0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Denní menu19. 4. 20174 minuty

Předčasné volby ukončí evropské naděje a potvrdí skutečně tvrdý Brexit

Autor: ČTK

Když o něčem vytrvale měsíce tvrdíte, že se nestane dřív než za tři roky, a pak zničehonic oznámíte, že se to stane za měsíc a půl, je jasné, že to leckoho překvapí. Přesněji – úplně všechny. Překvapené reakce na oznámení britské premiérky Theresy May, že parlamentní volby nebudou v roce 2020, jak dlouhodobě slibovala, ale už zkraje letošního června, nicméně rychle vystřídaly debaty, co tenhle krok bude znamenat pro nedávno oficiálně zahájený Brexit.

Motivace, která premiérku vedla k zásadnímu obratu, mohla být několikerého druhu. Připomeňme si, že jedno z nejklíčovějších jednání v dějinách země vede politička, která se v čele své strany zatím neucházela o podporu voličů. Namísto toho byla loni do úřadu vybrána poté, co z něj odstoupil architekt referenda a vítěz posledních voleb David Cameron. Dnes je Theresa May nejpopulárnější političkou v zemi – byť je v tomto kontextu zvláštní, pokud se premiérka plánuje vyhýbat televizním debatám, jak o tom na základě informací z Downing Street píše BBC.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

A k tomu klíčová jednání vede za situace, kdy nemá úplně stabilní podporu ani ve vlastní straně, což se jasně ukázalo při projednávání několika zákonů z poslední doby, třeba při návrhu vyrovnat odvody zaměstnanců a živnostníků. May je totiž vázaná manifestem, s nímž šli konzervativci do voleb v roce 2015 a který měl podle tehdejších očekávání projít značnou revizí po prodloužení koaliční spolupráce s liberálními demokraty. Jenže po překvapivě jasném vítězství konzervativců nebyla koalice potřeba a manifest nyní funguje v konzervativní straně coby zdroj vnitrostranického pnutí, což je poslední věc, kterou premiérka nyní potřebuje. (Blog konzervativního časopisu Spectator nabízí sérii bodů, které nejspíš z manifestu vypadnou.)

Předčasné volby by tak měly May zajistit jasný mandát od voličů, zbavit ji svazujícího stranického manifestu a dát jí jasnější většinu, která se očekává na základě průzkumů veřejného mínění. Silnější většina v parlamentu pak bude také klíčová ve finálním hlasování o podmínkách odchodu země z EU. Přidejme ještě pohled, který říká, že pokud by se volby odehrály v roce 2020, začátek kampaně by se časově shodoval s klíčovou fází vyjednávání s EU a jednotliví ministři by mohli být vedeni spíše snahou zalíbit se voličům.

A nyní k otázce, která všechny zajímá: co bude tahle změna kurzu znamenat pro Brexit? Jednu z odpovědí nabízí deník The Guardian, který píše, že předčasné volby odchod z EU definitivně a nezvratně pojistí. Jak list připomíná, z reakcí řady evropských politiků bylo možné v uplynulých měsících vyčíst jistou naději, že Britové si celé ještě rozmyslí. Že sice oficiálně zahájili odchod, ale že je stále možné se mu vyhnout. EU má nakonec na kontě řadu „opravných“ referend o zásadních otázkách.

Předčasné volby však tyto naděje rázně ukončí. S očekávanou podporou voličů, kteří budou ve volbách hodnotit jak dosavadní výkon kabinetu při vyjednávání s EU, tak rozhodnutí odejít jako takové, už nebude pochyb, že „Brexit znamená Brexit“ -  jak premiérka ráda opakuje.

Jistě, výsledek voleb nemusí dopadnout tak jasně podle očekávání jak by se mohlo zdát. Strany, které chtějí rozhodnutí odejít z EU ještě zvrátit, zaznamenaly prudký nárůst žadatelů o členství (liberálním demokratům během hodiny od premiérčina oznámení jich přibyla tisícovka). Vyrojily se spekulace, že se do kampaně zapojí ex-premiér Tony Blair, který i bez aktivního zapojení vyzývá občany, ať podpoří anti-brexit partaje. A hodí se připomenout, že stejně jako v dalších zemích, také v Británii průzkumy často míří vedle. Čekají nás zajímavé týdny.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].