0:00
0:00
Denní menu15. 3. 20172 minuty

Nejtvrdší kritici imigrace žádné uprchlíky neznají, říká bývalý internetový válečník

Nejspíš kdokoliv, kdo se kdy ocitnul na sociálních sítích, na ně narazil – internetoví trollové. Britský deník The Guardian se vydal prozkoumat, kdo jsou lidé, kteří běžně ostatním na internetu vyhrožují, zastávají rasistické či xenofobní postoje, vyzývají k násilí či jej schvalují, jsou agresivní a sprostí. A vydal se je prozkoumat ve formátu, v němž tento tradiční britský deník vstupuje do nových žurnalistických vod.

Dvacetiminutový „multiportrét“ představuje deset lidí z Británie, Norska, Spojených států, Ruska či  Libanonu (přesněji Syřana žijícího v libanonském exilu). Jsou různého pohlaví, socioekonomického postavení i vzdělání; co však tyto „internetové válečníky“ spojuje je to, že svým projevem „testují hranice svobodu projevu“, jak to Guardian shrnuje.

Dokumentaristé s portrétovanými nepolemizují, nicméně na detailech z jejich životů ukazují paradoxní vztah mezi postoji, které šíří on-line, a jejich reálnými životy. Brit Robert veřejně vyzývá k zabíjení syrských uprchlíků, za ženu má však cizinku. Stejně tak Norka Sina, jejíž manžel je imigrant; detaily se nedovíme, ale v jeden moment mu říká: „Jsi imigrant, ale nejsi terorista.“ Američan Pete útočí na přistěhovalce z Latinské Ameriky, protože „nerespektují naši vlajku“, a má u toho oblečené tepláky a tričko se vzorem této vlajky.

↓ INZERCE

Jejich společnou vlastností je i nedůvěra k vládám, tradičním médiím, u některých také naznačená osamělost a sociální izolace či ekonomické potíže. Krátký film nicméně končí mírně optimisticky, sebereflexí jednoho ze zpovídaných. Nor Kjell před lety tweetoval o tom, že byla chyba ukončit kolonizaci neevropských zemí, protože jedině tak je možné muslimy zcivilizovat, nicméně dnes přiznává, že s muslimem pracuje a že je to fajn člověk.

„Mám teď práci, takže imigraci už tolik neřeším,“ říká Kjell. „Nejtvrdší kritici imigrace obvykle žádné imigranty neznají. Když nějaké poznáte, pochopíte, že to vlastně není problém. Kdybych se v diskusním fóru potkal se svým dřívějším já, určitě bych se s ním pohádal.“


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026