Řecko je ve výprodeji

Je to dobrý, nebo špatný konec skandálu? Jak pro koho. Pro „oříškovou královnu“, bývalou viceprezidentku jihokorejské společnosti Korean Air Heather Čoovou, která byla v únoru v Soulu odsouzena za porušení pravidel leteckého provozu, určitě dobrý. Dnes totiž byla po pěti měsících propuštěna z jihokorejského vězení, kde skončila po skandálu, jejž vyvolalo její chování na palubě letadla v New Yorku. Čoová tehdy napadla letušku kvůli špatně naservírovaným oříškům a pak nařídila personálu letadla, aby se vrátilo k letištní hale, kde přikázala šéfovi palubní posádky opustit stroj.

Odvolací soud dnes vyhověl žádosti advokátů o zrušení rozsudku a trest ročního vězení změnil na desetiměsíční podmínku. Předseda soudního senátu podle deníku The Guardian argumentoval hlavně tím, že Čoová rezignovala na svoji manažerskou pozici v aeroliniích, byla dříve bezúhonná, má dvě malé děti a také prošla vnitřní proměnou. Upozornil také, že Čoová bude muset unést silnou kritiku společnosti a stigma, které na ní zůstane.

Faktem je, že skandál s oříšky měl v Jižní Koreji velký ohlas. Už proto, že řada tamních obyvatel si stěžuje na příliš okázalý život bohatých a mocných. Navíc v letecké společnosti šlo tak trochu o protekční „rodinný“ podnik. Čoová je totiž dcerou šéfa Korean Air, před její rezignací navíc pracovali v manažerských funkcích společnosti i všichni jeho další potomci.

Žaloba proti rozhodnutí soudu ještě zvažuje odvolání a Čoová tak vyhráno nemá.  

A malý dodatek: dávejte si pozor v letadlech ČSA. Největším akcionářem tuzemských aerolinek není nikdo jiný než Korean Air.

Spojené státy americké přitvrzují v honbě na čínské špiony. V minulých dnech obvinily tři čínské univerzitní profesory a tři další občany Číny z ekonomické špionáže. Podle USA tito lidé ukradli citlivá data o amerických technologiích za účelem pomoci čínským univerzitám, ale i vládou ovládaným čínským firmám. Jednoho z šestice obviněných, profesora Hao Zhanga, policie zatkla na letišti v Los Angeles, když přiletěl do USA na konferenci, ostatní jsou v Číně.

Profesoři jsou podle portálu CNBC obviněni z toho, že ukradli informace o technologiích pro chytré telefony, tablety a GPS zařízení od jejich amerických zaměstnavatelů. Těmi byly společnosti Skywork Solutions a Avago Technologies. Technologie přitom byly využitelné i pro vojenské účely. Jak server upozorňuje, obvinění a zatčení jednoho profesora je důkazem, že USA zvyšují tlak proti rostoucím pokusům Číny špehovat v amerických firmách a krást jejich obchodní tajemství, a to jak přes kybernetické útoky nebo i klasickými špionážními technikami. Například v roce 2014 USA obžalovala pět čínských vojáků z kyberútoků a ekonomické špionáže amerických firem. 

Fakt, že ukrajinská ekonomika má problémy, je jasný dlouho. Už před loňskou ruskou invazí na východě země se její hospodářství topilo v dluzích a ochromovala ho všudypřítomná korupce. Přetrvávající boje na východě a další problémy Ukrajiny ale táhnou ekonomiku dál a dál ke dnu a výsledkem je tak mohutný propad, z něhož se Ukrajina bude ještě dlouho a těžce sbírat. Za první čtvrtletí letošního roku se její hrubý domácí produkt (HDP) této země propadl oproti stejnému období loni o 18 procent a veřejný dluh Ukrajiny se blíží stu procent HDP. The Economist také upozornil, že Ukrajinci jsou jedni z mála obyvatel bývalého východního bloku, kteří se mají finančně hůř než v dobách Sovětského svazu.

Vláda Ukrajiny podle Economistu jedná a snaží se rozpočet a celkový stav hospodářství země alespoň po malých krocích zlepšovat. Zavedla například elektronický systém výběru DPH, který by měl omezit rozbujelé krácení daní. Vytáhnout alespoň část firem z šedé ekonomiky by měly také změny v daních z příjmů. Finanční správa Ukrajiny například v dubnu oznámila, že přijala kolem 3 tisíc žádostí o daňovou amnestii, kdy firmy doplatí daně na základě svého čestného prohlášení a zato se vyhnou jakýmkoliv pokutám od státu. Díky tomu se daňové výnosy už zvýšily o 12 milionů USD. Některé daně se také zvýšily. Například nejvyšší daň z příjmu pro fyzické osoby se zvedla z předchozích 17 procent na 20 procent. 

