úterý 20. 9. 2016

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Deník Referendum zveřejnil nečekaně optimistický text o návratu vlků do Česka s všeříkajícím titulkem Vlků ráj to napohled. Vojtěch Kotecký v něm vyjmenovává, kam všude už dorazily vlčí rodinky a vyvedly vlčata: v okolí Mácháče předloni dvě až tři, vloni dvě. Letos čtyři a další dvě na Broumovsku. Vlci dorazili do Krušných hor, kde je “naposledy viděli v dobách, kdy se Metternich rozkoukával v kancléřském úřadě a Josef Jungman sepisoval slovníky”. Spíše než na krátkodobý výlet to vypadá na vlčí imigraci.

Podle bývalého šéfa Hnutí Duha je hlavní příčinou změněný postoj Čechů. “Vzácná divoká zvířata několik desetiletí slušně chráníme. Přestali jsme v nich kolektivně vidět škodnou, do které je nezbytné bez váhání vpálit kulku. Ve středoevropských lesích nastal mír.” Tedy alespoň v české kotlině: na Moravě se návrat zatím nekoná a Kotecký to vysvětluje jednak soustavným odstřelem na Slovensku a jednak možná také méně osvíceným přístupem moravských majitelů kulovnic. Jinak jsou ale vlci myslivcům vděční: v českých lesích se potulují přemnožená stáda chutných divočáků, jelenů je minimálně 30 000, srnců čtvrt miliónu, tedy přibližně dvakrát tolik než před půl stoletím.

Reklama
Reklama

Vojtěch Kotecký nicméně upozorňuje, že naučit se s divokou šelmou žít nemusí být nakonec zase taková selanka. Vlci sice už minimálně sto let nikoho v Evropě nesežrali, to ale neznamená, že si rádi nepřilepší nějakou tou ovečkou. Chovatele čeká změna návyků, pořizování ovčáckých psů, ohradníky. “Ani elementární opatrnost neuškodí. Po vlcích dříve či později přijdou medvědi.”

Mezitím je v Norsku o poznání méně veselo. The Guardian upozorňuje, že tamní vláda chystá odstřel dvou třetin zbývající vlčí populace: po norských lesích odhadem pobíhá 68 vlků, v dohledné době jich podle plánu má být o 47 méně. Největší odstřel za posledních sto let vláda obhajuje potřebou chránit stáda ovcí. The Guardian má však podezření, že jde především o snahu uspokojit lovecké pudy. Vloni prý o licenci na odstřel 16 vlků požádalo 11 000 zájemců - tedy zhruba 700 ozbrojených mužů a žen na jednu krvelačnou šelmu.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Do amerických voleb zbývá méně než padesát dní. Celkový náskok Hillary Clinton sepodle RealClearPolitics smrskl na méně než jedno procento, v propadu pokračuje politička již několikátý týden. A nervozita je rozhodně citelná.

Barack Obama vystoupil s tím, že pokud černoši nebudou masivně hlasovat pro demokratickou kandidátku, bude to z jejich strany vnímat jako osobní urážku. Nejde snad o to, že by ve velkém volili Donalda Trumpa, celkem vážně ale hrozí, že nepůjdou k volbám, protože necítí směrem k Hillary velké nadšení. “Především mladí černošští voliči vyjadřují pochybnosti kvůli některým krokům vlády jejího manžela,” píší The New York Times a odkazují především na zákon z roku 1994, který zavedl přísnější tresty za nenásilné trestné činy spojené s držením drog.

Reklama
Reklama

Apatie je pro Hillary Clinton vůbec nepřítel číslo jedna. Zatímco Trump vyvolává v části voličů nelíčené nadšení jako kandidát zásadní změny (a změna to tedy rozhodně bude), na straně demokratů proti tomu stojí spíše hlasování z rozumu. The Atlantic znovu upozorňuje na nezájem mileniálů, tedy především těch voličů, kteří v primárkách plnili mítinky Bernieho Sanderse. Tahle skupina měla vždy jiné preference: v roce 2008 byl v rozstřelu Obama-Clinton poměr 58% - 38%, letos měl Sanders dechberoucí podporu 71% z nich. A i když Sanders svou soupeřku podpořil, nefunguje to.

Průzkumy ukazují, že Clinton sice mezi touto skupinou voličů vede a drtivá většina z nich má o Trumpovi velmi nehezké mínění (rasista, neschopen ochránit zemi před hlavními hrozbami apod). Než aby však volili Clinton, chystají se buď absentovat nebo hlasovat pro kandidáta libertariánů Garyho Johnsona či kandidátku zelených Jill Stein. V jedenácti klíčových státech tak demokratku podle dnešních šetření bude volit pouze 48% mileniálů (Trumpa 23%), zatímco na straně Obamy jich bylo 60%.

jarvis_56a651cfe4b04efb72018fd7
Bernie Sanders • Autor: REUTERS

“Ze všech těchto průzkumů vyplývá, že problémy, které Clinton mezi mladými voliči má, nevyplývají z jejího programu, ale z toho, jak hodnotí její osobní vlastnosti. Vnímají ji jako nedůvěryhodnou, kalkulující a bez principů,” píše the Atlantic a připomíná, že když v Ohiu teď Sanders vyrazil agitovat za bývalou soupeřku, přitahoval žalostné množství zájemců.

Reklama
Reklama