Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Denní menu, Společnost

Napětí roste: italští populisté soutěží, kdo toho svede víc na Brusel

Italský vicepremiér Luigi Di Maio • Autor: REUTERS
Italský vicepremiér Luigi Di Maio • Autor: REUTERS

Napětí mezi Itálií a Bruselem roste kvůli migrační krizi i ekonomice. A podle týdeníku The Economist se schyluje k nebezpečnému střetu, zvlášť pokud budou vládnoucí italští populisté dál soutěžit o to, kdo toho na Brusel svede víc. Týdeník úvahu začíná připomínkou toho, jak se italský ministr vnitra a šéf Ligy severu Matteo Salvini postavil k více než stovce uprchlíků na lodi Ubaldo Diciotti. V srpnu je nechal skoro týden italské pobřežní stráže s tím, že je nepustí na břeh, dokud nedonutí zbytek Evropy k dohodě o jejich přerozdělení. Po neúspěšném jednání v Bruselu se do věci vložila katolická charita a dojednala pro tentokrát smír – většina migrantů požadujících v Evropě azyl skončila pod patronátem církve v Itálii, dvacet jich putovalo do Irska a dvacet poněkud překvapivě do Albánie. (více zde)

To byl však jen prozatímní ústupek. Salvini se poté sešel se svým novým spojencem, maďarským prezidentem Viktorem Orbánem, se kterým by rád zformoval v Evropě širší protiimigrační alianci. Podle Salviniho je Evropa na „historickém bodu obratu“. S Orbánem ho sice dělí fakt, že Maďarsko – podobně jako Česko – Itálii s přerozdělením uprchlíků nijak pomáhat nechce. Oba si však rozumí v jiné věci, týkající se voleb do Evropského parlamentu příští rok. „Jejich plán je postavit se centristické alianci kolem francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, kterou odepíší jako proimigrační,“ odhaduje Economist.

Matteo Salvini, Liga (severu)  • Autor: ČTK/AP
Matteo Salvini, Liga (severu) • Autor: ČTK/AP

Věc je nicméně složitější kvůli tomu, že kromě Salviniho je ve vládě ještě Hnutí pěti hvězd (M5S), které si vůči uprchlíkům buduje podobnou image a nechce ztratit body. Proti Salvinimu a jeho zadržování uprchlíků na lodích sice za M5S vystoupil šéf dolní komory parlamentu, ale šéf M5S a vicepremiér Luigi Di Maio ho rychle umlčel. Podle Economistu šlo o ukázku toho, že Hnutí pěti hvězd není uvnitř příliš homogenní a že uvnitř může doutnat střet, který se Salvini snaží přiživovat v naději, že radikálové z M5S přejdou k němu.

Uprchlíci navíc nejsou jediné téma, kde proti sobě italští lídři soutěží o to, kdo je tvrdší. Di Maio zároveň minulý týden pohrozil, že Itálie přestane přispívat do rozpočtu EU, pokud ostatní země jejím požadavkům ohledně přerozdělování migrantů nevyjdou vstříc. Další den poznamenal, že italský státní rozpočtu na příští rok, který má být hotov v září, možná bude mít schodek s deficitem přes tři procenta HDP, tedy mimo pravidla dohodnutá pro používání eura.

A takový deficit – nový dluh vytvořený během jednoho roku – je problém, protože Itálie má už tak velmi vysoký dluh z minula, a to na úrovni 130 procent HDP. Vrací se tak otázka, jestli Itálie bude schopna svoje dluhy splácet, respektive jak moc věřit italským bankám, které mají vůči italskému státu nemalé pohledávky.

Ratingová agentura Fitch proto v pátek snížila Itálii výhled svého hodnocení, ale Di Maio pak v neděli ještě přitvrdil. Italům slíbil, že jim „nevrazí nůž do zad“ - a že pokud má volit mezi svými spoluobčany a ratingovými agenturami, vždy si vybere to první.

„Di Maio hraje riskantní hru. Ale za jakou cenu?“ ptá se Economist v závěru článku a jako jednu z odpovědí uvádí, že cílem je nejspíš vyhrotit situaci nejvíc jak to jde, aby si zajistil možnost napumpovat do ekonomiky další peníze a udržel ji v běhu. Druhou možností je, že obě italské vládní strany budou hrát svoji hru až do konce, tedy k vyvedení země z eura, případně i z EU. Třetí možností je, že Di Maio jen eskaluje debatu, aby nezůstal za radikálním Salvinim pozadu.

„Nebezpečí spočívá v tom, že v takovém případě vytvoří nerealistické očekávání v zemi, kde má velká část obyvatel pocit, že na problém s imigranty je sama a kde si už téměř každý osvojil alibi, že tíživě nízký ekonomický růst Itálie není následkem vlastních selhání, ale dílem Evropské komise,“ uzavírá Economist.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].