špatném zacházení se ženami“ jako o opakujícím se vážném problému, s nímž firma zápasí roky.

Jeden příběh z New Yorkeru: Lucia Stoller se s Weinsteinem seznámila v jednom newyorském klubu v roce 2004 a coby studentka toužící po kariéře herečky souhlasila se setkáním. Když se s ním ocitla o samotě, rozepnul si kalhoty a přitlačil její hlavu do svého klína, přestože opakovaně říkala „ne“. „Říkala jsem pořád dokola – já to nechci, prosím nedělejte to, přestaňte,“ řekla New Yorkeru. „Snažila jsem se mu vymanit, ale možná jsem se nesnažila dostatečně. Nechtěla jsem ho kopnout nebo se s ním prát.“ Také proto, že nad ní měl fyzickou převahu. (V tomto místě je třeba zdůraznit, že i český právní řád pamatuje na donucení k sexu, u něhož není použito fyzické násilí. Jinými slovy – člověka není nutné fyzicky přemoci, aby šlo o znásilnění.)

Texty v New Yorkeru, NYT i v dalších médiích samozřejmě věnují značnou pozornost otázce, proč o tom poškozené ženy nepromluvily, když jich bylo tolik, věci se vědělo a vše trvalo desítky let. Jednak některé promluvily. Italská modelka Ambra Battilana se obrátila na policii, italská herečka Asia Argento zakomponovala napadení do jednoho ze svých filmů - a to natolik věrně, že řada lidí ve vousatém muži v županu Weinsteina poznala.

Navíc ve všech popsaných případech šlo o drtivou mocenskou nerovnováhu. Všem ženám šlo o kariéry a živobytí, často také o jejich pověst. V případě Weinsteinových spolupracovnic šlo o nadřízeného, který rozhodoval o jejich působení ve firmě; u hereček a modelek nejen o šanci uplatnit se v jeho filmech, ale o osud celé kariéry v Hollywoodu. Na Weinsteinově straně stály týmy drahých právníků a píáristů a reálný i neformální vliv v zábavním průmyslu. Řada lidí mluví ostatně o tom, jak se Weinstein rád chlubit tím, že ničil lidi, kteří mu zkřížili plány.

Dokládá to třeba případ zmiňované italské modelky, o jejímž sexuálním životě začali bulvární novináři intenzivně psát teprve poté, co si na Weinsteinovo obtěžování stěžovala na policii. A jak připomíná Guardian, otázky by neměly směřovat jen k ženám samotným, ale ke všem lidem, kteří „stáli okolo“ a podle vršících se důkazů o Weinstenově chování věděli. Ostatně o tom, co se stane ženě, která na podobné chování upozorní, opakovaně píše i tento list: její okolí, rodina i policie jí často nevěří, její zážitek bagatelizují, případně přesouvají odpovědnost na ni samu.

Přestože Weinsten byl odstaven z vedení vlastních firem, skandál hned tak neskončí. Právě ve středu list New York Times pokračuje textem, v němž podobnou zkušenost popisují takové hvězdy jako Gwyneth Paltrow nebo Angelina Jolie.

https://www.youtube.com/watch?v=PJrvXd2J_2c

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Reklama
Reklama