Poslední velké album, které otřáslo mainstreamem a změnilo celou hudební krajinu, se minulý týden rozhodl oslavit server Pitchfork. Ačkoli oficiálně vyšlo v květnu 1997, připomíná si už nyní sérií článků, vzpomínek a esejů si dvacetiletí desky OK Computer od Radiohead.
Radiohead se tu podařilo nejen popsat a zaznamenat úzkosti a nejistoty generace devadesátých let, ale zároveň předpověděli technologický vývoj příštích dekád. Vzali do hry nebezpečí pozdního kapitalismu a globalizovaného trhu i odlidšťující a izolující vliv, jaký na člověka budou mít rozšiřující se možnosti komunikace. Výsledkem je album, které se dá poslouchat jako tečka za pomalým analogovým světem stejně dobře jako brána do toho nového, hyper-zrychleného digitálního.
Mezi texty najdeme jak vzpomínky kritika Barryho Walterse, který píše o tom, jaké to bylo slyšet OK Computer dobovýma ušima. Mimořádný vhled do dobové vizuality a celkové image pak přináší materiál věnovaný videoklipu Karma Police.
Vedle animovaného pojetí skladby Paranoid Android a na jeden záběr natočeného klaustrofobického ztvárnění písně No Suprises, v němž se zpěvák Thom Yorke doslova topí, je Karma Police znepokojujícím minipříběhem, kde jakéhosi nebožáka pronásleduje noční silnicí auto bez řidiče. Působí nízkonákladově, ale nakonec to dílo režiséra Jonathana Glazera tak laciné nebylo.
Když měl o smyslu skladby Karma Police hovořit Thome Yorke, uvedl s desetiletým odstupem pouze: „Karma Police je píseň pro někoho, kdo musí dřít ve velké společnosti. Je to namířená proti šéfům, proti střednímu managementu.“
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
