Madrid žádá Katalánsko o vysvětlení a hrozí omezením autonomie

Update:Španělský premiér Mariano Rajoy pohrozil omezením katalánské autonomie. Po mimořádném zasedání španělské vlády ve středu ráno požádal předsedu katalánské vlády Carlese Puigdemonta o vysvětlení, zda se katalánský parlament skutečně usnesl na vyhlášení nezávislosti. V takovém případě by Rajoy aktivoval článek 155 španělské ústavy, píše list El País. A tím by mohl pozastavit autonomii Katalánska. Puigdemont samostatnost navzdory očekávání v úterý neoznámil. Místo toho navrhl odložit vyhlášení nezávislosti o několik týdnů a mezi tím vyjednávat s Madridem. Dokument mu pak schválil katalánský parlament.

Co přesně nakonec katalánský premiér Carles Puigdemont v úterý udělal, vlastně není jasné. Katarze boje za nezávislost rozhodně vypadá jinak. Tisícovky demonstrantů před parlamentem se po premiérově projevu rozcházely domů bez oslav a s rozpačitými výrazy ve tvářích. Klíčová skupina radikálně levicových nacionalistických poslanců ze strany Jednotná lidová kandidátka (CUP) nepovstala a nepřipojila se k potlesku zbytku vládních stran. Její mluvčí pak v rozpravě otevřeně mluvila o zklamání, promarněné příležitosti, a do médií dokonce o zradě.

Nejprve byl Puigdemontův projev o hodinu odložen. Jak se později ukázalo, v zákulisí probíhala dvouhodinová hádka právě mezi poslanci radikální CUP a umírněnějšími nacionalisty. Radikálové se teprve hodinu před ohlášeným vystoupením dozvěděli, že Puigdemont nezávislost otevřeně nevyhlásí, a tak požadovali, aby se o ní okamžitě hlasovalo přímo na zasedání. Jakýchsi ústupků se snad dopracovali (původní text na veřejnost nepronikl), ale zásadního průlomu nikoliv.

Takže výsledek: Puigdemont prohlásil, že Katalánsko si vydobylo právo na nezávislost a že naplní očekávání lidu. “Přijímám mandát katalánského lidu, podle nějž se má Katalánsko stát nezávislým státem ve formě republiky,“ pronesl. V tomto okamžiku následoval bouřlivý potlesk poslanců vládních stran. Vzápětí ale přišla další věta: “Navrhuji, aby parlament účinky proklamace nezávislosti odložil, abychom v následujících několika týdnech mohli vést rozhovory, bez nichž není možné dosáhnout vyjednaného řešení.“

Po zasedání ještě poslanci nacionalistických stran podepsali prohlášení o nezávislosti, o jehož právní závaznosti panuje ještě větší nejistota - nebyl projednám v parlamentu ani se o něm nehlasovalo. Jinými slovy, Španělsko se zastavilo těsně nad propastí: kdyby prosadili svou poslanci CUP, je celkem snadno představitelné, že by v ulicích Barcelony nyní hřměly vojenské transportéry. Nevyřešilo se však nic.

Ale v Madridu rozhodně nevládne klid. Deník El País opatřil svůj editorial titulkem Nová past - a v podstatě v něm tvrdí, že Barcelona hraje jen o čas a chaos je součástí taktiky nacionalistů. Ti se zcela nepřípustně se nadále pohybují za hranou zákona a stát prý nemůže nadále přihlížet. Největší španělský deník má za to, že nezbývá nic jiného než na neudržitelnou situaci tvrdě reagovat. Španělská vláda se schází ve středu ráno, premiér Rajoy bude jednat s představiteli socialistů (PSOE), kteří ho již plně podporují, a Ciudadanos, kteří ho k větší tvrdosti tlačí od počátku.

Šéfka jejich strany v Katalánsku Inés Arrimadas v úterý v katalánském parlamentu ve velmi tvrdém a strhujícím projevu obvinila nacionalisty z pokusu o převrat a nazvala je “nacionalisty nejhoršího druhu” - citovala přitom z jejich vlastních materiálů, v nichž voličům vysvětlují, že “Katalánci mají geneticky blíže k Francouzům či Italům než ke Španělům, mají vlastně trochu genů švýcarských”.

Co je teď důležité brát v potaz?

• Koalice katalánských nacionalistů se může rozpadnout; zklamaní poslanci CUP mají dost síly na to, aby vládu poslali ke dnu. V tom případě by následovaly v Katalánsku předčasné volby, jejichž výsledek lze stěží odhadnout
• Nacionalisté jsou pod drtivým ekonomickým tlakem. Z regionu odcházejí ve velkém největší firmy, turisté ruší dovolené, společnost American Airlines doporučila pasažérům, aby do Barcelony nyní raději nelétali. Prodlužovaná nejistota a hrozba chaosu situaci stěží zlepší.
• Nacionalisté nezískali žádnou významnou zahraniční podporu, což je ostatně spolu s ekonomickým tlakem a neslaným nemastným výsledkem referenda hlavním důvodem, proč zařadili zpátečku. Katalánsko se bez přímluvců řítí do velkého ekonomického a politického průšvihu. Například Francie již podruhé v tomto týdnu oznámila, že Katalánsko neuzná. V takovém případě by nový stát, vyhozený z Evropské unie, ležel vklíněný mezi Španělsko, které mu hrozí silovým řešením, a Francií, jež neuznává jeho existenci.
• Španělská vláda může stále situaci vyřešit silou, má k tomu souhlas tří hlavních stran a oporu v zákoně, protože nacionalisté prokazatelně postupují neústavně.
• Premiér Rajoy se sám může dostat pod tlak, aby situaci konečně řešil, protože chaos neohrožuje pouze ekonomiku Katalánska, ale celé země.