středa 16. 11. 2016

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Role umělé inteligence v životech lidí už dávno nepatří na stránky science-fiction; my všichni totiž začínáme tyto vize ze sci-fi románů reálně žít. Předmětem vášnivých debat je pak přirozeně otázka, zda nás s umělou inteligencí čekají zářné zítřky, či naopak problémy, přičemž nemusí jít nutně o naprosté „porobení“, ale také třeba masovou nezaměstnanost.

Jak v obsáhlém rozhovoru pro technologický magazín The Verge předpovídá Manuela Veloso z americké Carnegie-Mellonovy univerzity, bude platit jedna základní konstanta: lidé a umělá inteligence budou v budoucnu propojeni v takové míře, že nebude možné rozpoznat, kde končí lidská činnost a začíná ta „robotická“. Zároveň budou na sobě zcela závislí a nebudou moci existovat odděleně.

Reklama
Reklama

Profesorka Veloso šéfuje oddělení strojového učení - tento obor se zabývá algoritmy a technikami, které umožňují počítačovým systémům „učit se“. A se svým týmem v prostoru univerzitního kampusu testuje novou generaci robotů zvané „cobots“. Robot podobný segwayi slouží k lidem k nejrůznějším účelům, kupříkladu jako průvodce hostů po prostoru kampusu.

https://www.youtube.com/watch?v=fm-EVGLq4EI

Inzerce
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Naděje, že nově zvolený americký prezident Donald Trump podstatně zmírní vyostřenou rétoriku z kampaně a bude skutečně „prezidentem sjednotitelem“, jak slíbil ve vítězném projevu, vydržela sotva pár dní. Některé svoje plány sice budoucí pětačtyřicátý prezident koriguje: systém zdravotního pojištění Obamacare by měl být zachován ve víceméně nezměněné podobě, se zdí na hranici s Mexikem to taky nebude tak horké. Důvody k obavám ovšem dál posílil prvními personálními rozhodnutími.

Když dáme stranou pozoruhodný fakt, že muž slibující radikálně provětrat Washington do svého týmu povolal řadu dinosaurů americké politiky (za všechny Newt  Gingrich, které se ve vysoké politice pohybuje od konce sedmdesátých let), pak jde zejména o výběr Stephena K. Bannona do pozice vrchního stratéga a poradce.

Reklama
Reklama

Tedy hlavu Trumpovy kampaně a šéfa extrémně konzervativního serveru Breitbart News, který sám sebe v minulosti údajně nazval „leninistou“ s cílem „rozbořit stát“. Jak upozorňuje deník The New York Times, rozhodnutí odměnit Bannona vlivnou pozicí v prezidentském týmu vyvolalo kritiku nejen v demokratických, ale také republikánských kruzích, byť většina vlivných republikánů zatím mlčí. (Od Breitbart News v minulosti mimochodem postupně distancovala většina mainstreamových konzervativních médií.)

NYT ve svém úterním, velmi kriticky laděném editorialu předestírají důvody pro znepokojení: „Při procházení titulků serveru Breitbat se ocitnete v paralelním vesmíru, v němž černoši nedělají nic jiného, než páchají zločiny, imigranti znásilňují dcery našinců a feministky chtějí vykastrovat všechny muže. Pokud by vás titulky neznepokojily, pak se podívejte do debat pod texty nebo na to, kdo všechno se raduje z faktu, že Trump vybral právě Bannona.“ Z takové podpory by se skutečně radoval jen málokdo – sešli se tam totiž popírač Holocaustu David Duke či šéf americké nacistické strany (ano, existuje).

Přitom většina Američanů budoucího vrchního stratéga Bílého domu příliš nezná; během kampaně, jejímž šéfem se stal letos v srpnu, se totiž držel stranou pozornosti. Vhled do Bannonova myšlení nicméně přinesl kupříkladu historik a spisovatel Ronald Radosh, sám bývalý člen americké komunistické strany, který šéfa Breitbart News potkal před dvěma lety na večírku pořádaném v jeho washingtonském domě. „Lenin chtěl zničit stát, a to je také můj cíl. Chci zničit dnešní establishment,“ prohlásil podle něj Bannon.

Mezi skupiny určené ke zničení nezahrnul podle Radoshe jen „očekávatelnou“ demokratickou stranu, ale také republikány a všechna tradiční konzervativní média. Radosh před zveřejněním svojí vzpomínky Bannona kontaktoval s žádostí o vyjádření, ale Bannon si podle svých slov setkání ani obsah konverzace nepamatuje.