pátek 3. 3. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Nejstarší pozemský život, který jsou lidé schopní dohledat, je starý zhruba 4,3 miliardy let. Takže jen o 200 milionů let mladší než sama planeta. Tahle věta platí od čtvrtka, kdy vědecký tým vedený Dominikem Papineauem z University College London zveřejnil v časopise Nature objev mikro fosilií, které s velkou pravděpodobností patří dávno zahynuvším bakteriím.

Anebo něčemu ještě staršímu, společnému předkovi bakterií a archea, jednoduchých a prastarých organismů. Tvar zkamenělin ovšem napovídá, že nejde o prapředka, nýbrž starou bakterii, píše server Quartz. Vědci je objevili v pozůstatku hydrotermálního průduchu. To jsou štěrbiny na dnech oceánů, kde uniká do oceánu teplo přímo ze zemského pláště.

Reklama
Reklama
Reklama

Vědci dlouho předpokládali, že právě poblíž těchhle míst kdysi dávno vznikl život -  a objev dává teorii za pravdu. Předmětný kámen nicméně neležel na dně moře, ale v opuštěné části kanadského Québecu. Průduchem byl před mnoha lety, na povrch ho vynesly tektonické procesy.

Kromě toho, že je to prostě z pozemského hlediska zajímavý objev, neboť šance, že lidé najdou na planetě starší doklad života, jsou prý už jen malé, je to cenná zpráva i pro vědce, kteří pátrají po životě mimo Zemi. Zužuje totiž prostor, kde primitivní život (nebo jeho stopy) na Marsu hledat. Pátrejte  právě na takových podobných kamenech, jako byl ten quebecký, radí vědeckým kolegům Papineau. Což v případě planety, která má plochu desetkrát větší než Rusko, není úplně snadné - ale lepší malá rada než žádná.

https://www.youtube.com/watch?v=F1PptH0EmyY

 

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Katalánci připravují další referendum o své nezávislosti, hlásí agentura Reuters. Plánují jej uspořádat do konce září. A to přesto, že centrální madridská vláda říká jednoduše, prostě a dlouhodobě: ani náhodou.

Nebylo by to v posledních letech poprvé. V Katalánsku se konal neoficiální plebiscit na podzim roku 2014. Naprosto jednoznačně zvítězila touha po samostatnosti: osmdesát procent voličů hlasovalo pro vznik katalánského státu nezávislého na Španělsku. Dalších deset procent nechtělo sice opustit španělské hranice, ale chtělo by vlastní stát v rámci Španělska, tedy větší nezávislost.

Tehdejší účast ale byla nízká, zhruba čtyřicet procent. Průběžné průzkumy ukazují, že Katalánci jsou ve skutečnosti ve věci své nezávislosti rozdělení půl na půl a zastánci setrvání velmi mírně převažují. Organizátory referenda - tedy katalánské politiky - to podle jejich slov příliš neznervózňuje. Jsou připraveni akceptovat jakýkoliv výsledek, ačkoliv katalánská politická elita se většinově staví za naprostou samostatnost.

Ať tak či onak, madridská vláda nehodlá proti výsledkům referenda ani protestovat (pokud by pro ni dopadlo špatně), ani jej vítat (kdyby dopadlo dobře), protože žádné referendum se konat nemá; a pokud možno ani nebude. S Katalánci je podle Madridu možné mluvit, ale ne pod pohrůžkou odštěpení.

Reklama
Reklama