Chudý Balkán chce euro, Česko může skončit mezi odpadlíky

Tři nejchudší země EU se shodly na tom, že budou usilovat o zavedení eura. Česko, kde nově vznikající vláda ANO a ČSSD euro odmítá, se tak ocitá spolu s Polskem a Maďarskem v menšině.

Nově se o euro hlásí Rumunsko, které se podle agentury Bloomberg chystá předložit svou strategii vstupu do eurozóny do konce letošního roku. Připojuje se tak k Chorvatsku a Bulharsku, které se k euru rovněž hlásí - což jim podle Bloombergu může pomoci zůstat blízko jádra EU v době, kdy se množí otázky ohledně nových pravidel pro rozdělování evropských fondů.

„Kdo po brexitu zůstane mimo euro, z toho se může stát odpadlík,“ podotýká v článku ekonom Erste Bank Juraj Kotian. Z toho, jak se mluví o novém evropském rozpočtu na období po roce 2020, je podle něj znát, že státy usilující o větší integraci budou zvýhodněny.

Bloombeg připomíná, že snaha balkánského tria kontrastuje s tím, jak k euru přistupuje Česko, Polsko a Maďarsko. Zdejší nechuť vysvětluje obavami z řecké krize. V programovém prohlášení rodící se Babišovy vlády je euru věnován odstavec, který jednotnou měnu kategoricky odmítá a vcelku účelově vyjmenovává jen její rizika, jako je ztráta samostatné měnové politiky, hrozba větší inflace nebo nové závazky do solidárních fondů pro předlužené členské státy.

Prohlášení říká, že budoucí vláda – pokud vznikne – o vstup do eurozóny „nebude usilovat“. Pomíjí mimo jiné fakt, že pro podniky úzce propojené se západní Evropou by euro znamenalo nemalé úspory a úbytek starostí. V popisu nákladů na účast v solidárních fondech pak vládní text přebírá varovnou argumentaci České národní banky, která podle příznivců eura rizika přehání.

Častá česká obava, že země je na vstup do eura ještě málo bohatá, nedělá balkánským zemím velké starosti – země jako Bulharsko naopak vidí ve společné měně kotvu směrem na Západ a nástroj, jak vlastní ekonomiku podpořit. Bulharsko je v tomto úsilí nejdál. Svoji měnu má již svázanou s eurem pevným kurzem a už v létě chce vstoupit do takzvaného mechanismu směnných kurzů, který je oficiálním zkušebním obdobím před samotným vstupem do eurozóny. Chorvatsko si nyní stanovilo pro tento krok termín do pěti až sedmi let. Rumunsko tuto strategii nyní zpracovává.

Česko se k přijetí eura formálně zavázalo už při vstupu do EU v roce 2004. Přístupová smlouva stanoví, že země má o euro usilovat a jednoho dne ho převzít, ale nikde není stanoven termín ani mechanismus, jak někoho k takovému kroku donutit. Po řecké krizi zájem Čechů o euro prudce spadl; i když zdejší ekonomika splňuje všechna kritéria vstupu, vláda spolu s centrální bankou vstup v každoročních hodnoceních pravidelně odmítají s argumentem, že ještě nenazrál správný čas.