úterý 13. 6. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Ivanka Trump je v médiích často vnímána jako ta, která svého otce Donalda usměrňuje – naposledy mu prý radila, aby Spojené státy neodstupovaly od klimatické dohody. Deník The Guardian ovšem s trochou škodolibosti vykresluje méně ušlechtilý obraz dcery současného amerického prezidenta.

List přináší reportáž z továrny v indonéském Subangu, kde se vyrábí oblečení pro její oděvní značku. Autorka textu mluvila s dělníky a dělnicemi, kteří si stěžují na nesmyslně vysoké normy, nízké mzdy, neplacené přesčasy, zastrašování odborů a špatné pracovní podmínky včetně toho, že ženy nemohou odejít na toalety, když mají menstruaci. To vše v zemi, kde jsou minimální mzdy jedny z nejnižších v celé Asii.

Reklama
Reklama
Reklama

Jejich stížnosti navíc přicházejí jen nedlouho poté, co byli v Číně zatčeni lidsko-právní aktivisté, kteří prověřovali poměry v továrně, kde se pro Ivanku Trump vyrábějí boty. Popis zaměstnanců zněl podobně: nízké mzdy, špatné podmínky, slovní agrese, porušování ženských práv.

Zprávy o současné situaci aktivistů pracujících pro newyorskou organizaci China Labor Watch se různí. Podle některých zdrojů jsou stále ve vazbě. Čína je odmítá propustit přes oficiální telefonát z amerického ministerstva zahraničí a chce je dostat až před soud. Podle Guardianu je však zadržován pouze jeden z nich, další dva byli po výslechu propuštěni, ale zmizeli neznámo kam; o jejich osudu není nic známo, což nevěstí nic dobrého.

„Ivanka Trump chce být symbolem a zastáncem žen, které pracují - ale evidentně to neplatí pro ty, které pracují v jejích továrnách po světě,“ cituje deník Carry Sommers, zakladatelku neziskové organizace Fashion Revolution, která svými slovy naráží na Ivančinu knihu a iniciativu Women Who Work (Ženy, které pracují).

Pracovní podmínky, za nichž se v Asii vyrábí zboží pro západní firmy, jsou v poslední době čím dál častěji terčem kritiky. V současných USA vedených Donaldem Trumpem má tato problematika ještě další rozměr. A zdaleka nejde jen o Ivanku Trump, jejíž značka už se stala i terčem bojkotu.

Na jedné straně totiž prezident Trump opakovaně obvinil Čínu, že bere Američanům pracovní místa. Na druhé se přitom velmi přátelsky a vstřícně prezentoval při americké návštěvě čínského prezidenta, který mimochodem po svém nástupu zpřísnil podmínky pro fungování nevládních organizací, jež monitorují lidská práva včetně pracovních podmínek.

Což se jeví ještě zajímavěji ve spojení s informací, že jen od doby, kdy přišel do Bílého domu, nechal si sám Trump zaregistrovat v Číně 38 obchodních značek. A ani to není poslední čínská obchodní aktivita v prezidentově okolí.

Příbuzní Jareda Kushnera, který je manželem Ivanky a Trumpovým poradcem, lákali nedávno bohaté čínské investory, aby vložili peníze do luxusních stavebních projektů výměnou za to, že dostanou zelené karty pro pobyt v USA. Nejmenší částka je půl milionu dolarů. Tento kontroverzní program "placených" rezidenčních karet, o jehož aplikování se zajímá i FBI, má v Číně přezdívku „zlatá víza“.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Evropští muslimové by se měli mnohem více angažovat proti náboženským fundamentalistům a extremistům, kteří se islámem zaštiťují. Tohle volání v Evropě po sérii teroristických útoků zesiluje a berlínský sociolog Ruud Koopmans uvádí zajímavou paralelu: “Vzpomeňte si na útoky neonacistů v Německu 90. let, kteří v mnoha útocích zabili přes sto imigrantů. Němečtí politici, média, občané si neřekli, že skinheadi a násilí páchané ve jménu německého národa nemá se skutečným Německem nic společného. Naopak šli ve stotisícových manifestacích do ulic a vyslovili se proti vypjatému nacionalismu a rasismu. Dali jasně najevo, že nedopustí, aby neonacisté zneužívali německou identitu k vraždění. Podobný přístup, až na vzácné výjimky, bohužel v muslimských komunitách nevidím,” říká v rozhovoru, který vyjde ve středu ve speciálu Respektu nazvaném Průvodce nejistým světem.

Původem holandský badatel zná například facebookovou skupinu “Not in my name”, v níž se muslimové na hojně sdílených fotografiích od radikálů distancují. “Ale to je na můj vkus moc málo a moc jednoduché. Musíme vidět více lidí v ulicích, chce to mnohem více angažmá,” říká.

Reklama
Reklama
Reklama

Tohle volání je na místě, islamističtí fundamentalisté by měli být muslimským mainstreamem odsunuti na okraj podobně jako neonacisté v západní společnosti. A ačkoli se zatím nejedná o masové hnutí, jsou už někteří liberální muslimové v kampani proti radikálům stále víc slyšet. Třeba právnička a feministka Seyran Ates, která tento týden v Berlíně zakládá liberální mešitu. “Nesmíme naši víru přenechat zpátečníkům,” říká v rozhovoru se zpravodajským serverem SpiegelOnline a nabádá liberální levici, aby se vírou více zaobírala.

OBAL_special_nejisty_svet

Protože v mysli lidí zkrátka otázky po Bohu zůstávají a odpovědi by neměli dávat jen konzervativci či rovnou fundamentalisté. “Je nezodpovědné, když coby pokrokoví muslimové jen nadáváme na konzervativně naladěné oficiální islámské spolky v Německu a nejsme sami víc aktivní,” dodává rodačka z Istanbulu, která do Německa přišla koncem 60. let s rodiči ve věku šesti let. “A přenecháme jim například, aby v mešitách organizovali náboženskou výuku dětí a mládeže.”

Seyran Ates se v Německu proslavila upozorňováním na násilí páchané na dívkách a ženách v muslimských komunitách. V roce 1997 byla sama těžce zraněna při atentátu na poradnu pro turecké ženy, kde v té době pracovala. Nyní prochází teologickým vzděláním, aby se stala imámkou - kázat bude již při pátečním slavnostním otevření liberální mešity. Kvůli výhružným emailům bude ceremonii hlídat policie.

“Chci oslovit hlavně ty, kdo se zatím necítili doma v žádné berlínské mešitě. Kdo chtějí žít moderní, liberální a tolerantní víru… Přihlásil se u nás například muslim, který se zhrozil nad zaostalostí a nenávistí v řadě zdejších mešit, a radši proto chodil do kostela. Kontaktovala nás také řada uprchlíků, kteří se své země utekli před radikály. Říkají nám, že imámové v Sýrii měli liberálnější kázání než to, co slyšeli zde v Německu,” říká Seyran Ates ve zmiňovaném rozhovoru.

Do mešity budou mít přístup všichni - krom žen v nikábu či burce, které považuje za politický, nikoli náboženský projev. A jak chce s tímto přístupem zasáhnout nábožensky konzervativnější kruhy? “Nabízíme příklad pro ostatní. Otevřené dveře, prostor, ve kterém každý může položit jakékoli otázky. Nikomu tu nekážeme o tom, kdo je, a kdo není dobrý muslim.”

Reklama
Reklama