středa 12. 4. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Byla to jedna z mnoha událostí ve dnech před britským referendem o budoucnosti země v Evropské unii – vládní stránka, na níž bylo možné se k volbě registrovat, sto minut před vypršením lhůty zkolabovala. Vláda sice v reakci na to lhůtu pro registraci prodloužila o dva dny, nicméně panovaly obavy, že desetitisíce voličů mohla nefunkční stránka odradit.

Dosud se mělo všeobecně za to, že za pád webu mohl masivní zájem občanů – podle odhadů jich nechalo registraci na poslední chvíli více než 500 tisíc. Nyní se však objevuje jiné vysvětlení, informuje britský The Guardian. Přišel s ním jeden z výborů dolní komory britského parlamentu zabývající se veřejnou správou a ústavními záležitostmi. Ve zprávě zveřejněné ve středu poslanci upozorňují, že existují indicie, podle nichž byl krach webu způsoben tzv. DDOS útokem. Jde o útok na internetovou službu či webovou stránku, při němž se „útočníci snaží server zahltit obrovským množstvím požadavků, které způsobí, že se server stane nedostupným pro normální uživatele“.

Reklama
Reklama

Ačkoliv poslanci výboru vedeného konzervativcem Bernardem Jenkinem neukazují prstem na pachatele útoku, připomínají, že čínská či ruská vláda v minulosti podobné metody používaly - a že konkrétně Rusko je ve vážném podezření, že se pokusilo ovlivnit americké prezidentské volby.

Jaký konkrétně mohl mít tento incident dopad na výsledek hlasování, samozřejmě nevíme. Má se nicméně za to, že pozdní registraci se chystali využít zejména mladší voliči, mezi nimiž převažovali zastánci setrvání Británie v EU. Čemuž by odpovídala i reakce „leavers“, kteří kritizovali vládní rozhodnutí prodloužit termín pro registraci.

Businessinsider.com pak připomíná, že otázku ruského vlivu na referendum v uplynulých týdnech otevřel i labouristický poslanec Ben Bradshaw, který v únoru obvinil konzervativní vládu, že informace o podobném zasahování skrývá. Jak tehdy, tak dnes nicméně vládní mluvčí odmítl, že by kabinet Theresy May disponoval konkrétními důkazy o cizím zásahu.

 

obal dezinformace-1

Týdeník Respekt nedávno vydal speciál Dezinformace, kde se píše mimo jiné právě o podobných praktikách. Součástí zvláštního vydání, které připravila redakce k jednomu z nediskutovanějších témat dneška, jsou články o konspiračních teoriích, o tom, jak se vytváří tzv. alternativní média, přinášíme také rozhovory s předními novináři, reportáže ze světových médií, která se rozhodla čelit útoku fake news, naleznete tu ankety, příklady manipulací či rady, jak odlišit důvěryhodné zdroje od těch nedůvěryhodných. Speciál je dostupný k zakoupení na novinových stáncích, na webu i v aplikacích pro Android a iPad/iPhone. Můžete ho také věnovat konkrétní škole a pomoci tak mediální výchově.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Výrok to byl šokující i na „trumpovské“ poměry – a byla jen otázka času, než přijde omluva. Stalo se za pár hodin. Mluvčí Bílého domu Sean Spicer si totiž opravdu zle naběhl, když chtěl vyjádřit míru pobouření nad syrským režimem a před zjevně překvapenými reportéry během tiskové konference prohlásil, že ani nacistický vůdce Adolf Hitler se nesnížil k tomu, aby zaútočil chemickými zbraněmi a aby „použil plyn proti vlastním lidem“. Ze záznamu tiskové konference, kde slova zazněla, je patrné, že si Spicer záhy uvědomuje, že přestřelil -  a později se za výroky omluvil coby „nevhodné a necitlivé“.

Incident nicméně otevřel minimálně dvě otázky: využití chemických zbraní nacisty během druhé světové války a Spicerovu kompetentnost. Jak totiž později mluvčí vysvětlil, výroky směřovaly k bojištím druhé světové války (stejně jako podobné výroky amerického ministra obrany).

Reklama
Reklama

Pokud mluvíme výhradně o bojových akcích, tam skutečně nacistické Německo sarin ani jiné chemické zbraně nepoužilo, přestože prvně jmenovaný nervový plyn byl v Německu ve třicátých letech vyvinut - to víceméně náhodou, při hledání pesticidu, který by napadal nervový systém hmyzu -  a na pokyn nacistů průmyslově vyráběn.

Jak upozorňuje magazín Atlantic, nevíme přesně, proč se nakonec Hitler rozhodl nevyužít chemické zbraně v boji. Jedna z teorií říká, že se obával odplaty Spojenců. Jak však ví kdokoliv se základními znalostmi historie, ale jak to opomenul „zmínit“ Trumpův mluvčí, nacisté plynem zabíjeli v koncentračních táborech.

Nad druhou otázkou a nad tím, kdo by mluvčího, který nezvládá práci, nahradil, se pak zamýšlí magazín Slate. Ať už to Spicer myslel jakkoliv, vyjádřil se neobratně v takové míře, v jaké by se to mluvčímu amerického prezidenta stávat skutečně nemělo. Výzvy k výměně, které zazněly třeba od demokratické političky Nancy Pelosi, nicméně Trump nevyslyšel.

 

Reklama
Reklama