středa 15. 3. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

O rozdílu v platech mužů a žen i o tom, že na ženy je v pracovním prostředí často nahlíženo jako na ty méně schopné a profesionální, víme delší dobu. Výzkumníci ze tří amerických univerzit nyní dodali další dílek do skládačky přetrvávající genderové nerovnosti.  Publikovali studii, podle níž mají ženy, které se živí jako finanční poradkyně, na kontě méně prohřešků než jejich mužští kolegové, zároveň však mají tyto přešlapy závažnější dopady na jejich kariéry. Jednak jsou přísněji trestány, navíc mají větší problém si po propuštění najít novou práci.

Vědci ze stanfordské univerzity ve spolupráci s kolegy z Chicaga a Minnesoty zkoumali 1,2 milionu registrovaných amerických finančních poradců. Sedm procent z nich má na kontě prohřešek proti pravidlům – od těch méně závažných po překročení zákona. Nejenže jich mužští poradci páchají více, což nelze vysvětlit prostým faktem, že jich je mezi poradci více než žen, ale jejich firmy také za jejich chyby více platí. Přesto ženské poradkyně častěji přicházejí o práci a jsou jinak za chyby trestány.

Reklama
Reklama

Jak píše on-line magazín Quartz, který na studii upozornil, výzkumníci nenašli jiné vysvětlení tohoto stavu než sexismus a předsudky. Což potvrdila i jiná zjištění: zatímco na mužské poradce si častěji stěžovali jejich klienti, poradkyně častěji kritizovali jejich nadřízení ve firmách. Quartz tuto studii zasazuje do kontextu finančního světa, v němž jsou rozdíly mezi platy mimořádně vysoké (a větší než v jiných profesích) a kde jsou ženy stále vystaveny sexistickému zacházení či obtěžování.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Nejspíš kdokoliv, kdo se kdy ocitnul na sociálních sítích, na ně narazil – internetoví trollové. Britský deník The Guardian se vydal prozkoumat, kdo jsou lidé, kteří běžně ostatním na internetu vyhrožují, zastávají rasistické či xenofobní postoje, vyzývají k násilí či jej schvalují, jsou agresivní a sprostí. A vydal se je prozkoumat ve formátu, v němž tento tradiční britský deník vstupuje do nových žurnalistických vod.

Dvacetiminutový „multiportrét“ představuje deset lidí z Británie, Norska, Spojených států, Ruska či  Libanonu (přesněji Syřana žijícího v libanonském exilu). Jsou různého pohlaví, socioekonomického postavení i vzdělání; co však tyto „internetové válečníky“ spojuje je to, že svým projevem „testují hranice svobodu projevu“, jak to Guardian shrnuje.

Reklama
Reklama

Dokumentaristé s portrétovanými nepolemizují, nicméně na detailech z jejich životů ukazují paradoxní vztah mezi postoji, které šíří on-line, a jejich reálnými životy. Brit Robert veřejně vyzývá k zabíjení syrských uprchlíků, za ženu má však cizinku. Stejně tak Norka Sina, jejíž manžel je imigrant; detaily se nedovíme, ale v jeden moment mu říká: „Jsi imigrant, ale nejsi terorista.“ Američan Pete útočí na přistěhovalce z Latinské Ameriky, protože „nerespektují naši vlajku“, a má u toho oblečené tepláky a tričko se vzorem této vlajky.

Jejich společnou vlastností je i nedůvěra k vládám, tradičním médiím, u některých také naznačená osamělost a sociální izolace či ekonomické potíže. Krátký film nicméně končí mírně optimisticky, sebereflexí jednoho ze zpovídaných. Nor Kjell před lety tweetoval o tom, že byla chyba ukončit kolonizaci neevropských zemí, protože jedině tak je možné muslimy zcivilizovat, nicméně dnes přiznává, že s muslimem pracuje a že je to fajn člověk.

„Mám teď práci, takže imigraci už tolik neřeším,“ říká Kjell. „Nejtvrdší kritici imigrace obvykle žádné imigranty neznají. Když nějaké poznáte, pochopíte, že to vlastně není problém. Kdybych se v diskusním fóru potkal se svým dřívějším já, určitě bych se s ním pohádal.“

 

https://www.youtube.com/watch?v=8JyTW4Rg2tE

Reklama
Reklama