0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Denní menu11. 6. 20183 minuty

Nový etiopský premiér ohlašuje smíření a privatizaci

Abiy Ahmed  • Autor: REUTERS

Hospodářsky nejrychleji rostoucí země světa za rok 2017 leží na východě Afriky. Etiopie, stát se sto miliony obyvatel, se drží na popředí statistik měřících ekonomický vzestup posledních patnáct let. Je to samozřejmě způsobeno i tím, že po stalinistické diktatuře a občanské válce 80. let se odráží ode dna. Ale jak známo, ekonomický růst není vše: současně s hospodářstvím v posledních letech rostl i počet a intenzita protestů namířených proti diktátorské vládě a dominanci národa Tigrajů ve vedoucích postech režimu.

Etiopie, která se v mnoha směrech inspiruje Čínou, původně reagovala zatčením tisíců demonstrantů. Již před třemi lety byl vyhlášen výjimečný stav, často byly odpojeny sociální sítě a internet, bezpečnostní složky zabily stovky demonstrantů. Od letošního jara se však dějí nečekané a rychlé změny, které v aktuálním vydání shrnuje týdeník The Economist.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Do čela vlády v dubnu nastoupil dvaačtyřicetiletý, veřejnosti do té doby málo známý bývalý voják Abiy Ahmed. Omluvil se jménem vlády za zabité demonstranty a tisíce zatčených protestujících propustil z žalářů. Vycestoval do ohnisek nespokojenosti a na veřejných vystoupení se prezentoval jako přítel demonstrantů, kterým nabídl spolupráci na dalším rozvoji země. Pozval k návratu do vlasti exilové disidenty a zrušil obvinění z terorismu vůči desítkám opozičních aktivistů. Oznámil, že změní ústavu tak, aby omezovala počet jeho funkčních období.

V posledních dvou týdnech reformní tažení graduje. Abiy Ahmed ruší výjimečný stav. Minulý týden překvapil plánem částečně privatizovat telekomunikace, cukrárny, vysoce ziskové státní aerolinky a další odvětví, které dosud vládní strana plně kontrolovala. Oznámil také, že se začne řídit mírovou smlouvou se sousední Eritreou z roku 2000, vrátí jí sporná území a nastartuje cestu k míru a usmíření.

Je samozřejmě otázka, zda všechny vznešené plány a sliby budou opravdu naplněny a zda má třeba šanci plán ekonomických změn, které jdou nad rámec částečného rozprodání státních podniků. Také není jasné, zda se tímto způsobem dlouhodobě povede dostatečně uvolnit “páru” nespokojenosti, která v posledních třech letech hrozila eskalací násilí v etnicky a kulturně nesmírně různorodé zemi. A zda tedy liberálními reformami “shora” dokáže proměnit autoritářský režim čínského typu, který byl při potírání bídy v posledních 25 letech neobyčejně úspěšný, ale teď naráží na své limity.

Přes opatrnost, která je při posuzování dalších vyhlídek na místě, však z Addis Abeby přichází příjemný signál: ve světě, který se vydává spíše opačnou cestou posilování autoritářů a odklonu od liberalismu, se v jedné významné zemi vládce pokouší jít opačnou cestou.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].