pondělí 19. 6. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Rakouská sociální demokracie prolamuje tabu. Šéf strany a kancléř Christan Kern oznámil, že se po podzimních parlamentních volbách nebrání vládní spolupráci s nacionalistickou stranou Svobodných (FPÖ).

Grémia sociální demokracie v posledních měsících vypracovala seznam podmínek pro případné koaliční partnery. Patři k nim zvýšení minimální mzdy na 1500 eur, snížené platby pojistného pro podniky, plošná výstavba jeslí a celodenních školek. „Nespolupracujeme se stranami, které poštvávají veřejnost proti menšinám,“ říká dále novinářům Kern  - a je otázka, jak je možné tento požadavek právě v případě FPÖ naplnit, píše Die Welt. Strana totiž často vede volební kampaně zaměřené proti muslimům a údajné islamizaci Rakouska.

Reklama
Reklama
Reklama

Sociální demokraté svůj kurs ve vztahu k nacionalistům mění po 30 letech. Na zemské úrovni  bylo stranické tabu prolomeno již při sestavení nové vlády v Burgenlandu v roce 2015.

Rakouská politika je v posledních týdnech ve velkém pohybu. Po uprchlické krizi roku 2015, kdy alpská republika v přepočtu na obyvatele přijala více žadatelů o azyl než sousední Německo, obliba protiimigrantské FPÖ prudce stoupla. Strana dlouho s přehledem vedla v průzkumech, nyní se však propadla na třetí místo. Nejoblíbenější jsou po nástupu mladého ministra zahraničí Sebastiana Kurze do čela partaje lidovci, následuje sociální demokracie.

Kern a Kurz, noví a charismatičtí lídři těchto tradičně nejsilnější stran, se snaží zabránit opakování „velké koalice“, kterou voliči viní z nehybnosti a klientelismu.  Doufají, že v případné koalici s FPÖ budou v pozici těch silnějších, a proto již koaliční spolupráci nevylučují.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Šéf turecké opozice se vydal na 450 kilometrů dlouhý pochod. Vyšel z hlavního města Ankary a cílem pouti 68letého politika je věznice na okraji Istanbulu, kde za mřížemi “sedí” poslanec z jeho strany CHP. “Už toho bylo dost. Žijeme v diktátorském režimu,” říká šéf opozice Kemal Kilicdaroglu podle Die Zeit.

Jeho sekulární středolevá strana je zdaleka nejsilnější opozicí v zemi a dlouho se s podporou demonstrací nebo organizováním protestů proti Erdoganovým autoritářským krokům držela zpátky. Po loňském neúspěšném pokusu o převrat například podpořila řadu opatření, které usnadnily následné čistky.

Reklama
Reklama
Reklama

Minulou středu byl však poprvé odsouzen politik z této strany:  Enis Berberoglu za vyzrazení státního tajemství dostal 25 let vězení. Velezrada spočívá v tom, že měl novinářům údajně před dvěma lety vydat informace o aktivitách tureckých tajných služeb v Sýrii, konkrétně o dodávkách zbraní islamistickým rebelům. Erdogan po zveřejnění těchto informací v deníku Cumhuriyet tehdy novinářům a jejich zdrojům sliboval tvrdou odplatu - a tento slib plní. Někdejší šéfredaktor již například musel odejít do exilu v Berlíně.

Na pochodu do Istanbulu šéfa opozice doprovázejí odboráři a spolustraníci, přidaly se stovky sympatizantů a odpůrců vlády. Pochod si naplánovali na celkem 24 dní - tedy na stejně dlouhou dobu, jakou v roce 1930 pochodoval Mahátma Gándhí a jeho příznivci na protest proti britské koloniální politice v Indii.

Reklama
Reklama