0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Denní menu21. 11. 20163 minuty

Sedm slibů Marka Zuckerberga, jak Facebook zatočí s hoaxy a trolly

Šéf Facebooku Mark Zuckerberg • Autor: ČTK/AP

Mark Zuckerberg v sobotu otočil ve věci falešných zpráv na Facebooku. Až doposud se šéfové nejvlivnější sociální sítě stavěli k tomuto jevu spíš netečně, ale po smršti kritiky z poslední doby – posílené i slovy Baracka Obamy – jde Facebook do sebe.

Téma se rozvířilo poté, co Donald Trump vyhrál v USA volby a někteří jeho kritici začali poukazovat na to, že volby ovlivnila neschopnost Facebooku zabránit šíření lživých zpráv v předvolební kampani. Kritika vyvrcholila poté, co vlivný portál Buzzfeed přišel s analýzou, podle které měly dezinformace před volbami na Facebooku dokonce navrch nad pravdivými sděleními. Zuckerberg se nejdřív bránil - a to, že by Facebook pomohl Trumpovi vyhrát, označil za “bláznivou myšlenku”.

Reklama

To však oponenty kritiky ještě víc rozlítilo, navíc se do debaty vložil minulý týden prezident Obama s tím, že matení veřejnosti přes sociální sítě rozhodně nejde brát na lehkou váhu. V době, kdy většina lidí bere informace primárně z toho, co jim přistane na facebookové zdi nebo na Twitteru, jsou falešné zprávy podle Obamy přímým ohrožením demokracie a provozovatelé sociálních sítí se nemohou zodpovědnosti jen tak zbavit.

Dalo by se namítat, že Facebook ve skutečnosti není ničím jiným než novodobou výrobnou papíru, na který si každý může napsat, co chce – a těžko výrobce média popotahovat za nevhodný obsah. I Zuckerberg už ale pochopil, že tak jednoduše z téhle debaty nevyklouzne. “Dezinormace bereme vážně,” napsal v sobotu v “updatu”, který pověsil na svoje zeď a kde mimo jiné přiznal, že Facebook chyboval, pokud někdy nechal svoje uživatele sdílet, cokoli se jim zlíbí. A přidal sedm konkrétních bodů, jak situaci zlepšit:

  • Vylepšit algoritmy tak, aby Facebook sám poznal, že uživatelé chtějí něco nahlásit jako hoax, a to ještě dřív, než to sami stihnout udělat.
  • Usnadnit uživatelům nahlašování falešných zpráv.
  • Ověřovat zprávy u třetích stran, tzn. spojit síly se spolehlivými “fact-checkery” a víc se od nich učit.
  • Zavést varovné hlášky, tzn. pokud je u něčeho silné podezření, že jde o falešnou zprávu, pak by takový příspěvek měl od Facebooku dostat i příslušné varovné označení.
  • Důsledněji kontrolovat, na co se autoři příspěvků odkazují a kam vedou linky, které ke svým zprávám přidávají.
  • Rozbít ekonomiku, na které je šíření hoaxů postaveno. Často totiž jde o ziskovou činnost, za kterou stojí reklamní roboti a automatizované systémy vycvičené k tomu, aby uměle zvedali čtenost a zneužívali reklamní politiku Facebooku.
  • Víc poslouchat novináře a osvojit si standardy ověřování faktů používané v zavedených médiích.

Pro úplnost je dobré připomenout, že zmanipulované zprávy a dezinformace jsou fenomén, který škodí i Česku. Jeho sílu ukázal nedávný průzkum agentury STEM. Každý čtvrtý Čech podle něho věří webům, které prokazatelně šíří dezinformace. Čtvrtina populace má k “alternativním médiím” větší důvěru než k médiím tradičním včetně veřejnoprávních. Tristní je situace u mladých lidí: dva z pěti přiznávají, že dezinformační a manipulativní obsah neumí rozeznat.

Pokud jde ovšem o Facebook, ten je dnes už tak velký, že se na věc dá dívat i z té lepší stránky. Jak říkal Zuckerberg těsně po volbách: z 99 procent je obsah na Facebooku autentický.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].