Z fatálních dluhů se snaží vyhrabat, jak je všeobecně známo, také Řecko. Jednání s evropskými věřiteli se v poslední době zasekla a na poslední schůzce, která dnes končí v Rize, se neočekávaně s řeckým ministrem financí Varufakisem sešla německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande. Výsledkem nočního setkání bylo prý jen doporučení, aby Řekové v jednání s věřiteli pokračovali.

Řecko se snaží z dluhů vymanit nejrůznějšími cestami, jednou z nich je i rozprodej majetku země. Podle časopisu Newsweek se tak řada zahraničních zemí, mezi jinými Německo, Čína či Rusko, řadí u řeckých hranic do fronty.

Řecko podle časopisu zveřejnilo seznam majetku, který prodalo nebo se chystá prodat. Z něj vyplývá, že nejvíce má jít na odbyt infrastruktura jako jsou letiště, přístavy, dálnice a podniky veřejné služby.

Seznam ukazuje, jakým obratem vládní levicová strana Syriza musela projít. Původně totiž jakýkoliv výprodej majetku státu, který po zemi ovšem chtěla jako jedno z opatření na umoření dluhů ve výši 245 miliard eur i Světová banka, Mezinárodní měnový fond a Evropská komise, odmítala.

Realita je ale nakonec jinde. Seznam ukazuje, že v zemi už úřadují Číňané – 51 procent největšího řeckého přístavu v Pireu kupuje společnost China Ocean Shipping Company (COSCO) a kupu letišť ovládli Němci, konkrétně společnost Fraport AG.

Další majetek na privatizačním seznamu je například 670 kilometrů dlouhá dálnice Egnatia, která protíná sever Řecka, nemovitosti v New Yorku, Washingtonu či Bělehradě, termální prameny nebo bývalá americká letecká základna v Heraklionu na Krétě. V Řecku už zaúřadovali i Češi, respektive Česko-řecká firma Opap, která v dubnu získala za 40,5 milionu eur, tedy za více než miliardu korun, dvacetiletou licenci na dostihové sázky. Podíl ve firmě mají za českou stranu podnikatelé Karel Komárek, jehož firma vlastní v tuzemsku společnost Sazka, a obchodní partner Petra Kellnera Petr Šmejc. Podle Newsweeku šlo o první dokončený prodej řeckého majetku. 

Různé země mají různé starosti. V Respektu jsme nedávno otiskli

článek o zahraniční politice Švédska

, konkrétně nové ministryně Margot Wallströmové. Ta si dala za cíl prosazovat „etickou a feministickou zahraniční politiku“. Vedlo to k diplomatické roztržce nejprve s Izraelem a později i se Saúdskou Arábií a organizací zastupující všechny muslimské země – s nulovým výsledkem pro seveřany. Dalo by se po této zkušenosti říct, že Švédsko narazilo na hranice své morálky – Wallströmová to tak ale nevidí. Vyplývá to alespoň z článku „Kdo se bojí feministické zahraniční politiky?“, který

otiskl týdeník The New Yorker

.

Autorka v něm mimo jiné píše: „Wallströmová v našem rozhovoru odkazuje na stále četnější výzkumy, které ukazují souvislost mezi bezpečím žen a národní a mezinárodní bezpečností. Ve tři roky staré knize Sex a světový mír například tým čtyř výzkumníků předkládá data, podle nichž platí, že čím násilnější je nějaký stát/režim/společnost vůči svým ženám, tím násilněji se chová také vůči svým sousedům.

Nejlepším indikátorem mírumilovnosti nějakého státu tedy není stupeň jeho bohatství, úroveň demokracie nebo nábožensko-etnická identita - nejlepším indikátorem je, jak dobře se chová ke svým ženám. Podle této zahraničněpolitické školy by tedy diplomacie, která se snaží řešit globální nerovnosti mezi muži a ženami, měla být prioritou každého politika, který se zajímá o globální bezpečnost.“ To zní přesvědčivě – ale jak takovou diplomacii dělat v praxi? Příští čtyři švédské roky napoví, každopádně Saúdskou Arábií ministryně Wallströmová svou tvrdou kritikou zatím nijak nepohnula.

Video: S humorným videem o letecké bezpečnosti přišly aerolinky Delta.